Dagmar Marková

PhDr. Dagmar Marková, CSc. (*1935 v Jablonci nad Nisou) je přední českou odbornicí v oblasti hindského a urdského jazyka a literatury. Zabývá se rovněž současnou indickou společností, zejména rolí náboženství ve společnosti a muslimskou menšinou. Studovala hidnštinu a indologii v Praze a Berlíně. V roce 1965 obhájila disertaci o ženské problematice v současněm hindském románu. Je autorkou desítek odborných publikací v několika jazycích a spoluautorkou Hindsko-českého slovníku. Naší veřejnosti je známa zejména překlady moderních hindských povídek a monografiemi, například Hrdinky Kámasútry: Historie indické ženy (Ibn Rushd, 1999) nebo Zrcadlo Indie 20. století v díle hindských spisovatelek (OÚ AV, 2011), ale i vlastní literární tvorbou. Dagmar Marková působila nejprve na Institut für Orientforschung Akademie věd v Berlíně, od roku 1969 byla vědeckou pracovnicí Orientálního ústavu AV s přestávkou v letech 1998-2003 až do vynuceného odchodu v letošním roce. Nadále působí jako externí vyučující Ústavu jižní a centrální Asie FF UK. Cena Višva hindí sammán (World Hindi Honour) jí byla udělena v září na Světové konferenci o hindštině v jihoafrickém Johannesburgu. V roce 2012 obdržela mezinárodní ocenění za celoživotní přínos k hindským studiím.