Egon Erwin Kisch Knihy

Proslulý reportér se uprostřed druhé světové války ve vzpomínkách zatoulal do dob svého mládí a novinářských začátků, prožívaných v rodné Praze. V řadě reportáží-vzpomínek vylíčil rozmanité senzační příběhy ze světa politického, vojenského, novinářského i z pražského podsvětí a zachytil tak ovzduší tehdejší Prahy a skomírajícího mocnářství rakousko-uherského. 4. vydání. 25-101-63

Deník, který si později světově proslulý reportér psal jako voják rakousko-uherské armády za první světové války z největší části na jižní frontě v Srbsku. Zachycoval nejrozmanitější události a prožitky, jak je přinášel frontový život a utrpení, a třebas na to nepomýšlel, napsalv nich jedinečný dokument a žhavou výzvu proti válce a jejím strůjcům.

"Kisch pozoruje denní život mexického lidu, dělníků, rolníků, obchodníků, a objevuje, že bojuje tentýž boj jako lid ostatního světa, boj se silami mohutné reakce v Mexiku, která je odedávna představována intervenčním kapitálem USA.Autor líčí působení pozem. reformy v bavlnář. krajích, způsoby výroby a pracovních procesů a vyvozuje ze svých poznatků společenskou souvislost: na jedné straně jsou živořící masy a na druhé kořistní zahraniční kapitál. Avšak mexický lid, říká Kisch, přestal trpně přihlížet: současné Mexiko je zemí širokého národně osvobozeneckého hnutí, které dosáhlo prvních úspěchů provedením pozemkové reformy a vyvlastněním a nacionalisací petrolejových polí."

Výběr nejzajímavějších literárních reportáží z celého světa od "pražského zuřivého reportéra" EEK (1885-1948) vychází v novém českém překladu. Z německého originálu vybrala, uspořádala a doslov napsala Viera Glosiková, překlad Gabriela Veselá a Viera Glosiková. Fotografie, archivní reprodukce a faksimile, dvoubarevný tisk.

Výbor z díla Egona Erwina Kische připomíná velkou osobnost meziválečné česko-německé žurnalistiky a literatury. Autora, který sice za života bral popularitu plnými hrstmi, ale po smrti jeho práci zatížily nežádoucí ideové vzorce: Kische si neomaleně přivlastnila komunistická propaganda a přetavila jej na jednoho ze svých věrozvěstů. Cílem přítomného výboru, spjatého v první řadě s Prahou, s ranými a méně známými Kischovými texty, je zažité čtení relativizovat. Ukázat, že Kisch byl především velký novinář a spisovatel, zdatný stylista a bezpochyby zábavný kumpán. Jeho dílo skvěle funguje i po století, a i kdyby "jen" portrétoval dobu, dokumentoval vybraná místa, lidi, události, je jeho přínos české, potažmo evropské kultuře a společnosti nezpochybnitelný.

V r. 1934 se vydal Kisch jako delegát Světového výboru proti válce a fašismu na protiválečný kongres v Melbournu. Anglická vláda se snažila zabránit vstupu Kische na australskou půdu. Úlohu obránců občanských práv a svobod, obhájců evropského delegáta, převzali australští protifašisté,socialisté, odbory a nejúčinněji veřejné mínění dělnických a pracujících mas. Nemalá role ovšem připadla nebojácnosti a průbojnosti "zuřivého reportéra". Když se Kischovi konečně zdařilo přistání, seznamuje se s přístavními městy i s vnitrozemím, všímá si mnoha pozoruhodností, ale především života australského lidu. - V tomto vydání pro mládež je otištěna 1. kapitola knihy "Přistání v Australii", v níž E.E. Kisch kreslí pestrý, sociálně i hospodářsky, zeměpisně i historicky podložený obraz země, kde již po řadu let probíhá urputný boj o sociální pokrok a mír.

Humoresky Srostlé sestry, Pohádka o začarovaném kolovrátku, Kající Magdaleny, Londýnská známost, Novinářská burza, Botičeli, Pupkáčovo zkrocení, Perverzní předehra, Zločin, jakého není, Pokus s nadspropitným.

