Podtitul: povídky z let 1946–1967. Výbor z autorovy tvorby zahrnuje povídky ze tří souborů – Sedmiramenný svícen, Babylonský příběh a Ze života lepší společnosti. Tematicky se povídky různí, najdeme zde příběhy humorné i nostalgické, satirické i meditativní. Exilové vydání nakl. Rozmluvy v srpnu 1989.
Novým aktérem, kterého Ivan Kraus v minulých povídkách záměrně nepustil ke slovu, se v knize Číslo do nebe stává politika, přesněji řečeno historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou. Dotisky v roce 2002 a 2003 (ISBN 978-80-200-0432-1)...
Pohádka ze života tvorů podobných lidem a velkých asi jako děti chodící do čtvrté třídy, tvorů, kteří mají malá křídla a bydlí v tmavých železničních tunelech. Příběh, v němž se dva mladí tuneláci mají rádi a nemohou se vzít,protože ženich podle rodičů nevěsty nemá dost velký a reprezentativní tunel a je vůbec z chudé rodiny. Příběh nakonec dobře dopadne, když se ukáže, že rodina ženichova je sice chudá, avšak v nebezpečí tito lidé umějí pomoci třeba i lidem, méně jim nakloněným.
Encyklopedicky seřazená hesla, která jednoduše vysvětlují dětem hudební pojmy, doplněno vtipnými ilustracemi.
Knížka o nekonečných trampotách Krausovy rodiny. Pobaví v dnešní nelehké době právě proto, že i ve „vlhkém prádle s prázdnou kapsou“ může být velká legrace.
Klasické humoristické dílo Josefa Škvoreckého sestává ze tří částí: Dětští vypravěči všech tří částí glosují – formou slohových prací či dopisů – dění kolem sebe. Činí tak nesmírně vtipným a pečlivě stylizovaným jazykem, který vyvolává salvy smíchu, ale zároveň tu a tam mrazí, především tím, jak přesně pojmenovává pokřivený svět dospělých.
Autor vypráví příhody dvou bratří, Michala a Martina.
Moderní pohádkový příběh je plný fantazie, hravosti a jemného humoru o chudém chlapci, kterému se splní jeho velký sen. Vhodné pro děti mladšího školního věku. Karlík žije ve městě, kde stojí slavná Wonkova továrna na čokoládu. Chlapec si však čokolády moc neužije, protože jeho rodina je velice chudá. Jednoho dne se na něj ale usměje štěstí a on má možnost, spolu s dalšími čtyřmi dětmi a jejich doprovodem a svým dědečkem, navštívit proslulou továrnu na sladkosti. Sám pan Willy Wonka je provede mnoha zajímavými sály, v nichž se vyrábí ty nejúžasnější, nejsladší, nejoriginálnější dobroty. Ukáže jim, jak se mísí čokoláda vodopádem, předvede jim žvýkačkový automat, televizní čokoládu i cvičené veverky, které louskají ořechy tak, jak to nikdo jiný neumí. Největší překvapení však na Karlíka čeká na závěr celé exkurze. Doplněno fotografiemi z filmu Tima Burtona. Dotisk v r. 2007 (ISBN 978-80-200-1436-8)
Spisovatel vypráví o chlapci, který se s kamarády vypraví hledat otce traktoristu, aby jej vyrozuměl o matčině onemocnění. Zažije různé příhody a po složitém pátrání, při němž užije dokonce i letadla, otce šťastně najde.
Pro velký zájem čtenářů vydává nakladatelství Torst samostatné knižní vydání jedné z nejvýznamnějších českých básnických knih druhé poloviny 20. století. Dnes již klasické a v mnoha případech zlidovělé verše napsané v 80. letech ve věznicích v Litoměřicích, Ostrově a Valdicích propašoval z valdického vězení na motacích Jiří Gruntorád. Nové vydání je doplněno barevnou kresbou svatého Huga od Juliany Jirousové a ukázkami faksimilí původního Jirousova rukopisu.
Obsah knihy Zakopaný pes výmluvně vystihuje její podtitul: „O tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví“. Autoři v ní vytvořili přehledný a přitom čtivý soupis těch nejokřídlenějších úsloví a příměrů, většinou biblické a antické provenience. Mimořádná erudice a svěží, lehké podání tématu. - 4. vydání.
Sedm povídek nazvaných podle dnů: pondělí = šmelinářská povídka; úterý = sentimentální povídka; středa = vánoční spiklinecká povídka; čtvrtek = erotická povídka; pátek = sanitářská povídka s vloženou povídkou do krabice; sobota = zlodějská povídka; neděle = bláznovská povídka.
V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začne psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné c. a k. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž v zapomenutém tatarském městečku Bugulmě vystupují sovětský velitel tverského revolučního pluku, opilec Jerochymov, a velitel města tovaryš Gašek. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby, kdy se v nešťastném roce 1918 náhle vše "vymklo z kloubů", a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců. Autobiografický cyklus je doplněn i o další Haškovy povídky z té doby.
Humoristický obraz individuálního boje s blbostí, ztělesněnou vybranými představiteli důstojnického sboru čs. armády v padesátých letech.
Vlastivěda pro 4. ročník základní devítileté školy
Špatně namalovaný růžový aeroplán, kritizovaný jako nerealizovatelný, stane se skutečností a plní rodině jedoucí na prázdniny její přání; zanese její členy do země, kde si mohou podle přání vybrat psa, zanese je mezi Indiány,do vysokého mrakodrapu, na pustý ostrov a umožní jim prožít pravý detektivní příběh. Celé toto dobrodružství je dílem tety Dominiky, která má vždy dostatek bujné fantazie.
Barevné leporelo seznamuje s prostředím nové vesnice, hlavními druhy prací, zemědělskými stroji, budovami a zařízeními
Zimní prázdninové dobrodružství rodičů, dětí a zvířat, příběh tajemné paní Hory, přátelství a lásky.
German
Bola raz jedna rovná čiara, ktorá sa s druhou čiarou rada hrala. Raz ráno spravili si stan. A televíznu anténu si postavili naň. Od stanu viedla rovná cesta. Pri nej dva stĺpy sa nehýbali z miesta. O jeden telegrafník opieral sa bič. Pod druhým stálo upískané nič.
