Joseph Heller Knihy

Kniha shromažďuje veškeré povídky slavného amerického spisovatele včetně textů dosud nezveřejněných, a významně tak doplňuje obraz jeho celoživotní tvorby. Svazek obsahuje nejen povídky z doby po 2. světové válce, ať již nevydané, nebo časopisecky publikované, ale také autorskou dramatizaci významné pasáže z Hlavy XXII (jednoaktovka Soud s Clevingerem) a kratší prózy, týkající se vzniku tohoto románu a ohlasů na něj. Závěr knihy patří vzpomínkám na Coney Island, kde Heller prožil dětství a mládí a které později zpracoval v autobiografii Tady a teď.

Osobní výpověď amerického autora a jeho osobního přítele – spoluautora Speeda Vogela – o období v roce 1982, kdy Joseph Heller onemocněl vzácnou nervosvalovou chorobou. Kniha vypovídá o jejích vnitřních i vnějších průvodních jevech, ale i o úsilí, které musel věnovat rehabilitaci.

Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností - román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního. - Zfilmoval Mike Nichols (1970) 01-019-79

Hellerův román Bůh ví, pohybující se na půdě groteskní nadsázky, je příběhem Davida, muže, který zabil Goliáše, ale taky Davida, jakého jsme až dosud neznali. Je to román, jehož plynulé proplétání biblického a současného jazyka je opravdovým požitkem. Vyniká emocionální silou, bohatou obrazností a nevázanou komičností.

Ve sžíravě ironickém textu, se prolínají tři dějové a časové roviny: starořecké Athény s postavami filosofů Aristotela, Sokrata a Platóna, Holandsko sedmnáctého století a osudy malíře Rembrandta (propojeného s Aristotelem tím, že maloval jeho obraz) a Amerika konce dvacátého století. Osou celého příběhu je právě obraz „Aristoteles přemýšlí nad bustou Homérovou“, skrze nějž se všechny časové a dějové linky podivuhodně spojují a volně prolínají a skrze nějž se tak klene historický oblouk od filozofie ducha k filozofii peněz. Mistrovská ukázka postmoderního románu: Tam, kde autor přistupuje k zevrubnému výkladu vlastního pojetí dějin, klade události do nečekaných souvislostí.

Autobiografie Josepha Hellera, dětství a mládí na Coney Islandu, válečné zkušenosti, studium, literární začátky a úspěchy. Životní inventura a bilance, jednotlivé kapitoly jako autobiografické povídky. Podrobný popis míst spojených s dětstvím, školní docházkou, mládím i pozdějšími návraty. Popis slávy a charisma Coney Islandu jako střediska společenské zábavy. První zaměstnání, v devatenácti válečná služba u letectva , v jednadvaceti demobilizace. Jako veterán z války má placená studia na univerzitě, baví se sepisováním povídek a má první literární úspěchy. Žení se, věnuje se učitelskému povolání a píše. Chtěl mít úspěch a dosáhl ho.

Spisovatel po celoživotních literárních úspěších hledá inspiraci pro svůj zřejmě poslední román. Román, který názvem ironicky navazuje na Joycův Portrét mladého umělce, je (sebe)ironickým záznamem boje hrdiny – známého úspěšného spisovatele – s výrazně autobiografickými rysy, o téma románu. Slovy autora (hrdiny) – „traktát ve formě beletrie o životě stráveném psaním beletrie“. Stárnoucího hrdinu poslední rok a půl nenapadlo žádné téma, které by byl schopen zpracovat do románu tak, aby jej to bavilo, nebo aby to nebylo podobné něčemu, co už dříve napsal on nebo nějaký jiný dobrý spisovatel lépe. Sledujeme hrdinovy úvahy o vlastním životě, o literatuře a zejména spisovatelích a sledujeme i všechna nová a nová témata, která ho napadají, to, jak jej napadají, jak je zkouší rozpracovat nejrůznějšími způsoby, aby je dříve nebo později opustil, přičemž ví, že musí napsat ještě jednu knihu.

Román legendárního amerického spisovatele Josepha Hellera je závažným a znepokojivým dokumentem o soudobé krizi americké rodiny a společnosti vůbec, v němž autor s mistrným využitím groteskní nadsázky odhaluje chaotické nitro průměrného Američana 60. let.

Hellerův třetí román, kde se opět projevila jeho pověst jízlivého satirika a moralisty swiftovského ražení. Jde o frašku napadající americkou vládní mašinérii a lidskou zkorumpovanost mocí, za kterou člověk platí ztrátou kulturních kořenů, z nichž vzešel.

Volné pokračování románu Hlava XXII. Po třiatřiceti letech, po explozivním vstupu Hlavy XXII do světového kulturního povědomí vyhoví Heller prosbám čtenářů a napíše obsáhlé volné pokračování své nejslavnější první práce, kterou nazve ZAVÍRÁME. Opět se setkáváme s hlavním hrdinou Hlavy XXII Yossarianem, který v 80. letech spolu s dalšími postavami nakoukne do novodobé válečné mašinérie.