Benoît Duteurtre Knihy

Čerstvě zesnulý muž se ocitne v nebi a s nadějí vyhlíží svůj odchod do ráje. Jeho iluze se však brzy rozplynou. Posmrtný prostor je řízen absurdními byrokratickými a hygienickými předpisy a nebeské autority se při schvalování odchodu do míst věčné blaženosti opírají především o data uložená v nebeském počítači... Souběžně na zemi se vysoko postavený státní úředník Simon Laroche obává plánované kriminalizace pornografie, jež by mohla odhalit jeho tajné internetové eskapády. Přitom se kvůli prosté větě natočené bez jeho vědomí ocitá v zajetí administrativního a mediálního šílenství... Další Duteurtrův román plný trpké ironie poukazuje na absurditu moderního globalizovaného světa, v němž nadměrná byrokracie a technologická kontrola prostupují všechny aspekty našeho života – včetně toho posmrtného.

Vznik tohoto románu je částečně spojený s Prahou, kde jsem v prvních letech jedenadvacátého století objevil, jak se celé město (nebo alespoň jeho historické centrum) může proměnit v turistický komplex. Stejný jev lze pozorovat v Paříži, Benátkách nebo Krakově. Ale mé fantazii posloužily jako pozadí především starobylá náměstí českého hlavního města, jeho slavný most, jeho přechod od komunismu ke kapitalismu. Nesnažil jsem se o realistické líčení, mým cílem bylo napsat román vycházející z této jednoduché myšlenky: jak se může město proměnit ve firmu a své obyvatele snížit na pouhé zaměstnance... Vypravěč, uvězněný v této městské fikci, promlouvá hlasem stárnoucího muže. V tomto rozčarovaném světě, kde kulisy života čpí smrtí a ze všech dobrodružství se stávají pouhá klišé, zůstává jediným obzorem humor a poezie! B. D.

Proti světu plovoucímu v katastrofálně znečištěném vzduchu, žvanícímu o ekologii a zavalovanému všemožnými zákazy, proti vládě nevychovaných dětiček se hrdina knihy, čtyřicátník zaměstnaný na magistrátě, dětinsky bouří: v práci si chodí na záchod potají vykouřit cigaretu. Je přistižen pětiletou holčičkou a tím pro něj začíná pekelná spirála vyšetřování, věznění a marné snahy obhájit se účastí v apokalyptické televizní show...

Brilantně rozehraná fraška podává zprávu o neoliberální západní společnosti na přelomu tisíciletí. Zběsilý rytmus moderního života zmítá všemi zúčastněnými a v jedné chvíli se jejich osudy ocitají v rukou redaktorky Eliany Brunové, která ve svých televizních magazínech Rebelové a Kladivo na čarodějníky káže o morálních hodnotách a o lepším světě: v křesle pro hosta se střídají homosexuál toužící po dětech, podnikový ředitel, který se pokládá za umělce a ve snaze držet krok s duchem doby zahajuje ve svém koncernu radikální reformu pod výmluvným názvem Rimbaud Project, a zkrachovalý baron, upínající své naděje k větrným elektrárnám... Koloběh událostí se roztáčí, ve hře jsou určující hesla naší doby, velké peníze, mediální sláva a v neposlední řadě láska. Je třeba vsadit na jedinou kartu… která to bude?

Román přináší deník Florence, velmi úspěšné stárnoucí ženy. Pařížská podnikatelka v oblasti PR dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě. Její rozpolcenost mezi pragmatismem a nostalgií a obavy osamělé ženy, která se rozhodla být silná, vystihuje centrální metafora Francouzských drah: Florence touží, aby cesta vlakem zůstala tím, čím je v její dětské vzpomínce, a zároveň se jako odbornice na PR aktivně podílí na přerodu podniku v duchu bezohledného neoliberálního kapitalismu. Kudy z takového labyrintu ven?

Hlavním hrdinou románu je mladý absolvent muzikologie, který se vzdává plánu, že se z něj stane nejlepší současný skladatel, a rozhodne se stát alespoň hudebním kritikem. To, co se mu zpočátku zdálo jako výnosné a snadné zaměstnání, se brzy změní ve vyčerpávající úprk z časopisu do časopisu, z koktejlu na koncert, od šéfredaktorů, kteří mají vždycky pravdu, ke známým kritikům, kteří jím jen opovrhují...

Soubor novel, který se pohybuje mezi humorem, poezií a fikcí: Dynamický mladý vedoucí pracovník zablokovaný v automatickém veřejném záchodku; vzpomínka na dětství strávené na mořském pobřeží; divadelní herec přeškolený na televizní sitkomy; dvě opilé ženské ženoucí se stošedesátkou po dálnici; Pařížan rozmlouvající s krávou. Dobrodružství přecházející v mrzutost a současná proměna jednajících osob; nechtěná podivnost situací naší doby a každodenní scenerie je směšná, dokud někdy nesklouzne do zlého snu... S předmluvou Milana Kundery „Směšná nahota věcí“. Za tuto sbírku novel získal autor v roce 1997 cenu za novelu Francouzské akademie.

Brilantní vyprávění o nesnázích dynamického novináře čtyřicátníka, který ztratil svůj mobil. Líčení řetězu nepříjemností s mobilním kreditem, letenkou, osobním počítačem, paušálem za internet, platební kartou je zábavné a osvobozující. Cožpak jste podobné situace nezažili?

Mladý Američan David miluje francouzskou kulturu. Vydá se z New Yorku nákladní lodí přes moře, aby poznal „zemi malířů a básníků“, vylodí se v Le Havru, bloudí turistickými zónami a sídlištěm pojmenovaným po milova-ném Claudu Monetovi. V Paříži se zamiluje do přitažlivě potrhlé „královny bohémy“ Ofélie a v její společnosti nechtěně proniká na televizní obrazovku a do nakladatelského zákulisí. V pařížské kavárně Cour de Miracles se David potkává se čtyřicetiletým Francouzem, který léta sní o New Yorku a Americe. Jejich cesty, lásky a poznání se kříží.

Un étudiant de gauche. Une jeune femme de droite. Un immigré clandestin et son cousin, né en France. Un handicapé de la route... Construit comme une pièce de théâtre, ce récit met face à face quelques personnages qui n'auraient pas dû se rencontrer : leurs dialogues problématiques et leurs rapprochements inattendus, sur fond de manifestation pour les sans-papiers. Un vieux café de la Goutte-d'Or. Un fauteuil roulant informatisé devenu incontrôlable, et d'autres rêves qui se dérèglent. Des zones suburbaines aux parcs de loisirs, épisodes burlesques et situations sociales s'enchevêtrent dans un perpétuel malentendu. Benoît Duteurtre saisit, avec un " sens aigu du réel " (Kundera), la comédie moderne des apparences.