Všední příběh vypráví o osudech Aleksandra Adueva, mladého romantika a snílka, který se přestěhuje z provincie, kde ho matka vždy hýčkala, do Petrohradu k strýci Pjotrovi, pragmatickému kapitalistovi, jenž je ženatý s krásnou a mnohem mladší Lizavetou Aleksandrovnou. Aleksandr věří v věčnou lásku, nerozlučná přátelství a především se považuje za velkého básníka. Strýc, jeden z nejzapamatovatelnějších charakterů literatury, se snaží nasměrovat ho k realističtějšímu pohledu na život. Román je humorným a strhujícím vyprávěním o střetu dvou světů, které se na první pohled zdají být neslučitelné. Gončarovův styl je prosycen komikou, jeho inteligence vychází z Puškina a pokračuje u Gogola a dalších velikánů jeho doby. Autor nám připomíná, že život nás musí nadále živit něčím neuchopitelným, co dokáže uchovat pouze smích v absurdní idiotské realitě našich činů. S psaním v próze i verších a publikován v roce 1847, je to první kniha trilogie, jejíž další části zahrnují slavného Oblomova a Il burrone. Po více než stoletém zapomnění kvůli nedostatku politického a sociálního angažmá je dnes kniha znovu objevována jako velké mistrovské dílo ruské literatury devatenáctého století, vedle Tolstého, Dostojevského, Leskova a Gogola.
Patrizia Parnisari Pořadí knih (chronologicky)
Čtyři drobné milostné prózy. Titulní povídka Něžná je známa i z televizního zpracování. Nerovný svazek mladičké dívky, sirotka a usedlého zastavárníka s vyhraněným životním názorem vyúsťuje do naprostého nepochopení, které mladá žena řeší sebevraždou. Obdobná tematika, marná snaha ženy vymanit se z psychického nadvládí životního partnera, charakterizuje i povídku Bytná. Malý hrdina je svěží vylíčení prvního citového vzplanutí. Soubor uzavírá vrcholové dílo Dostojevského milostné epiky, lehce nadýchnuté vzpomínky na milostná zklamání, pastelově zasněné Bílé noci.