Anna Housková Knihy

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí. Borges se ve svém díle napříč časem vrací k argentinským archetypům, reflektuje jejich tradici a sám k ní přispívá vytvářením mýtu předměstí Buenos Aires. Druhým těžištěm této monografie je žánr eseje. Autorka se zaměřuje nejen na rozsáhlou Borgesovu esejistiku, u nás méně známou, ale i na esejistický princip ve všech žánrech jeho díla. Argentinské atmosféře odpovídá obrazový doprovod z děl výtvarníků Borgesovy blízkých (Xul Solar, Attilio Rossi) anebo děl autorů, kteří se věnovali zpracování podobných témat jako Borges (Jindřich Pileček). Monografie je doplněna soupisem Borgesových děl přeložených do češtiny a výběrovým přehledem ohlasů na jeho tvorbu. Z autorčina úvodu: „Často zde Borgese cituji. Jeho volné přiřazování literárních nápadů je pro citáty jako stvořené: mohou stát samy, mohou být v kterémkoli autorově textu – člověk v nich pak často bloudí a hledanou větu už nenajde. Borges čtenáře buď neosloví, anebo nadchne, v nekonečně mnohoznačném díle si každý najde svého Borgese. Nejlepší je na něm potěšení z četby. Nejradši mám v této knížce jeho citáty.“

Studie k problematice kulturní identity hispanoamerické literatury. Po vymezení problému z hlediska historického a kulturního vývoje následuje charakteristika žánru eseje jako literárního typu, příznačného pro všechny autory zmíněné oblasti. Dílčí studie zkoumají postoj a odpovědi na otázky po smyslu vlastní identity v dílech nejznámějších tvůrců v průběhu 19. a 20. století.

Výbor z latinskoamerických esejů, který sestavila, úvodem, medailonky autorů a poznámkami opatřila PhDr. doc. Anna Housková, CSc. Ve výboru jsou zastoupeny významné historické osobnosti jihoamerického boje za nezávislost, politici a myslitelé uvažující o novém uspořádání nových samostatných států, jako např. Bolívar, Sarmiento či Martí, zakladatelé nových národních kultur a hledači svébytnosti a vlastní identity (Rodó, Reyes, Mariátegui), spisovatelé 20. století, kteří pronikli do povědomí českých čtenářů hlavně díky jiným žánrům než eseji (básnířka 11 10 Gabriela Mistralová) i velikáni moderní latinskoamerické prózy (Borges, Lezama Lima, Sabato, Fuentes, García Márquez, Cortázar aj.). Nepostradatelné dílo pro každého, kdo se zajímá o rozdílnosti i styčné body kultur, ležících na protilehlých březích Atlantiku.

Monografie nabízí mnohostranný pohled na literární situaci na přelomu 19. a 20. století v euroamerické oblasti, sleduje společné tendence celého kulturního regionu i národní různosti. Připravil ji mezioborový tým filologů z Filozofické fakulty UK se zahraničními spolupracovníky. Ve třech částech kniha postihuje kontury literárního paradigmatu v epoše symbolismu a celkové vize světa, dále profily tvůrců, kteří vtiskli této epoše tvář, a rovněž konfrontace a prolínání iniciativy symbolismu s avantgardou. Zřetelně se ukazuje, že euroamerické literatury se vyrovnávaly se společnými problémy, jako je krize novověké kultury, překonávání pozitivismu, relativizace uměleckých forem. Kniha je doplněna informativními přehledy a ukázkami z dobových manifestů. Je příspěvkem k přehodnocování této duchovní epochy a k poznání jejího významu pro sebereflexi a revitalizaci moderní západní kultury. V domácím kontextu jde o první ucelenější komparatistickou prezentací daného období a problematiky.

Vývojový přehled malířství na základě interpretace reprodukcí nejvýznamnějších obrazů

Sborník obsahuje následující komparatistické studie: I. část: Význam srovnávací poetiky. Na kraji obraznosti (Oldřich Král); Si licet comparare. Globální skutečnost, marginalita (Miroslav Petříček); Výchova, spása, interpretace textu a nesamozřejmost školy (Zdeněk Pinc), Kánony řecké pederastie a jejich poslední verze v Dionýsiakách Nonna z Panopole (Martin C. Putna); II. část: Poznámka (Daniela Hodrová); Tři mušketýři (Zdeněk Hrbata); Smysl pro „přítomnost minulosti“ (Jiří Pechar); Skaz a hospodská historka (Jiří Holý); III. část: F. R. Kreutzwald a zrod estonského národního eposu. Kapitola z dějin estonské literatury 19. století (Vladimír Macura); Ruská marginalita a marginalita v Rusku (Vladimír Svatoň); Indiánský „střed světa“. Harmonie a konflikt v díle J. M. Arguedase (Anna Housková); Květy a močál. Metafora lotosu v Hlasu hory a ve Smrti v Benátkách (Antonín Líman).

