Italo Calvino entfaltet in »Die Mülltonne« eine tiefsinnige Geschichte über den Mülleimer als Symbol für Informationen, Müll und Kants kategorischen Imperativ. Er thematisiert Geschlechterrollen und die Vergänglichkeit. Calvinos autobiographische Texte sind eine Hommage an Fellini und die Traumfabrik Kino. Pflichtlektüre!
Ein Mailänder Anwaltsehepaar gerät auf einen mysteriösen Landsitz in der Toskana und in eine seltsame Abendrunde. Gesprächsthema ist das bevorstehende Reiterfrest in Siena. In derselben Nacht wird ein Toter in der Bibliothek gefunden. Das Autorenduo läßt mit genüßlicher Ironie die Welt der Fernseh- und Konsumwirklichkeit mit uralten kulturellen Ritualen zusammenprallen.
Der Held Qfwfq erzählt fesselnde Liebesgeschichten aus dem All und raffinierte Anekdoten über die Liebe zu bezaubernden Mädchen im Universum.
Der Eco-Übersetzer Burkhart Kroeber hat hier 33 der interessantesten Aufsätze zu dem erfolgreichen Roman versammelt.
Eco displays in these essays the same wit, learning, and lively intelligence that delighted readers of The Name of the Rose and Foucault's Pendulum. His range is wide, and his insights are acute, frequently ironic, and often downright funny. Translated by William Weaver. A Helen and Kurt Wolff Book
Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd. Tak začíná proslulý román Umberta Eca Jméno růže, který nyní vychází v doplněné verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo jako historické vyprávění, Eco se však inspiruje i románem gotickým či iniciačním. Pátrání po neznámém vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní knihovny, je pro autora navíc záminkou, aby podal neobyčejně plastický obraz evropského středověku, vztahem křesťanského intelektuála k nekřesťanské učenosti počínaje a kacířskými učeními a inkviziční praxí konče.