Knihobot

Dola de Jong

    Dorothea de Jong byla plodná autorka, jejíž díla zahrnovala širokou škálu žánrů, od dětských knih po romány a cestopisy. Její psaní se často vyznačovalo hlubokým zájmem o lidské vztahy a vnitřní život postav. De Jongová byla známá svou schopností vykreslit autentické prostředí, ať už to byl pulzující amsterdamský taneční svět nebo složitost mezinárodních dobrodružství. Její díla zkoumají témata lásky, identity a hledání domova.

    Dola de Jong
    Strażniczka domu
    Het geheimzinnige huis
    Strážkyně domácího krbu
    Pole je tento svět
    • 2018

      Román nizozemské spisovatelky Doly de Jongové, která se zachránila před holokaustem emigrací do USA, v roce 1954 její americký nakladatel odmítl jako nemravný a také nizozemská redaktorka ho v první reakci označila za "nestoudný, nepublikovatelný". Když kniha přesto téhož roku v Amsterodamu vyšla, rozpoutala se kolem ní vášnivá polemika. Citlivě a přesvědčivě napsaný příběh však nakonec ohromujícím způsobem zvítězil nejen u literárních kritiků, ale především u čtenářů. Komorní román Strážkyně domácího krbu líčí vztah dvou žen, který balancuje na rozhraní přátelství a lásky. Solidní úřednice Bea a bohémská začínající novinářka Erica naplňují úsloví, že protiklady se přitahují. Založí společnou domácnost, v níž si však každá zachovává svou volnost. Zdálo by se, že protřelá Erica starší a rozumnější Beu bezostyšně využívá - a Bea si skutečně vyčítá, že Eričiným rozmarům tak snadno podléhá. Jejich příběh se však odehrává na přelomu 30. a 40. let 20. století: Do hry vstupuje hrozba nacistického pronásledování Židů, navíc ne každá žena s lesbickými sklony v sobě v té době najde odvahu prolomit tabu a vůbec si své zaměření přiznat. Pod povrchem všedních dní tak vzniká nečekané silové působení, které si vypravěčka Bea dovede vysvětlit až dodatečně. Otázka, co by bylo, kdyby..., již si klade snad každý, kdo prožil nenaplněnou nebo z nějakého důvodu "nemožnou" lásku, ovšem zůstane, jak už to bývá, nezodpovězená.

      Strážkyně domácího krbu
    • 2016

      Severoafrický přístav Tanger, 1940–1941. Mezinárodní demilitarizovaná zóna je přestupní stanicí na útěku před nacismem zuřícím v Evropě. Spolu s uprchlíky z nejrůznějších zemí se zde ocitá také mladý nizozemský pár vedený jinými motivy: Aart a Lies vyrazili vlastnoručně upraveným obytným vozem do světa ještě před okupací, aby unikli „z civilizace“. Cestou na jih už však nemohli přehlížet dopady šířící se války, a tak postupně nabrali šest dětí různého věku a národnosti, které se ocitly ve Francii samy, ať už následkem pronásledování židů, či proto, že se jejich rodiče postavili nacismu na odpor. „Rodina“, rozšířená mezitím i o vlastního synka Dolfíka, se v Tangeru snaží uchytit obděláváním najatého políčka se zeleninou. Protože však nemá zkušenost místních rolníků, nepřináší ani nelidská dřina potřebný výsledek. Situace malého společenství začíná být kritická. A právě v těchto zoufalých dnech se naplno ukáže, že děti, zdánlivě bezbranné oběti války, nezdolnou vitalitou předčí dospělé. Ale život na útěku je plný nástrah. Ve městě prošpikovaném dobrodruhy a německými špiony, kde vládne korupce a lhostejný cynismus spojeneckých diplomatů, není nikdo z uprchlíků v bezpečí...

      Pole je tento svět