Sborník kromě Úvodu od Zdeňka Hrbaty obsahuje následující studie: ROMÁN ŽIVOTNÍHO ZVRATU V RUSKÉ TRADICI: Křížové sestry A. M. Remizova (Vladimír Svatoň); PARTIKULÁRNOST, PERMANENCE, BÁSNIVOST: Ramuzův a Gionův literární regionalismus (Zdeněk Hrbata); IDYLICKÝ REGION A CESTA KE KOŘENŮM: Hispanoamerický regionalismus: R. Güiraldes, J. E. Rivera (Anna Housková); REGIONALISTICKÝ A MODERNISTICKÝ ROMÁN: Hodnotová struktura a život společenství ve skotské próze a dílech Jamese Joyce (Martin Procházka); JIŽANSKÝ MÝTUS O PÁDU ČLOVĚKA: Faulknerův román Absolone, Absolone! (Eva Věšínová); NA CESTĚ MEZI LEGENDOU A ANEKDOTOU: Erenburgův Bouřlivý život Lazika Rojtšvance (Lenka Vachalovská); DRUHÁ STRANA: Fantastické romány A. Kubina a G. Meyrinka (Gabriela Veselá).

Autoři vycházejí z předpokladu, že duchovní život na konci 19. století nastoluje principy, jež se rozvíjejí ve století dvacátém. Tendence tohoto období se projevují nejen v literatuře, ale i ve výtvarném umění, kritice, filosofii a životním stylu. Zesiluje zájem o specifika kulturních regionů; filosofie se odklání od pozitivismu 19. století, opouští velké metafyzické systémy a nastiňuje nové otázky v pojetí člověka a epistemologii. V literatuře se objevuje proud, který pod různými názvy (vitalismus, symbolismus, dekadence, secese, impresionismus, modernismus, generace 98 ad.) tvoří duchovní hnutí zakládající literaturu a kulturu následujícího století. Společná je potřeba revize modernosti, reflektovaná různě v jednotlivých kulturních regionech. Zejména v oblastech na "okrajích" evropského dosahu se myšlení a literatura vyrovnávají s problémy vlastní kulturní či národní identity. Tým se zaměřuje na reflexi společných aspektů i odlišností tohoto hnutí v jednotlivých zemích. Projekt je součástí výzkumného úkolu na Univerzitě Karlově. První společnou reflexí a konfrontací pohledů na literaturu přelomu 19. a 20. století bylo kolokvium uspořádané časopisem Svět literatury v únoru 2012. Tato publikace navazuje na podněty diskuse a tvoří první fázi pokračujícího výzkumu literatury a kultury tohoto přelomového období.

Sborník komparatistických studií zabývajících se vztahem kultury a místa uspořádali Vladimír Svatoň a Anna Housková. Autoři a studie: Martin C. Putna (O vývoji české komparatistiky; Šumavská literatura: řeky, cesty, modely), Jiří Pechar (Místo a citový vztah k němu), Zdeněk Hrbata (Cesty), Jan Jandourek (Kostelec, Praha, Toronto. Literární a společenské souvislosti místa v díle Josefa Škvoreckého), Miroslav Petříček (Krajina a narativní syntéza), Jiří Pelán (Pařížská inspirace italské avantgardy), Antonín Líman (Mystika dalekého Severu), Jan Čermák (Zápas o světlo. Poznámky k pojetí prostoru v epice Anglosasů), Martin Procházka (Prostor moře, svoboda a subjektivita v závěru Byronovy Childe Haroldovy pouti a v Melvillově Bílé velrybě), Anna Housková (Poetika předměstí. Buenos Aires v próze Roberta Arlta a J. L. Borgese), Vladimír Svatoň (Marné popírání místa. Abstrakce místa v evropské tradici. Vladimir Nabokov a dědictví titanismu), Oldřich Král (Metamorfózy hodnot. Nápady k úvaze).