V r. 1934 se vydal Kisch jako delegát Světového výboru proti válce a fašismu na protiválečný kongres v Melbourne. Anglická vláda se snažila zabránit vstupu Kische na australskou půdu. Úlohu obránců občanských práv a svobod, obhájců evropského delegáta, převzali australští protifašisté,socialisté, odbory a nejúčinněji veřejné mínění dělnických a pracujících mas. Nemalá role ovšem připadla nebojácnosti a průbojnosti "zuřivého reportéra". Když se Kischovi konečně zdařilo přistání, seznamuje se s přístavními městy, i s vnitrozemím, všímá si mnoha pozoruhodností, ale především života australského lidu. Kreslí pestrý, sociálně i hospodářsky, zeměpisně i historicky podložený obraz země, kde již po řadu let probíhá urputný boj o sociální pokrok a mír. 7-701-23-450

V knize reportáží z dvacátých let jsou barvitě zachyceny Kischovy prožitky z cesty spojenými státy, vylíčen svět boháčů i svět chudiny, burza, obchod, průmysl a technický pokrok, život úspěšných domýšlivců, věznice, čtvrti barevného obyvatelstva, doky, jatky, hollywoodská výrobna filmů a především naprostá a nelidská nadvláda dolaru.

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. Kische inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého prosluléhopředchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 25-035-64 .

Jediný autorův román vytěžený z polosvěta pražské Kampy a vydaný poprvé v předvečer první světové války (český překlad pod názvem Pasák holek v r. 1922). Hlavní postavou románu, zalidněného prostitutkami, hotelovými pikolíky a jejich láskami, zpěvačkami ze šantánů, kuplířkami apasáky, je chlapec počatý na pozadí velkého neštěstí, který se díky alimentům bohatého otce domůže zvláštního postavení mezi svými kamarády a přítelkyněmi, octne se na šikmé ploše jako příživník - pasák a nezadržitelně se řítí dolů. V tomto vydání je otištěn i překlad původní Kischovy novely. 25-092-69

Náš výbor z Kischova humoru zachycuje ve zkratce Kischovu cestu od nespoutané legrace k satirickému odsudku. V rozmarných i hněvivě výsměšných črtách, reportážích a povídkách se jako v rychlém filmovém sledu mihne stará Praha, kde se platilo mostné a ulice se kropily vodou z dřevěných sudů, žurnalistický a divadelní svět s jeho pestrým zákulisím, vznešené francouzské lázně s nudící se buržoazní smetánkovou i zákopy první světové války, srostlá dvojčata, , udivující svět, oživlé figuríny z panoptika, diplomatický úředník, jehož zkomolený telegram málem vyvolal vojenský konflikt, bezvýznamný frajtr císařské německé armády, který si jako kancléř Třetí říše přičmáral do vojenské knížky neudělené vyznamenání - barvitý kaleidoskop doby, kdy se kácely trůny, měnily mapy a kdy se rodil novým, spravedlivější svět. A tomuto novému světu Egon Ervín Kisch patřil celým svým neklidným, věčně zapáleným srdcem. Proto je nám dodnes blízký jeho smích - smích člověka, který zesměšňuje minulost, neboť ví, že přijde lepší a rozumnější budoucnost.

Reportáž o třech návštěvách K.M. v Karlových Varech na léčení koncem 19. století

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů

Egon Ervín Kisch, zakladatel reportážního románu, sepsal své zážitky z první světové války, během které se v řadách rakousko-uherské armády dostal na srbskou frontu.

Články, reportáže o E. E. Kischovi. Sborník, uspořádaný F.C. Weiskopfem k 70. narozeninám E.E. Kische, obsahuje příspěvky více než 60 spisovatelů německých, českých, francouzských, čínských, anglických, amerických, australských i jiných, kteří vzpomínají na svá setkání s proslulým reportérem, zaznamenávají anekdotické příběhy z jeho života, hodnotí jeho práci novináře -revolucionáře. Z německých originálů přeložili Jiří a Jiřina Trojanovi. Texty E.E. Kische přeložila Jarmila Haasová-Nečasová, která sestavila bibliografii českých vydání jeho spisů. Úvod napsal F.C. Weiskopf.

Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století.

22 humorných a satirických povídek známého novináře.

Proslulý reportér se uprostřed druhé světové války ve vzpomínkách zatoulal do dob svého mládí a novinářských začátků, prožívaných v rodné Praze. V řadě reportáží-vzpomínek vylíčil rozmanité senzační příběhy ze světa politického, vojenského, novinářského i z pražského podsvětí a zachytil tak ovzduší tehdejší Prahy a skomírajícího mocnářství rakousko-uherského. 2. autorizované vydání, v SNPL 1. vydání.

