Učebnice je určena zájemcům o jazykovědnou slavistiku vůbec, především však univerzitním studentům češtiny i jiných slovanských jazyků. Obsahuje uvedení do slovanské jazykovědy a do staroslověnštiny.
Nové, zásadním způsobem přepracované vydání prvního svazku Pramenů k dějinám Velké Moravy navazuje na záměr původního vydání z roku 1966, které usnadnilo přístup ke středověkým textům o Velké Moravě a jejím prostoru v 9. a 10. století. V novém vydání bylo revidováno a doplněno celkem 104 kronikářských a analistických textů s paralelními českými překlady, přičemž byly využity moderní zahraniční edice. Věcný poznámkový aparát čerpá z původních komentářů a upřednostňuje aktuální historická a archeologická řešení problematických míst. Zpřesnění se týkají osob, lokalit a dalších reálií zmíněných v pramenech. Orientaci v historiografických textech usnadňují křížové odkazy a úvodní komentáře, které zahrnují historické hodnocení, informace o autorech a dochování rukopisů. Každý komentář obsahuje bibliografický přehled důležité literatury a odkazy na použité edice. Kniha je doplněna seznamem zkráceně citovaných pramenů, mapovými přílohami, soupisem pramenů a literatury, rejstříkem historiků, editorů a autorů sekundární literatury, a obsáhlým výkladovým rejstříkem, který zahrnuje vlastní jména, etnika, toponyma, rukopisy a originální názvy děl.
Cílem knihy je poskytnout zájemcům o „život“ slov pomůcku k snadnějšímu chápání údajů v etymologických slovnících a slovnících vlastních jmen osobních a místních, které se těší širokému zájmu. Příručka podává dějiny etymologického bádání a přehled etymologických slovníků, principů historicko-srovnávací metody, změn hláskových, morfologických i významových (včetně tabu), tvoření slov, postupů při hledání původu slov, vztahu pojmenování obecných a vlastních jmen, etymologie a archeologie apod.
Dílo podává souhrnný pohled na vývoj lingvistického myšlení bohemistického a zaplňuje tak mezeru v našich znalostech o jazykovědné bohemistice jako vědním oboru. Ve studiích věnovaných většině jazykovědných disciplín jsou představeny a charakterizovány všechny rukopisné a pozdější tištěné práce, které měly a mají význam pro vývoj daného oboru. Kniha tak upozorňuje na kvalitní a přínosné výsledky českého myšlení o (mateřském) jazyce, podává orientaci v pramenech a v neposlední řadě též opravuje mnohá dodnes tradovaná chybná tvrzení. Bude sloužit nejen badatelům včetně zahraničních, učitelům a studentům, ale i širší veřejnosti – všem, kdo se zajímají o češtinu.
Edice středověkých pramenů k politickým dějinám Velkomoravské říše. Druhý svazek obsahuje životopisy, legendy a hagiografické i liturgické texty. Originální text (většinou v latině) je doplněn českým překladem
Současný pohled na středověké evropské dějiny ukazuje, že literatura pěstovaná zprvu na Velké Moravě spisovným jazykem chápaným tam tehdy jako slavnostní podoba jazyka domácího, „mateřského“, v každém případě však aspoň řečí místně dobře srozumitelnou, nezůstala záležitostí úzce lokální. Knižní vzdělanost se z Velké Moravy poměrně rychle rozšířila i se svým spisovným jazykem, staroslověnštinou, po rozlehlých prostorách střední a východní Evropy.
Systematický popis nejvýraznějších rysů grafického systému, hláskosloví, morfologie, syntaxe a slovní zásoby všech 13 živých slovanských jazyků, staroslověnštiny i přehled regionálních slovanských mikrojazyků. Spolu s bohatým soupisem další odborné literatury to činí z knihy základní příručku vysokoškolských studentů i zájemců o obor slovanské jazykovědy.
Třetí svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky přináší výbor z rozsáhlého díla nestora evropské slavistiky a paleoslovenistiky prof. PhDr. Radoslava Večerky, DrSc., Dr. h. c. (mult.). Čeští čtenáři jej znají především jako autora impozantní pentalogie o staroslověnské syntaxi Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Editoři tohoto výboru se rozhodli přiblížit čtenářům i další oblasti Večerkova badatelského zájmu, v důsledku čehož vybrali studie zaměřené na slovanskou morfosyntax, slovanskou komparatistiku, dějiny slovanské filologie a jednotlivé redakce staroslověnštiny. Svazek také obsahuje formálně netradiční Večerkův životopis.
Kniha přináší soubor personálních medailonků českých lingvistů v oboru bohemistiky a slavistiky, výběrově též reprezentantů oborů jiných, pokud mj. přispěli teoreticky nebo prakticky k poznání a obohacení češtiny nebo některého ze slovanských jazyků. Personální medailonky volně navazují na kolektivní dílo s názvem Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, které vyšlo roku 2007. Jednotlivá hesla začínají stručnou charakteristikou biografickou, nepřinášejí však bibliografii příslušných tvůrců, nýbrž podávají jen obecně přehled oborů jejich vědecké aktivity a nastiňují povahu její metodologie. Zato obsahují odkazy na bibliografické položky o každém z nich. Výběrově je doplňují i fotografie jednotlivých osobností.
Vymezení pojmu „slovanská jazykověda“. Jazykovědná slavistika jako komparatistický obor, vývoj paleoslovenistiky, počáteční vývojové fáze slovanské filologie, slavistika v mimočeském a mimoevropském kontextu, novodobá slovanská etymologie a onomastika.
Edice pramenů k dějinám Velkomoravské říše. Třetí díl obsahuje různé druhy písemností (např. listiny, polemické listy a traktáty), které vznikly převážně mimo území Velké Moravy.
Dlouho očekávané, doplněné a upravené vydání důležité učebnice pro vysoké školy a také pro zájemce o vývoj češtiny. Kniha autorů z brněnské Filozofické fakulty mapuje cesty spisovného jazyka na našem území a ukazuje také na vlivy staroslověnské, německé a latinské. Třetí vydání bylo podstatně přepracováno a doplněno o soudobé údaje (od posledního vydání uplynulo 27 let) a biografický apendix, který je koncipován jako stručné představení osob v knize zmíněných. Dílo svou srozumitelností a přehledností nabízí poučení nejen zájemcům z řad odborníků, nýbrž i široké veřejnosti.