Camil Hoffmann, český žid, německý básník, československý diplomat. Narodil se v roce 1878 ve středočeském Kolíně. V roce 1918 z pověření T.G. Masaryka založil pražský německý list Prager Tagblatt. Od roku 1920 – 1938 pracoval jako československý tiskový atašé v Berlíně. Z této doby pocházejí jeho deníkové zápisy. Byl přítelem T.G.M. a E. Beneše, jejichž díla překládal do němčiny. Roku 1942 byl deportován do Terezína a v r. 1944 zahynul v Osvětimi. Jeho politický deník je svědectvím „z první ruky“ díky známostem v kulturních a politických kruzích Berlína a 1. československé republiky.
Camill Hoffmann Knihy
31. říjen 1878 – 1. říjen 1944


Rovinám rodným náleží písně mé...
- 89 stránek
- 4 hodiny čtení
Camill Hoffmann, Rudolf Fuchs i bratři Franz a Hans Janowitzové patří mezi literární autory židovského původu, kteří se sice narodili v českém prostředí, ale později se přiklonili k německému jazyku, v němž i psali své verše. Vydávali je knižně i v různých periodikách a projevovali se v nich jako tvůrci, kteří se pokusili ztvárnit nejen krajinu a místo, z něhož pocházeli, ale i svůj často trpký a hořký životní úděl. V básních zaznívají i tóny expresionismu, novoromantické i lyrické motivy nebo také snaha pojmenovat a nalézt vlastní identitu.