Knihobot

Alex Koenigsmark

    27. květen 1944 – 23. leden 2013
    Alex Koenigsmark
    Jak se stal Rockefeller miliardářem. Neštěstí mohou být rozličná
    Jiřina Jirásková o sobě
    Ponuré grotesky
    Všechny pánské historky
    Příliš přešívaná vévodkyně a jiné causerie
    Není tam nahoře ještě někdo jinej?
    • 2012
    • 2011

      Příběh se odehrává na sklonku 18. století za dob panování císaře Josefa II. v hontské župě (okolí Krupiny na Slovensku). Autor se nechal inspirovat skutečnou událostí, kdy bylo 132 cikánů obviněno z údajného kanibalismu a na základě tohoto obvinění popraveno. Na tomto reálném podkladu autor vyfabuloval románový příběh, který je mimo jiné paradoxním předvedením toho jak děsivé důsledky může mít i teoreticky dobře míněný pokrok, protlačovaný shora a špatně chápaný zdola.

      Černá krev: příběh z 18. století
    • 2010

      Zdeněk Podskalský si od roku 1964 vedl deníky, do kterých kromě běžných záznamů zapisoval i vtipy, historky, postřehy a nápady. Kromě zápisků kniha obsahuje i nedokončené paměti, fejetony, povídky a další rukopisy, korespondenci a rozhovory, jež Zdeněk Podskalký poskytl novinářům. Fotopříloha.

      Není tam nahoře ještě někdo jinej?
    • 2009

      Za kolébku fejetonu bývá sice považováno Německo a Francie, nicméně pravdou je, že zmíněný žánr se u čtenářů od samých počátků těšil obrovské popularitě a záhy začal být pěstován i v celé řadě dalších zemí, českou enklávu nevyjímaje. Od dob J. Nerudy se fejetony uplatňovaly nejen v novinách a časopisech, ale představovaly i osobitou linii domácí literatury a knižní produkce. Do ní se vřazuje i autorova již druhá kniha fejetonů, charakteristických stylistickou vybroušeností a trefným pointováním. Potvrzuje starou známou pravdu, že kvalitu fejetonu zajišťuje především poutavá myšlenka. A Alex Koenigsmark má dar rozvinout ji v krátkých originálních příbězích, které čtenáře pobaví. Soubor téměř čtyř desítek mimořádně vtipných a poutavých fejetonů je opatřen starosvětskou předmluvou a pečlivě vypracovaným poznámkovým aparátem.

      Nesmrtelná duše neboli Facka má padnout rychle
    • 2008
    • 2007

      Co je to siromacha? Hromadný vrah, který tak označuje sám sebe, říká, že je to duše nepokřtěného dítěte, jež číhá o půlnoci na křižovatce na osamělé poutníky... Na křižovatce dějin se v románu koncem čtyřicátých let ocitá řada osamělých poutníků – slavná herečka, psychiatr, národní správci, prostitutky, politici... Kolik jich beze stopy zmizí? Ve svém prvním románu po několika povídkových knihách prokazuje známý dramatik a scénárista Alex Koenigsmark svůj smysl pro bohatou a dramatickou zápletku, stejně jako pro barvité charaktery postav. Siromacha je na jedné straně thriller s vraždami a mnoha hádankami, na druhé straně precizní obraz hroutícího se světa, kde se všechny hodnoty vytrácejí v mlze politických změn

      Siromacha
    • 2005

      Kniha shrnuje autorovy povídky, které v posledních několika letech vyšly buď ve sbornících nebo časopisecky, v několika případech jde o přepracované verze starších textů. Společným jmenovatelem všech povídek z několika historických údobí, od Bílé Hory, přes první světovou válku až po současnost je "lehce melancholické groteskno", jak říká autor, ironie morálky a dějin, jež se často obrací ve svůj opak - to znamená anekdotické "všechno je jinak".

      Příběh unavené manekýnky a jiné grotesky z dějin (Svazek č. 13)
    • 2003
    • 2003

      Burleska z předmnichovské republiky: Vysoký vládní úředník, rozhodnutý zakročit proti všem nešvarům, jede na Podkarpatskou Rus vyšetřovat zpronevěru, ale brzy se dostává do osidel pro něho dosud neznámého kouzla vodky. Postupně přestává být sám sebou, jeho svět, představy i touhy se mění, celá jeho cesta se vyvíjí jinak, než předpokládal, a končí překvapivě i nečekaně. V rozvíjení děje, vršení scén i epizodických situací se uplatňuje Koenigsmarkův smysl pro ironii, nadsázku a grotesknost i schopnost kresby postav a charakterů. Současně však i schopnost pronikat k podstatným rysům lidské povahy, které se derou a povrch, jakmile se člověk zbaví masky, s níž dosud žil.

      Chlast neboli Cesta sekčního šéfa k moři