François René de Chateaubriand Knihy

Rozsáhlé paměti francouzského spisovatele a politika Françoise-Reného de Chateaubriand (1768–1848), psané postupně několik desetiletí, byly svým autorem předurčeny k posmrtnému publikování. Mají značný význam historický, neboť autor byl přímým účastníkem politického i vojenského dění své doby, od pádu monarchie přes revoluční období, Napoleonův konzulát a císařství až k restauraci Bourbonů; po červencové revoluci v roce 1830 odešel do ústraní. Vypovídají však také mnohé o Chateaubriandově osobním životě a především mají mimořádnou literární hodnotu – dnes jsou pokládány za nejživější součást celého Chateaubriandova díla. Pro české čtenáře jsou o to zajímavější, že Chateaubriand jako přívrženec svrženého krále Karla X., který našel útočiště v Čechách, v naší zemi také pobýval; kromě toho Jungmannův překlad Chateaubriandovy Ataly z roku 1805 (tedy jen čtyři roky po prvním francouzském vydání) sehrál význačnou roli ve vývoji novodobé české literatury. Přesto vycházejí Chateaubriandovy Paměti ze záhrobí (pomineme-li několik pasáží věnovaných Praze) v českém překladu poprvé až nyní.

Atala aneb Láska indiánské dvojice v pustinách (1801), příběh o lásce indiánského náčelníka Šakty k dívce z vlastního kmene Atale, bytosti zmítané rozporem mezi city a povinností, kterou na ni vložila umírající matka, je umístěn do nádherné scenérie divoké severoamerické přírody. To, co nám dnes – po působení několika generací romantických – připadá v líčení duševních stavů dvojice mladých milenců zcela přirozené, zaznělo spisovatelovým současníkům až revolučně novým tónem: zarážela je subjektivní osobitost autorského „já“, kterou předchozí klasicisté vůbec neznali. Chateaubriandovo nové vidění a cítění skutečnosti pomohlo literatuře z počátku století vymanit se z dosavadní akademické vyumělkovanosti a umělecké sterility. René (1802) je podobně tragicky laděný příběh citového sblížení dvou mladých lidí, vnitřně rozervaného Francouze Renéa a jeho nebesky krásné a vlídné sestry Amálie. V duševních stavech svého hrdiny vylíčil autor nálady mnoha svých vrstevníků – celé mladé generace trpící „nemocí století“.

The second part of an infamous memoir about life in the time of Napoleon by a rebellious literary celebrity. In 1800, Fran�ois-Ren� de Chateaubriand sailed from the cliffs of Dover to the headlands of Calais. He was thirty-one, and had been living as a political refugee in England for most of a decade, at times in such extreme poverty he subsisted on nothing but hot water and two-penny rolls.Over the next fifteen years, his life changed utterly. He published Atala, Ren�, and The Genius of Christianity to acclaim and epoch-making scandal. He strolled the streets of Jerusalem and mapped the ruins of Carthage. He served Napoleon in Rome, then resigned in protest after the Duc d'Enghien's execution, putting his own life at tremendous risk. For these were also the years of Bonaparte's secret police, censorship, and warmongering--all of which Chateaubriand would come to oppose.Memoirs from Beyond the Grave, 1800-1815--the second volume in Alex Andriesse's new and complete translation of this epic French classic--is a chronicle of triumphs and sorrows, narrating not only the author's life during a tumultuous period in European history but the "parallel life" of Napoleon, from his birth on Corsica to his death on Saint Helena. In these pages, Chateaubriand continues to paint his distinctive self-portrait, in which the whole history of France swirls around the sitter like a mist of dreams.

ŻYWOT RANCÉGO to nieznane w Polsce arcydzieło wielkiego francuskiego pisarza. Na jego premierę czekaliśmy niemal dwieście lat. Opowiada o życiowej i duchowej podróży Armanda Jeana de Rancégo. Dziecięcy geniusz, chrześniak kardynała Richelieugo i ulubieniec XVII-wiecznych dworów na końcu swej drogi zostanie opatem trapistów – cysterskiego zakonu o najsurowszej w Kościele Katolickim regule. François-René de Chateaubriand napisał to dzieło na polecenie swojego duchowego przewodnika. Praca nad książką była dla autora moralną, metafizyczną podróżą, w którą dzięki wspaniałemu tłumaczowi możemy dziś wyruszyć także i my. Z FRANCUSKIEGO ORYGINAŁU PO RAZ PIERWSZY NA JĘZYK POLSKI PRZEŁOŻYŁ WIKTOR DŁUSKI

Librarian's note: Alternate cover edition of ISBN 9782253049296.« Atala et René sont des épisodes détachés des Natchez. En regroupant pour la première fois ces trois textes, élaborés par Chateaubriand au cours de son exil londonien (de 1797 à 1799), on a voulu les replacer sous leur véritable jour. Réintégrés dans leur contexte originel, les uns et les autres prennent en effet une dimension nouvelle : un roman de la vie sauvage qui a bien pour horizon nostalgique une nature (la splendeur des paysages américains, de la Louisiane au Canada), mais qui énonce en réalité une problématique de la Chute ; qui désigne le blocage des énergies vitales ou les contradictions du désir ; qui proclame enfin le malheur de naître au siècle des Révolutions. Ce grand texte fantasmatique, placé sous le signe des enfants-morts, nous apparaît dès lors non seulement comme la source secrète qui alimentera plus tard les Mémoires d'outre-tombe, mais aussi comme une des plus singulières sagas de la période révolutionnaire. »Jean-Claude Berchet

Cette quatrième partie des Mémoires nous conduit de 1830 à la date symbolique que portent les dernières lignes : 1er novembre 1841, trente ans après le début de leur rédaction à la Vallée-aux-Loups. Mais cet ultime volume ne fut pas écrit après les autres. Tout au contraire, il les accompagna et son écriture, comme dans un miroir, les réfléchit et à sa manière les recommence puisqu'il est ici question, à nouveau, comme si les trois «carrières» se redéployaient, de littérature, de politique et de voyages : en Suisse, à Venise, à Prague auprès du vieux roi Charles X. Et c'est une expérience du retour : du présent vers le passé, du passé vers le présent. L'écriture maintenant s'ouvre au discontinu qui est aussi le scintillement du poétique, comme si, à une histoire ou à une existence de plus en plus problématique, ne pouvait désormais correspondre qu'un émiettement des pages - travail du provisoire et du suspens dans la liberté d'un loisir en attente de la mort : «Les scènes de demain ne me regardent plus ; elles appellent d'autres peintres.»Edition de Jean-Claude Berchet.

El 13 de julio de 1806, el famoso político y escritor francés parte de París con destino a Tierra Santa, para conocer de primera mano los escenarios que relataba en sus Mártires. Chateaubriand ya tenía experiencia como viajero, pues había visitado la Norteamérica de los indios y de aquel viaje había nacido su famosísimo Atala. Visita Milán, Venecia, Trieste, y Smirna, rumbo a Grecia y Turquía. Finalmente alcanza Jerusalén y allí los Santos Lugares. Regresa por Egipto, Túnez (donde se ve obligado a refugiarse a causa de una tormenta en la que teme perder la vida) y España. Tras casi diez meses de viaje, el 5 de mayo de 1807, concluye su aventura en Bayona (Francia). En este volumen Ediciones del Viento recupera una brillantísima versión de D. Pedro María de Olive, publicada en Madrid en 1828, que muestra una gran calidad literaria, agudeza, ritmo y erudición.