Dilgo Khjence Rinpočhe

Dilgo Khjence rinpočhe byl mistr buddhismu Vadžrajánové cesty, učenec, básník, láma a mezi lety 1987-1991 hlavní představitel a držitel nauk školy Ňingmapy tibetského buddhismu. Mládí. Dilgo Khjence rinpočhe se narodil v roce 1910 v údolí Denhok v Khamu ve východním Tibetu do rodiny, která pocházela přímo od tibetského krále z devátého století n. l., Thisonga Decäna [790–858]. Jeho otec byl ministr krále oblasti Derge. Když bylo rinpočhemu sedm let, byl veřejně rozpoznán Žečhenen Gjalcchabem rinpočhem (1871-1926) v klášteře Žečhen – jednom ze šesti hlavních klášterů školy Ňingmapy jako znovuzrození Džamjanga Khjenceho Wangpa. Během několik dalších let obdržel plné vyškolení od mnoha učitelů, především učení o meditaci, rozsáhlé nauky dharmy, zvláště pak tanter. [editovat] Intenzivní meditační trénink

Jeho kořenový lama byl Žečhen Gjalcchab rinpočhe a Dzongsar Khjence Čhökji Lodö (1893-1959) byl jeho další hlavní duchovní mistr. Potom co dokončil Ngöndro, Čtyři přípravná cvičení, strávil rinpočhe většinu z dalších třinácti let v tichém odosobnění (intenzivní meditační praxe v ústraní) na tichých místech na vzdálených poutních místech a jeskyních blízko svého rodiště. Po tomto odosobnění, když bylo rinpočhemu dvacet osm let, strávil mnoho let se svým učitelem Dzongsarem Khjencem Čhökji Lodem. Potom co obdržel mnoho iniciací z cyklu Rinčhen Terdzo (kolekce objevených pokladů – tzv. term), požádal svého učitele o strávení zbytku svého života na osamělém odosobnění. Ale odpověd jeho učitle zněla: „Čas přišel pro tebe, abys učil a předal ostatním nespočetné drahocenné nauky, které jsi obdržel“. V Tibetu se stal známým díky svým schopnostem předávat učení každé buddhistické linie v závislosti na tradici každého. Později na rinpočeho nahlížel i Dalajláma jako na svému hlavního učitele v tradici Ňingmapy a Dzogčenu. [editovat] Odchod do exilu

Po čínské okupaci Tibetu, která vyústila v občanské nepokoje, odešel Dilgo Khjence rinpočhe do exilu. Usídlil se v klášteře Žečhen Teňi Dhargjä Ling v Nepálu a stal se duchovním poradcem královské rodiny Bhútánu. Postavil také novou stúpu v Bódhgaji a připravil plány na vybudování sedmi dalších stúp ve významných poutních místech, spojených se životem Buddhy. Hodně cestoval po Indii, jihovýchodné Asii i na Západě, včetně Francie, Velké Británie a USA. [editovat] Jeden z nejvýznamnějších mistrů Ňingmapy

V roce 1976 navštívil Dánskou královskou knihovnu a požádal je, aby mu ukázali všechny původní rukopisy. Vybral z nich šest svazků, které nebyly k dispozici ani v Indii a nechal z nich udělat kopie. Mezi nimi byly i některé termy původně nalezené tertönem (ten, kdo nalézá skryté nauky - termy) Ňang Ral Ňima Özerem. Během roku 1980 dvakrát navštívil Tibet. Byl uznáván jako jeden z nejvýznamnějších mistrů školy Ňingmapa a stal se známým především realizováním praxe Atijógy. Napsal mnoho komentářů, meditativních textů a básní a proslavil se vynikající učeností a moudrostí. Měl také významný podíl na úsilí o zachování tibetského duchovního dědictví shromažďováním a publikováním mnoha vzácných buddhistických textů, které by jinak byly provždy ztraceny.

Příznivci tibetského buddhismu nahlíželi na Dilga Khjence rinpočheho jako na učitele učitelů, realizovanou bytost, který byl známý také jako opravdová velmi dobrá bytost. Celý svůj život věnoval zachování a rozšíření Buddhovi Dharmy a dodnes je mezi tibetskou diasporou, stejně tak jako na Západě nahlížen s údivem a úctou. Byl jedním z mála tibetským lamů, kteří nesli titul Jeho Svatost.