Pestrý sborník reportáží z let 1910-1947 podává výmluvné svědectví o šíři Kischových zájmů i o jeho reportérském vývoji. Zprvu se zajímal Kisch o látky nevšední, v posledních reportážích dospěl ke klasické vyváženosti motivů sociálních i politických. V nich dovedl vyhmátnout tonejdůležitější a nejtypičtější. Tak se stávají Kischovy reportáže četbou nejen zajímavou, ale i poučnou. Dovíme se z nich zajímavé příběhy ze života Leninova, vylíčení smrti K. Liebknechta a R. Luxemburgové, o osudech rakouského milicionáře v občanské válce ve Španělsku, o slovenských vystěhovalcích, odjíždějících za první republiky do Ameriky, o životě česáčů chmele před válkou, o pobytu Karla Marxe v Karlových Varech, o návštěvě u Petra Bezruče, o poměrech v rodině T. Bati, o noclehárnách londýnské chudiny, o převýchově sociálně a duševně vyšinutých v SSSR po ukončení občanské války a pod. Kischovy reportáže vynikají nejen pestrostí a napínavostí, ale především také pravdivostí.

Z pestrého, vtipného a hluboce lidského díla "zuřivého reportéra" vybrány jsou pro knížku tři desítky reportáží. Čtenář začíná cestu kolem světa v Praze před první světovou válkou, dovídá se o slastech a školním životě tehdejší mládeže, detektivní reportáží a vzpomínkou naválku proti Srbsku však opouští blízké kraje a poznává s Kischem lov sleďů, práci potapěčů, arabskou poušť, práci plavčíka na zámořské lodi. Charlie Chaplina, Fordovu továrnu, život sovětského lidu, afgánskou džungli, Šanghaj, nacistický žalář, život australských domorodců, zrození sopky, španělské doly na rtuť. Končí doma po osvobození, Kischovým setkáním s Petrem Bezručem.

Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století.

Kniha je kritikou tehdejší justice. Reportérským způsobem zachycuje řetěz velkých kriminalistických případů, monstrprocesů, špionáže apod.

"Ne reportáž pro reportáž, aby to bylo krásné a líbivé dílo pro několik společenských vybranců, ale reportáž pro lid, o lidu a s lidem byla Kischova zásada. Tím, že učinil reportáž tendenční, třídní a politickou, jak v údobí třídního boje nemohlo být jinak, a dal jí nový obsah,vytvořil nový literární útvar a našel mnoho styčných bodů se socialistickým realismem, který došel tak účinného výrazu v sovětských románech." (Haasová-Nečasová). -Tento výbor vydaný k 65.výročí narozenin „zuřivého reportéra" přináší celkem 10 reportáží z celého světa, začínaje první Kischovou reportáží vůbec (Mé první vystoupení při požáru mlýnů) a vraceje se opět do Československa, socialistického Československa, jednou z posledních jeho reportáží (Továrna na boty). Výbor z reportáží sestavila, z němčiny přeložila a úvod napsala Jarmila Haasová-Nečasová.

Tato kniha reportáží vypráví o probouzejícím se novém životě v odlehlých asijských končinách na jihu Sovětského svazu roku 1931.

Zvídavému novináři světového jména se podařilo vniknout do míst, kam málokdy vstoupí noha nezasvěcence; vytěžil odtamtud reportáže o největších a nejhůře vybavených rtuťových dolech na světě, o masovém ohlupování věřících v Lourdech, o belgickém městečku s třemi tisíci bláznů, o historii a zákulisí Monte Carla a o mnoha jiných pozoruhodnostech. Ale stejně poutavé je jeho vyprávění o lyonském hedvábnickém průmyslu, o práci holandských brusičů diamantů, o těžkém údělu výrobců jabloneckých skleněných perel a o lehkých ziscích podnikatelů. Společným znakem Kischových reportáží je řazení fakt, třeba i všedních, do překvapujících souvislostí, v jejichž světle se ostře rýsují společenské podmínky.

Soubor reportáží napsal E.E.KISCH po své návštěvě v této zemi roku 1932.

