Olga Sixtová Knihy

Malý princ, slavné dílo Antoina de Saint-Exupéryho, které bylo přeloženo do více než 300 jazyků a dialektů, nyní ožívá v nové hantecové verzi. Knižní sběratelka Martina Dlabajová požádala známého brněnského diskžokeje a moderátora Jindru Eliáše, aby se ujal překladu do specifického brněnského nářečí – hantecu. Výsledkem je Malé principál, což nabízí nový pohled na oblíbený příběh nejen pro znalce hantecu a lidi z Brna a okolí, ale i pro všechny, kdo tento příběh znají zpaměti. Překlad věrně sleduje originál a poskytuje čtenářům možnost seznámit se s hantecem nebo prohloubit své stávající znalosti. Dozvíte se například, že hroznohadice polkne kořist celou a pak si půl roku odpočine, nebo jak zařídit, abyste nemuseli pořád rozsvěcet lampu. Kniha nabízí svěží a jedinečný přístup k dobře známému příběhu, který vás jistě překvapí a pobaví. Ale více už prozrazovat nebudeme – to si musíte přečíst sami!

Průvodce expozicí Židovského muzea v Praze. Osudy Židů v českých zemích tvoří významnou součást českých národních dějin i důležitou kapitolu dějin židovského národa v diaspoře. První část historické expozice, umístěná v Maiselově synagoze, pokrývá rozsáhlé období od počátků osídlení v 10. století až po konec vlády Marie Terezie roku 1780 a zahrnuje území současné České republiky - tedy Čechy, Moravu a menší část historického Slezska.... celý text

Světově proslulý americký filosof a teoretik kultury Fredric Jameson, jehož celoživotním tématem jsou vzájemné vazby mezi kulturou, společ­ností a ekonomikou, nám ve své dnes již klasické knize Postmodernismus ne­bo­li kulturní logika pozdního kapitalismu, považované za jedno ze stěžejních teoretických děl zabývajících se feno­mé­nem postmodernismu, představu­je celou složitost postmoderní kultury, jak se projevuje ve filozofii, literatuře, výtvarném umění, filmu, architektuře a ideologii. Jeho analýzy jsou jemně vypracované, a přitom neztrácejí ze zřetele obecné rysy postmoderní kultury, které prostupují jednotlivými sférami a žánry. Cílem knihy je „kognitivní mapování“ naší kulturní situace, jež se mnohým jeví jako osudově nepřehledná. Pro každého, kdo chce pochopit nejen kulturní, nýbrž i politické a společenské dopady postmodernismu, je Jamesonova kniha nepostradatelným textem.

Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku, jakož i hebrejské a orientální fragmenty. Publikace je opět vybavena několika rejstříky. Vychází ve spolupráci s Národním muzeem (v půlce listopadu 2016).

Rukopis knihy sedadel kolínské synagogy, která byla vedena hebrejským písmem v jidiš a obsahuje přes čtyři sta majetkových a dlužních vkladů na sedadlech i zápisů týkajících se donací synagogálního příslušenství, nám umožňuje proniknout do struktury a administrativy židovské komunity v Kolíně, ale i do života českého židovstva vůbec. V záznamech se odrážejí morální standardy a zvyklosti obce a detaily intimnějšího charakteru vypovídají i o rodinných vztazích a vazbách. Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového (od vydání takzvaného familiantského zákona Karla VI. roku 1727 přes hrozbu vyhnání Židů z Čech ve čtyřicátých letech do josefínských reforem

Obrazový průvodce, který chce veřejnosti přiblížit tuto unikátní památku z roku 1639 a její bohatou malířskou výzdobu. Nástěnné malby ze 17. století, které tu byly během nedávné rekonstrukce odkryty, představují nejstarší a nejucelenější příklad východoevropské tradice výzdoby synagog v České republice a svým významem daleko přesahují její hranice. Textová část se zabývá historií stavby a maleb i jejich symbolickým obsahem.Kolektiv autorů, fotografie Dana Cabanová a Petr Kliment

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih. Vychází v české i anglické mutaci.

Sborník příspěvků z 6. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2016 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích a Státním okresním archivem Chomutov se sídlem v Kadani.