Dalibor Havel Knihy

Podnázev: Nejstarší latinské rukopisy a zlomky v Čechách a na Moravě. Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků.

Skripta přinášejí ukázky textů děl rané české reformace. Učební text je rozdělen do dvou hlavních částí. Základem „čítankové“ části je 28 tabulek s jejich graficky věrnými přepisy. Druhá část je věnována transkripci. Tato část obsahuje hlavní body základních pravidel, jimiž se v našem prostředí řídíme při zpřístupňování latinských i staročeských textů.

Kniha „Moc inkoustu. Středověká knižní kultura na Moravě“ je vědeckým katalogem doprovázejícím stejnojmennou výstavu, konanou ve dnech 22. dubna – 19. května 2024 v Moravském zemském archivu v Brně. Obsahuje dvě hlavní části: první část obsahuje rozsáhlé vědecké studie zaměřené na klíčové aspekty středověké knižní kultury na Moravě, zahrnující moravské církevně slovanské památky, latinskou literaturu na středověké Moravě, počátky latinské písemné kultury, středověké moravské kalendáře, iluminované rukopisy, knižní vazbu, knihovny ve středověkých městech, církevní a soukromé knihovny, a počátky knihtisku v Brně. Druhá část obsahuje katalog vystavených exponátů s podrobnými komentáři. Koedice: Archiv města Brna, Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě

První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297. Katalog tvoří půdorys prvních dvou svazků sedmého dílu této edice, tzn. CDB VII/1 a CDB VII/2. Uživateli se zde dostává do rukou moderní syntetický soupis veškerých diplomatických bohemik z let 1283-1297, získává zde informace o formě dochování a textové tradici dotyčných listin a listů, seznamuje se s podrobným obsahem katalogizovaných pramenů, s odkazem na písaře a použité pověřovací prostředky, zohledněny jsou rovněž aspekty důležité k diplomatické interpretaci (spolehlivost informací zde obsažených, odkazy na obsahově související prameny apod.).

Pátý svazek sedmého dílu edice Český diplomatář je věnován analýze a dokumentaci paleografických aspektů českého diplomatického materiálu z let 1283–1306. Je zde podchycena a na 246 celostránkových vyobrazeních prezentována činnost všech písařů podílejících se na tvorbě bohemikálního diplomatického materiálu těchto let. Editor paleografickými metodami odhalil činnost notářské školy na Vyšehradě, a to po dobu dvou písařských generací, a dále produkci 17 dalších českých a moravských klášterních skriptorií. Písařská činnost je sledována nejen na originálech listin, ale i na dalších souvisejících pramenech, čímž dochází k podstatnému rozšíření informací o působení jednotlivých písařských individuí.

Paleografická monografie „Listinné písmo v českých zemích na přelomu 13. a 14. století“ zpracovává syntetickou formou veškeré relevantní diplomatické prameny v Čechách a na Moravě v éře posledních Přemyslovců Václava II. a jeho syna Václava III. z hlediska jejich písma. Aplikace paleografické analyticko-komparativní metody umožnila vedle identifikace produkce všech u nás působících notářských individualit rovněž charakteristiku naší v této době dominantní notářské školy při kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, vedle ní pak dalších, z kvantitativního hlediska podružných lokálních písařských škol. Studie vychází v rámci přípravné fáze pokračování kritické edice „Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae“.

Díl VII, svazek 6, 1283-1306, Pečeti Pečeti Českého království z let 1283 až 1306. Codex založil Gustav Friedrich. Barevná obrazová příloha. Codex diplomaticus et epistolaris (epistolarius) regni Bohemiae, tzv. Český diplomatář (CDB), je ediční řada, publikující v chronologickém pořadí úplné texty všech listin a listů, týkající se celého území středověkého českého království. Edice, vycházející ze vzoru listinné řady Diplomata (DD) německé edice Monumenta Germaniae Historica, by měla pokrýt veškerou látku od nejstarší doby až do roku 1310. Do současnosti bylo publikováno 36 svazků, na editaci se postupně vystřídalo několik editorů.

Die Untersuchung der karolingischen Minuskel in den böhmischen Ländern zwischen dem 9. und 12. Jahrhundert beleuchtet die Entwicklung und Verbreitung dieser Schriftart. Besonderes Augenmerk liegt auf der kulturellen und politischen Bedeutung der Minuskel in der Region sowie deren Einfluss auf die lokale Schriftkultur. Das Buch analysiert verschiedene Manuskripte und deren historische Kontexte, um ein umfassendes Bild der Schriftlichkeit und des Wissens in Böhmen während dieser Zeit zu zeichnen. Es bietet wertvolle Einblicke in die Verbindung zwischen Schrift und Identität.