Kischs Miniaturen über das Berlin der 1920er Jahre haben die Genauigkeit des Blicks von außen: Wie sieht es aus in einer Stadt, die erst wenige Jahrzehnte zuvor »Reichshauptstadt« wurde, nach einem verlorenen Krieg, der Flucht des Kaisers, in einer ungewohnten Republik? Und wie leben die Leute in dieser Riesenstadt, in die der Fortschritt verspätet und mit geradezu brutaler Gewalt einbricht: mit dem Elektrizitätswerk Rummelsburg, der Inflation, den Weltverbesserungsideen der Literaten im Café Größenwahn, der Polizei und ihrer Beute, mit Glühbirne und Grammophon. Aber der Reporter aus Prag vergisst auch nicht seine Landsleute in Rixdorf, dem »Böhmischen Dorf«, er geht ebenso in die Schlachterläden wie zum Sechstagerennen, in spiritistische Sitzungen und zu Heiratsvermittlungen – immer mit Notizheft und offenen Ohren.

Mit dem „Rasenden Reporter“ unterwegs Egon Erwin Kisch war nicht nur ein kluger und aufmerksamer Beobachter, sondern auch ein meisterlicher Erzähler, der in seinen Geschichten die Welt eingefangen hat. Der Band lädt ein, den berühmten Reporter in seinen schönsten Geschichten neu zu entdecken. Herausgegeben und mit einem Nachwort von Ilija Trojanow

Bevor er zum Chronisten der Weimarer Republik wurde, schrieb Egon Erwin Kisch mehrere Jahre lang für die Zeitung Bohemia – und kaum jemand kannte die Prager Gassen und Nächte so gut wie er. Mit dem Blick des Eingeweihten, der dem Neuling etwas erzählt, beschreibt er Szenen aus Spelunken rund um den Hradschin, in denen sich häufige Gäste der Polizei tummeln und die k. u. k- Soldaten kurz vor dem Ersten Weltkrieg ein Spottlied auf die Disziplin des Kanoniers Jaburek anstimmen. Den Jahrhundertspion Oberst Redl beobachtet Kisch bei der angeblichen Zahnbehandlung, und er erklärt, unter welchem Namen sich Lenin in Prag versteckte. Doch zur Nachtseite der Stadt und seiner Bewohner gehören auch Reportagen über das Asyl für Obdachlose, historische und neue Kriminalfälle sowie die Razzien, denen selbst Kisch nicht entgeht – hier zeigt sich der politisch engagierte Journalist. Die traurig- schönsten Streifzüge aber widmet Kisch denjenigen, die an den Rändern seiner Heimatstadt allzu leicht aus dem Blick geraten und sich jeden Tag aufs Neue mit Chuzpe und guten Verbindungen über Wasser halten – und sei ’s nur, indem sie sich mit kleinen Tricks den Brückenkreuzer sparen.

Verhalen van binnen- en buitenlandse auteurs.

»Schreib mich auf!« Das muss Amerika zu Egon Erwin Kisch gesagt haben. Denn in vier meisterhaften Reportagen, seinen, wie der jüngste Kisch-Biograf Christian Buckard meinte, besten überhaupt, die er in den 1930er-Jahren verfasste, beschreibt er die USA in vielen Facetten – neugierig, klug, mit enormer Lebendigkeit. Als Leichtmatrose nach Kalifornien ist ein praller Abenteuerbericht, wie ihn nur Kisch schreiben konnte. Für die Fahrt von New York nach Los Angeles heuerte er 1929 an – als Matrose auf einem Frachtschiff. Er ist 44. Lange vor Günter Wallraff wechselt er, der »rasende Reporter«, die Identität und sieht und erlebt von unten – zum Aufschreiben hat er erst danach Zeit – die Vereinigten Staaten von Amerika, gezeichnet von der Weltwirtschaftskrise, durchgeschüttelt von Armut, Ausbeutung und Rassismus. Mittendrin war er und schilderte dies hochlebendig, überwältigend plastisch und durchwegs mitfühlend. Das »Weltwunder« (Kisch) Panama-Kanal erlebte er staunend aus unmittelbarer Nähe. Ebenso nahe kam er Charlie Chaplin in Hollywood, dank des weltbekannten sozialkritischen Romanciers Upton Sinclair. Kaum ein Zeitgenosse des Filmkomikers schilderte diesen so wortmächtig und sensibel.

