Čtyři povídky v Ptačí ulici jsou magickou procházkou předválečnou židovskou Varšavou, která zmizela a už se nevrátí. Krajinou polozapomenutých, pozvolna zanikajících vzpomínek na předky, k nimž autora váže hluboký osobní vztah. Varšavský rodák a bravurní polský prozaik Piotr Paziński v knize zaklenul oblouk ze současnosti do minulosti a zpět. Přes vzpomínky na zmizelé město, fantaskní vyvolávání duchů zemřelých z telefonního seznamu a bloudění po starém židovském hřbitově až k scelující metafoře osudu vyvoleného národa zde máme co do činění s téměř biblickou metaforou, která ovšem nepostrádá černý humor a ironii.
Piotr Paziński Knihy
9. červenec 1973
Piotr Paziński je autorem, jehož dílo se často zaměřuje na prozkoumávání cest a vazeb mezi literaturou a skutečným světem. Jeho psaní se vyznačuje detailním pozorováním a schopností propojit osobní zážitky s hlubšími literárními kontexty. Prostřednictvím svých děl nabízí čtenářům jedinečný pohled na spojení mezi místy a texty, čímž oživuje literární krajiny. Jeho přístup kombinuje intelektuální hloubku s citlivým vnímáním prostředí.
Román reflektuje dějiny polských Židů očima hrdiny, který se jako třicetiletý vrací do dětství, do starého rekreačního zařízení, kam jezdíval jako malý kluk. Setkává se tu se svými "strýčky a tetičkami", kteří přežili holocaust, poslouchá jejich příběhy o ztracených rodinách, přátelích, vybledlých fotografiích a již neexistujících městech, především dávné židovské Varšavě. Mladý polský autor a šéfredaktor časopisu Midrasz Piotr Paziński patří ke generaci "vnuků" polských Židů. Ve svém románu využívá autobiografických prvků, ale mění je ve fikci, univerzální poetický příběh o pomíjivosti, paměti a rozpadu. Letní byt získal cenu Paszport Polityki (2009) a byl nominován na cenu Nike (2009).
Maskarada geniuszy
- 540 stránek
- 19 hodin čtení
Fritz von Herzmanovsky-Orlando (1877–1954) był austriackim arystokratą, który z powodu przewlekłej gruźlicy nerek zrezygnował w 1916 roku z zawodu architekta i poświęcił całe swoje materialnie zabezpieczone, długie życie pisaniu, rysowaniu i malowaniu. Jego gatunek można określić jako "satyryczno-humorystyczno-fantastyczno-mistyczny powieść". W swojej głównej pracy, rękopisie "Maskarada geniuszy", napisanym już w latach 1928/29, oferował ją 34 wydawnictwom, ale żadne nie odważyło się jej wydać. Obawiano się, że taki potok olśnień nie będzie w stanie przyswoić czytelnik. W końcu sprawę wziął w swoje ręce dawny wielbiciel FHO, Friedrich Torberg, i opublikował jego dzieła w znacznie okrojonej formie.