Knihobot

Marisa Castino Bado

    Amore vista mare
    Scherzi del destino
    Smrtící gen
    • Smrtící gen

      • 351 stránek
      • 13 hodin čtení
      3,9(7694)Ohodnotit

      Na počátku dramatických událostí románu Smrtící gen stojí rozhodnutí hlavní hrdinky, třiačtyřicetileté soudní patoložky Laurie Montgomeryové, že se odstěhuje od svého dlouholetého partnera a kolegy Jacka Stapletona. Laurie si totiž přeje dítě, ale Jack, který před několika lety přišel o celou rodinu, se jeho otcem stát odmítá. Na Laurii ale doléhají další a další problémy, včetně zdravotních, jimž se snaží unikat čím dál větším pracovním nasazením. Když narazí na podivnou sérii nevysvětlitelných úmrtí mladých pacientů Manhattanské všeobecné nemocnice, nenechá se odradit tím, že pitvy nepřinesly žádné stopy vnějšího zavinění, a proti vůli svých nadřízených se na vlastní pěst snaží prokázat, že šlo o vraždy. Laurie netuší, jak brutální a nelidské vražednici je na stopě, a když se posléze ocitne shodou nešťastných okolností v její blízkosti, je vůči ní zcela bezbranná... Robin Cook ve Smrtícím genu znovu potvrzuje své kvality strhujícího vypravěče a výborného znalce popisovaného prostředí, ale navíc svým příběhem důrazně upozorňuje na jeden z velkých problémů, který souvisí s nedávným rozluštěním lidského genomu.... celý text

      Smrtící gen
    • Scherzi del destino

      • 318 stránek
      • 12 hodin čtení

      Faccio la maestra in una scuola materna di New York, vivo in un minuscolo bilocale, amo definirmi una "brunetta con la testa sulle spalle" e nessun uomo mi ha mai supplicata, se si esclude il barbone piazzato lungo il tragitto fra l'asilo e il mio medico. Fino a poco tempo fa la cosa più eccitante nella mia vita era restarmene a casa il sabato sera in compagnia di un buon libro, quindi immaginatevi il mio sconcerto quando nella posta ho incominciato a trovare inviti per ricevimenti alle Nazioni Unite e prime cinematografiche. La mia già vacillante autostima ha ricevuto un colpo ferale di fronte alla scoperta che la vera destinataria era una mia omonima appena trasferitasi nel mio palazzo: una bionda mozzafiato, corteggiatissima e amica di divi e politici. Mai l'erba della vicina mi era sembrata più verde! Così, quando una bella voce maschile ha chiamato per chiedere un appuntamento al buio alla mia coinquilina, in un momento di follia ho accettato al posto suo. Be', recitare la parte di Cenerentola per una sera mi ha catapultato in una straordinaria vicenda che mi ha stravolto la vita, i sensi e il cuore, ma mi ha anche fatto capire che bisogna accettare se stessi, perché ciascuno di noi è unico e irripetibile.

      Scherzi del destino