Daniel Kehlmann Knihy

Daniel Kehlmann ve svém nejnovějším románu nechává ožít postavu středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Eulenspiegela. Zasadil ho ovšem do období třicetileté války a spolu s Tyllovými osudy osobitým způsobem líčí některé historické události ve válkou a morem sužované Evropě. Eulenspiegel se narodil v rodině vesnického mlynáře. Jeho otec uměl číst, zabýval se záhadami světa, léčitelstvím a magií. To se mu stalo osudným: stal se obětí inkvizice. Tyll musí prchnout, na cestě zbídačelou zemí ho doprovází Nele ze sousední vesnice. Potkávají bezpočet prostých lidí i pár těch tzv. velkých: kata, kejklíře, učence, dostanou se ke dvoru zimního krále Fridricha Falckého, Tyll se setká i se švédským králem Gustavem Adolfem. Později je naverbován k vojsku a zúčastní se obléhání Brna. Osudy všech postav se spojují v působivý epos o lidské hlouposti a pověrčivosti, o náboženském fanatismu a pokrytectví, o moci umění a schopnosti manipulovat lidmi.

Nevšední životopisný román s filosofickým podtextem věnovaný významným osobnostem německého přírodovědce a cestovatele Alexandra von Humbolta a matematika a astronoma Friedricha Gausse, které spojovala vášeň k neodhaleným záhadám přírodních věd. V roce 1818 se na vědecké konferenci v Berlíně před novým přístrojem pana Louise Daguerra setkávají poprvé v životě osobně dva slavní muži: nerudný a popudlivý Friedrich Gauss a činorodý, stále něco plánující Alexander von Humbolt. Gauss se nemohl vyhnout Humboltově pozvání na tuto oficiální akci a dává okázale najevo, jak je mu celá záležitost nepříjemná a co si myslí o svém věhlasném kolegovi a jeho úspěších. Věhlasu, který začal koncem 18. století a který je nakonec svedl dohromady, přitom dosáhli naprosto odlišnými způsoby, o nichž německý autor barvitě a s osobitým humorem čtivě vypráví. Alexander Humbolt podniká koncem 18. století jednu náročnou dobrodružnou výpravu po nejrůznějších končinách amerického kontinentu za druhou, zatímco jeho učený kolega, který nejraději nevytáhne paty z domu, putuje v mysli zákoutími astronomických a matematických teorií ve snaze objasnit základy vesmíru. Oba muži se ve zralém věku před nepovedeným daguerrotypem přes vzájemnou antipatii a naprostou odlišnost mlčky shodují v tom, že cesta za objevováním podstaty světa je nikdy nekončícím nádherným dobrodružstvím, jemuž stálo za to věnovat život.

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen – svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.

Sebastian Zöllner se po studiu kunsthistorie živí jako příležitostný novinář. Jednoho dne mu ale svitne: napíše monografii malíře Kaminskiho, kterého kdysi objevili a podporovali Picasso nebo Matisse. Napíše knihu o starém malíři, který se stal světoznámým díky tomu, že své obrazy maloval a maluje slepý. Zöllner se za ním vydává do hor, kde muž žije odloučen od světa. Jenže s něčím Zöllner nepočítal: umělec je přes svůj věk a slepotu velmi vitální a neustále obklopen lidmi, kteří brání novináři v práci. Kaminski je mnohem urputnější soupeř, než se na první pohled zdálo. Já a Kaminski je velmi ironický román o povaze kulturního žurnalismu, prolínání lží a pravdy, manipulaci, morálce a umění.

„Příběhy příběhů v příbězích. Nevíme, kdy jeden končí a druhý začíná. Ve skutečnosti se ale všechny prolínají.“ Jakýsi muž si koupí mobilní telefon, ale telefonáty, které přijímá, patří jinému člověku. Spisovatel cestuje po světě v doprovodu mladé ženy, jejíž noční můrou je, že se objeví v autorových románech, zatímco potrhlý internetový blogger si nic nepřeje víc, než se stát románovou postavou. Světově proslavený guru v oblasti ezoteriky se ocitá před sebevraždou, autorka detektivních příběhů se ztrácí během cesty po Střední Asii, stará dáma, vydávající se zemřít na soukromou kliniku, se handrkuje se spisovatelem, který si ji vymyslel, a vedoucí oddělení ztrácí kvůli svému životu mezi dvěma ženami práci a rozum. Devět epizod nového románu Daniela Kehlmanna Sláva se postupně skládá v celistvý románový obraz: rafinovaná hra s realitou a fikcí, kniha o slávě a mizení, pravdě a klamech.