Učebnice je určena zájemcům o jazykovědnou slavistiku vůbec, především však univerzitním studentům češtiny i jiných slovanských jazyků. Obsahuje uvedení do slovanské jazykovědy a do staroslověnštiny.
Nové, zásadním způsobem přepracované vydání prvního svazku Pramenů k dějinám Velké Moravy / Magnae Moraviae fontes historici navazuje na záměr původního vydání z roku 1966, které si kladlo za cíl usnadnit přístup ke všem středověkým textům, které obsahují zmínky o Velké Moravě, případně o prostoru, který měl tento státní útvar v 9. a 10. století zaujímat. V novém vydání bylo těchto celkem 104 kronikářských a analistických textů i s jejich paralelními českými překlady revidováno a doplněno, a to s využitím moderních, z velké části zahraničních edic. Nově zpracovaný věcný poznámkový aparát se částečně opírá o původní komentáře a vysvětlivky, přitom ale upřednostňuje v návaznosti na aktuální stav historického a archeologického bádání v současnosti přijímaná řešení problematických a nejednoznačných míst. Četná zpřesnění se týkají rovněž osob, lokalit a dalších reálií, o nichž se v editovaných pramenech hovoří. Orientaci ve složité spleti historiografických textů spojených s Velkou Moravou usnadňují četné křížové odkazy a úvodní komentáře k jednotlivým pramenům, které vedle jejich historického zhodnocení přinášejí rovněž informace o jejich autorech a způsobech dochování (rukopisech). Každý úvodní komentář je doplněn bibliografickým přehledem nejdůležitější literatury a odkazem na použité edice. Kniha je vybavena seznamem zkráceně citovaných pramenů, mapovými přílohami, soupisem pramenů a literatury, rejstříkem historiků, editorů a autorů sekundární literatury a především obsáhlým výkladovým rejstříkem (52 str.) veškerých vlastních jmen historických, mytických a fiktivních osob, etnik a národů, všech toponym, rukopisů a originálních názvů všech děl vyskytujících se v komentářových, překladových a poznámkových textech.
Cílem knihy je poskytnout zájemcům o „život“ slov pomůcku k snadnějšímu chápání údajů v etymologických slovnících a slovnících vlastních jmen osobních a místních, které se těší širokému zájmu. Příručka podává dějiny etymologického bádání a přehled etymologických slovníků, principů historicko-srovnávací metody, změn hláskových, morfologických i významových (včetně tabu), tvoření slov, postupů při hledání původu slov, vztahu pojmenování obecných a vlastních jmen, etymologie a archeologie apod.
Dílo podává souhrnný pohled na vývoj lingvistického myšlení bohemistického a zaplňuje tak mezeru v našich znalostech o jazykovědné bohemistice jako vědním oboru. Ve studiích věnovaných většině jazykovědných disciplín jsou představeny a charakterizovány všechny rukopisné a pozdější tištěné práce, které měly a mají význam pro vývoj daného oboru. Kniha tak upozorňuje na kvalitní a přínosné výsledky českého myšlení o (mateřském) jazyce, podává orientaci v pramenech a v neposlední řadě též opravuje mnohá dodnes tradovaná chybná tvrzení. Bude sloužit nejen badatelům včetně zahraničních, učitelům a studentům, ale i širší veřejnosti – všem, kdo se zajímají o češtinu.
Publikace mapuje vývoj české slavistiky od druhé poloviny 19. století až do roku 1918.
Edice středověkých pramenů k politickým dějinám Velkomoravské říše. Druhý svazek obsahuje životopisy, legendy a hagiografické i liturgické texty. Originální text (většinou v latině) je doplněn českým překladem
Současný pohled na středověké evropské dějiny ukazuje, že literatura pěstovaná zprvu na Velké Moravě spisovným jazykem chápaným tam tehdy jako slavnostní podoba jazyka domácího, „mateřského“, v každém případě však aspoň řečí místně dobře srozumitelnou, nezůstala záležitostí úzce lokální. Knižní vzdělanost se z Velké Moravy poměrně rychle rozšířila i se svým spisovným jazykem, staroslověnštinou, po rozlehlých prostorách střední a východní Evropy.
Systematický popis nejvýraznějších rysů grafického systému, hláskosloví, morfologie, syntaxe a slovní zásoby všech 13 živých slovanských jazyků, staroslověnštiny i přehled regionálních slovanských mikrojazyků. Spolu s bohatým soupisem další odborné literatury to činí z knihy základní příručku vysokoškolských studentů i zájemců o obor slovanské jazykovědy.
Třetí svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky přináší výbor z rozsáhlého díla nestora evropské slavistiky a paleoslovenistiky prof. PhDr. Radoslava Večerky, DrSc., Dr. h. c. (mult.). Čeští čtenáři jej znají především jako autora impozantní pentalogie o staroslověnské syntaxi Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Editoři tohoto výboru se rozhodli přiblížit čtenářům i další oblasti Večerkova badatelského zájmu, v důsledku čehož vybrali studie zaměřené na slovanskou morfosyntax, slovanskou komparatistiku, dějiny slovanské filologie a jednotlivé redakce staroslověnštiny. Svazek také obsahuje formálně netradiční Večerkův životopis.