** Für kurze Zeit zum Einführungspreis ** Egon Erwin Kisch: Schreib das auf, Kisch! | Neuerscheinung 2019 Egon Erwin Kischs Kriegstagebuch ist so eindrucksvoll, weil es nicht retrospektiv entstanden ist, sondern mitten im Kriegsgeschehen. Geschrieben in den Schützengräben, die Stiefel in Schlamm und Dreck, während noch die Granaten niedergehen. Oder nachts, mit klammen Fingern, während sich die Kameraden in unruhigem Halbschlaf wälzen. So entstand eines der beeindruckendsten Dokumente des Ersten Weltkriegs. – Das Tagebuch erschien 1922 unter dem Titel ›Als Soldat im Prager Korps‹. Seit 1929 ist es unter dem geänderten Titel ›Schreib das auf, Kisch!‹ bekannt. Über den Autor: Egon Erwin Kisch (1885–1948) war ein deutschsprachiger tschechischer Schriftsteller und Journalist. Er gilt als einer der bedeutendsten Reporter in der Geschichte des Journalismus und man sieht ihn als Begründer der literarischen Reportage im deutschsprachigen Raum. Kischs erster großer Reportageband erschien im Jahr 1925 unter dem Titel ›Der rasende Reporter‹ – ein Buchtitel, der bald mit der Person verschmolz. eClassica – Die Buchreihe, die Klassiker neu belebt.

Egon Erwin Kisch: Der Mädchenhirt. Roman Erstdruck: Berlin, Erich Reiss, 1914. Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2020. Der Text dieser Ausgabe wurde behutsam an die neue deutsche Rechtschreibung angepasst. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Vincent van Gogh, Das Bordell, 1888. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt.

Fassung in aktueller Rechtschreibung Lesen Sie hier 48 seiner gelungensten Reportagen und Essays aus Mexiko.Kisch, der 1939 nach Mexiko ins Exil floh, berichtet anschaulich und unterhaltsam, wie nur er es konnte, über Land und Leute. Seiner Zeit und seinen persönlichen Erfahrungen geschuldet, hat er dabei immer ein Auge auf die Ausgebeuteten und Verlorenen, derer es auch in Mexiko nicht mangelt.Er schreibt über Entwicklungen im Gesundheitswesen genauso wie über Reformen in der Landwirtschaft, aber auch über Vulkane, Kakteen und Erdbeben. Kurz: Der "rasende Reporter" ist wieder einmal in seinem Element."Reportage ist eine sehr ernste, sehr schwierige, ungemein anstrengende Arbeit, die einen ganzen Kerl erfordert. Kisch ist so einer." [Kurt Tucholsky] Mit 107 Fußnoten Null Papier Verlag

Egon Erwin Kisch (1885–1948) ist als »rasender Reporter« und Schriftsteller bis heute eine Legende. Über 30 Texte mit seinen Beobachtungen und Erlebnissen vor allem aus dem Berlin der Jahre 1921 bis 1933 sind für diesen Band ausgewählt worden. So begleitet er eine Polizeistreife, besucht Cafés und Tanzdielen, wundert sich über modische Eskapaden, geht ins Theater, zum Sechstagerennen, hört einen Boxkampf im Radio, streift durch Alteisenlager oder wirft einen Blick ins städtische Leichenschauhaus.

German

LARGE PRINT EDITION. Großdruck für einfacheres Lesen. Eine Large Print Edition enthält den Text in einem viel größeren Format als eine typische Buchausgabe. Der größte Unterschied ist die Größe der Schrift, die viel größer ist als bei einem normalen Druck. Dieser größere Text erleichtert das Lesen, vor allem für Menschen mit eingeschränkter Sehkraft. Die Lesbarkeit wird erhöht und die Augen werden geschont. NEW BOOK. NEW READING. NEW JOY.

