Jde o plagiát knihy jihoafrického přírodovědce a spisovatele Eugena Maraise Duše bílých mravenců (afrikánsky Die siel van die mier), ve kterém Maeterlinck ostudně vydával Maraisovy myšlenky za své.
Maurice Maeterlinck Knihy
29. srpen 1862 – 6. květen 1949
Maurice Maeterlinck byl belgický dramatik, básník a esejista, jehož díla jsou úzce spjata se symbolismem. Jeho hry, často zahalené do pohádkového hávu, zkoumají hluboké otázky života a smrti. Autorova bohatá imaginace a poetické vize přirozeně oslovují čtenářovu duši a podněcují jeho fantazii. Jeho literární přínos spočívá v jedinečném způsobu, jakým zkoumá lidskou existenci a její tajemství.
Modrý pták se rozezpíval pod perem nositele Nobelovy ceny, Belgičana Maurice Maeterlincka, v r. 1908. Snová pouť dvou dětí za modrým ptákem štěstí ani dnes nevyznívá anachronicky: oba malí poutníci dojdou k poznání, že největší štěstí je mít láskyplný domov a dokázat pomoci těm, kteří trpí – to jsou konstanty, které neztrácejí na významu ani v našem současném hektickém životě. V tomto básnickém dramatu, jež dnes patří do zlatého fondu evropské dramatiky, se spojuje svět lidí, zvířat i živlů v duchu poetiky symbolismu. Modrý pták byl uveden v roce 1908 na scéně Moskevského uměleckého divadla v režii K. S. Stanislavského a stal se divadelní událostí. Současnou podobu mu vtiskla nedávná vynikající inscenace brněnského Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka.
Krátké hry o smrti
- 180 stránek
- 7 hodin čtení
Po překladu Marie Kalašové z roku 1896 vychází v novém převedení Petra Christova tři Maeterlinckova dramata Vetřelkyně (1890), Slepci (1890) a Nitro (1894). Svazek doplňuje překladatelův obsáhlý esej o životě a díle belgického symbolisty.
Monna Vanna
Hra o třech jednáních
Čtyři loutkové hry (Ariana a Modrovous, 1901; Aladina a Palomides, 1894; Smrt Tintagilova, 1894; Sedm princezen, 1891) francouzského spisovatele belgického původu Maurice Maeterlincka a jednoaktovka pro loutky (Udatný Kasián, 1909) rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera, kteří milovali loutkové divadlo a dali mu v nich díla vysoce umělecká, dodnes řazená k základním hodnotám loutkového repertoáru pro dospělé diváky. V básnickém jinotaji i přímo hovoří k dnešnímu čtenáři řečí stejně naléhavou a vzrušující jako v letech devadesátých minulého a prvním desetiletí našeho století, kdy vznikly.
