Veduta je pohled na město, jeho část nebo výsek krajiny se stavbami zachycený
výtvarnými prostředky. Záměrem této publikace není představit jejich úplný
soupis, ale předvést reprezentativní spektrum toho nejzajímavějšího z dané
problematiky. Výběr je řazen abecedně a tak, aby byl postižen časový úsek od
konce 15. století do poloviny 19. století a pro města na území celé České
republiky.
Venkovským synagogám, které vznikaly v českých zemích v městečkách a vsích v
období od vypovězení Židů z královských měst v 16. století do poloviny 19.
století, kdy Židé získali občanská práva a většina jich venkov postupně
opouštěla, se do nedávné doby žádná systematičtější publikace nevěnovala. Tuto
mezeru částečně zaplňuje poslední práce Jaroslava Klenovského Venkovské
synagogy v českých zemích, vydaná Federací ŽO v ČR, jak se v tiráži píše, „u
příležitosti zpřístupnění opravené synagogy Polici u Jemnice“. Je svým
způsobem průvodcem po světě, který už, až na malé výjimky, neexistuje. Autor
se tématem zabývá v kratší studii, kde uvádí, co venkovské synagogy definuje,
co mají společného a čím se naopak liší, všímá si vlivu poněkud odlišných
podmínek pro židovské osídlení v Čechách a na Moravě na jejich četnost i
podobu, a samozřejmě se věnuje architektonickému pojetí staveb i urbanistickým
hlediskům, která je případně determinovala. Hlavní těžiště čtyřicetistránkové
publikace ovšem spočívá zejména v obrazové části, které je věnováno celých 35
stran. Ta přináší ojedinělou dokumentaci už takřka zmizelého světa českých a
moravských venkovských Židů: nejstarší dochovaná zobrazení židovských okrsků
jednotlivých obcí, plánky zachycující dispoziční řešení synagog, a především
mnoho unikátních fotografií, dokumentujících podobu, vzhled průčelí, občasná
nestandardní řešení v pojetí stavby i interiéry a mobiliáře. Do rukou se nám
tak dostává výsledek autorova trpělivého hledání materiálů, zejména v archivu
Židovského muzea v Praze
Památky židovské kultury – svědci letité historie komunity – představují jednu z dříve opomíjených, dnes jistě právem ceněných součástí spektra hmotných pamětihodností naší minulosti. Historické podmínky uplynulých staletí vždy jasně určovaly charakter židovského osídlení. A od něho se pak odvíjelo pojetí (stáří, vzhled, velikost apod.) nemovitých památek. Jen některé z nich se dochovaly až dodneška.
Ambicí tohoto encyklopedického svazku je popsat židovské nemovité památky na území Moravy a Slezska v komplexnosti, tzn. ty dochované i ty již zaniklé. Je však nutno si uvědomit, že naše vědění prochází stálým vývojem, kdy se objevují nové poznatky a ty staré se musejí přehodnocovat. Text v knize je doplněn více než 1200 dobových i nových fotografií a kreseb.
Kniha čtenářům předkládá vývoj staleté historie židovského osídlení města Brna a přehled nemovitých pamětihodností. Čtivý text graficky bohatě doplňují černobílé a barevné fotografie, mapy, plánky a kresby. The book presents to the reader the centuries-long history of Jewish settlement in Brno and a summary of monuments preserved. It is an interesting text abundantly illustrated with both black and white and coloured photographs, maps, plans and drawings.
Texty a plánky synagog připravil uznávaný odborník na židovské památky Jaroslav Klenovský a fotografie zhotovila fotografka Ludmila Hájková, publikace na 264 stránkách popisuje a na velkoformátových fotografiích představuje vybraných 54 synagog. Zhotovena je na kvalitním matném křídovém papíře s plnobarevným tiskem v pevné knižní vazbě s matně zalaminovaným potištěným potahem. - česky a anglicky,
Publikace mapuje dochované i nedochované památky židovské kultury na území Zlínského kraje. Zahrnuje celkem 19 lokalit: Brumov, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Koryčany, Kroměříž, Luhačovice, Napajedla, Nový Hrozenkov, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Velké Karlovice, Vizovice, Vsetín, Zlín. Text provází množství archivních i současných fotografií, nákresů a plánků budov.