Libro usado en buenas condiciones, por su antiguedad podria contener señales normales de uso

Egon Erwin Kisch war "der rasende Reporter" und eine der schillernden Figuren im literarischen Betrieb der Weimarer Republik. In zahlreichen Reiseberichten porträtierte er die großen Veränderungen seiner Zeit mit einem bis dato unerreichten Gespür für das Unscheinbare und Außergewöhnliche. Als Berichterstatter aus dem Spanischen Bürgerkrieg veröffentlichte Kisch 1938 die Geschichte des jungen Tiroler Kleinbauern Max Bair, der seinen verschuldeten Hof aufgegeben hatte, um gemeinsam mit drei Freunden als Freiwilliger in den Krieg zu ziehen. Mehr als siebzig Jahre nach Erscheinen der illustrierten Erstausgabe der "Drei Kühe" liegt nun erstmals eine authentische Neuauflage vor. In einem umfangreichen Nachwort liefert der Herausgeber ergänzende Hintergrundinformationen und verweist auf zahlreiche literarische Parallelen zu bedeutenden Themen und Werken der damaligen Zeit. Im Umfeld der klassischen Provinzliteratur nehmen die „Drei Kühe“ eine Sonderstellung ein, nicht zuletzt aufgrund ihrer langen publizistischen Odyssee. Auf kommunistischen Pfaden gelangte der Text von Madrid über Moskau und London in zahlreiche osteuropäische Länder, bis er 1980 erstmals in einer Tiroler Kalenderschrift veröffentlicht wurde.

"Paradies Amerika" präsentiert ein facettenreiches Bild der USA aus der Perspektive der Hafenarbeiter, Immigranten, Schwarzen und Siedler. Der "rasende Reporter" Egon Erwin Kisch führt uns durch die Docks und Gefängnisse von New York, die Terminbörse und Schlachthöfe von Chicago, die Ford-Werke in Detroit und das Kapitol in Washington. Wir erleben den Wahlkampf zwischen Herbert Hoover und Al Smith, eine Fahrt durch den Panama Kanal, den Goldrausch von San Francisco, Starlets auf dem Hollywood Boulevard und treffen Persönlichkeiten wie Upton Sinclair und Charlie Chaplin. Kischs detailreiche und oft humorvolle Schilderungen zeigen ein Amerika, das nur wenige Monate vor der Großen Depression steht und viele Parallelen zur heutigen Gesellschaft aufweist. Egon Erwin Kisch, 1885 in Prag geboren, sah sich als Schriftsteller und Weltbürger. Nach seiner Militärzeit in Wien wurde er Kommunist und begann 1913 seine journalistische Karriere in Prag. Im Ersten Weltkrieg wurde er schwer verwundet und arbeitete danach in Berlin für die Rote Fahne. Kisch reiste viel, unter anderem nach Griechenland, Italien, Russland, China und in die USA. Nach der Machtergreifung der Nazis emigrierte er nach Australien, Paris, New York und schließlich Mexiko. Nach dem Krieg kehrte er nach Prag zurück, wo er 1948 starb. Er veröffentlichte über 30 Bücher.

Egon Erwin Kisch erzählt Geschichten: skurrile und tragische, von Außenseitern und Hochstaplern, Sonderlingen und listigen Schelmen. Er ist bei dem Thema, das ihn von Jugend an begleitet: jüdische Geschichte und jüdisches Leben. Die Bilder des Prager Ghettos vor Augen und die Geschichten seiner Eltern und Verwandten im Ohr, berichtet Kisch über jüdische Schicksale in verschiedenen Ländern und Epochen: von Amsterdam bis Paris, vom Dreißigjährigen Krieg bis zur jüngsten Vergangenheit.

German

Der "Erfinder" des modernen Journalismus. Der Titel dieser Reportagensammlung blieb ihm als Beiname erhalten: Kisch, der rasende Reporter, der durch Länder und Zeiten hetzt, wagemutig, verwegen, besessen. Anfang der zwanziger Jahre durchstreifte er die großen Städte Europas von Prag bis London, spürte die Faszination des Alltäglichen auf, die Vielgestaltigkeit modernen Lebens. Ein Epochenbild im rasanten Wirbel von Ort und Zeit.

"Der Fall des Generalstabschefs Redl" von Egon Erwin Kisch. Veröffentlicht von Good Press. Good Press ist Herausgeber einer breiten Büchervielfalt mit Titeln jeden Genres. Von bekannten Klassikern, Belletristik und Sachbüchern bis hin zu in Vergessenheit geratenen bzw. noch unentdeckten Werken der grenzüberschreitenden Literatur, bringen wir Bücher heraus, die man gelesen haben muss. Jede eBook-Ausgabe von Good Press wurde sorgfältig bearbeitet und formatiert, um das Leseerlebnis für alle eReader und Geräte zu verbessern. Unser Ziel ist es, benutzerfreundliche eBooks auf den Markt zu bringen, die für jeden in hochwertigem digitalem Format zugänglich sind.