Rémi Brague Knihy

V předmluvě ke své knize O Bohu u křesťanů a o jednom nebo dvou dalších Rémi Brague říká, že nepojednává „o křesťanském Bohu", protože vychází z předpokladu, že Bůh je předmětem náboženství, ne jedním z jeho vyznavačů. Bůh sám o sobě je jeden a stejný. Různá náboženství si však o něm dělají různé obrazy a tato kniha se snaží ukázat, jaký obraz si o něm vytvářejí křesťané. V určitých aspektech Rémi Brague nabízí také srovnání křesťanského pojetí s židovským a muslimským. Autor nechce příliš teoretizovat – naopak věcným, srozumitelným a odlehčeným jazykem uvádí na pravou míru zažité omyly a nově popisuje staré věci: například že Bůh je jeden, ale ne tím nejjednodušším způsobem, že je otec, ale není mužského rodu. Je to teologicky objevná kniha – ne však o Bohu samém, ale o tom, jak jej vidí křesťané.

O ohrožení lidské legitimity O tom, že je člověk jakožto biologický druh ohrožen, není pochyb: tři největší hrozby představují zbraně hromadného ničení, znečišťování životního prostředí a demografické vymírání. Ohrožení pro člověka však přichází i z oblasti myšlení. V jakém smyslu? Na to se pokouší Rémi Brague odpovědět v této knize tím, že se podrobně věnuje myšlence humanismu a jejím proměnám. Ukazuje, že idea humanismu, která měla legitimizovat hodnotu člověka a lidství, se ve 20. století vyprázdnila, nebo se dokonce obrátila proti člověku, a že modernímu (ateistickému) myšlení scházejí argumenty pro ospravedlnění lidské existence. Proti vyprázdněnému humanismu staví autor myšlenkovou alternativu, která vychází z řecké filosofie a biblické antropologie.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale také předávat dál. Současnému lidstvu, které může sebe sama snadno jako živočišný druh zcela vyhladit, může podle Bragua jedině vědomí silné metafyzické dimenze lidského života zajistit, že se před ním bude otevírat nějaká budoucnost.

Autor představuje své myšlenky o Evropě, jejím vývoji, kultuře a společnosti. Zamýšlí se nad významem evropanství, stejně jako nad funkcí náboženství v minulosti a současnosti.

As a cure for modernity's individualism, Remi Brague urges a return to medieval thinking to illustrate why humanity and civilizations are goods worth promoting and preserving.

Remi Brague argues that with the dawn of the Enlightenment, Western society has rejected traditional theophilosphical ideas in favor of human authority and autonomy, ultimately causing the erasure of divinely ordered humanity.

Europa besitzt keine Identität im Sinne eines kulturellen oder religiösen Erbes, sondern definiert sich durch seine Spannung zwischen einer Klassik der Anderen, die es anzueignen, und einer Barbarei im Inneren, die es zu überwinden gilt. Das Besondere der europäischen Identität liegt in ihrer ‚kulturellen Zweitrangigkeit‘: in dem Wissen, nicht ursprünglich zu sein, sondern vor sich Anderes, Früheres zu haben – kulturell die griechische Antike, religiös das Judentum. ‚Römisch‘ ist die Haltung der Aneignung, der Überlieferung und der Weitergabe: Europas exzentrische Identität ist die Quelle aller Renaissancen, deren dieser Kontinent fähig gewesen ist, von der karolingischen Renaissance bis zur Renaissance des Hellenismus der deutschen Klassik. Das ‚Römertum‘ der Europäer ist zum Ursprung ihres kulturellen Reichtums geworden. Und heute stellt sich die Frage, ob wir noch ‚Römer‘ sind und sein wollen: aneignend, überliefernd, weitergebend. Wer Europa verstehen lernen will, muss zu diesem Buch, das inzwischen in dreizehn Sprachen übersetzt wurde, greifen.

Die Auseinandersetzung mit dem christlichen Menschenbild steht im Mittelpunkt, wobei die Notwendigkeit betont wird, die Frage nach dem Menschen neu zu stellen. Angesichts der Bedrohung durch einen zerstörerischen Antihumanismus wird die Relevanz des Humanismus hervorgehoben. Das Buch bietet eine tiefgehende Reflexion über die fundamentalen Werte und Überzeugungen, die das Verständnis des Menschen im christlichen Kontext prägen.

W książce zawarto praktyczną wiedzę dotyczącą najważniejszych leków stosowanych w medycynie paliatywnej z uwzględnieniem właściwości farmakologicznych, działań niepożądanych, szczególnych środków ostrożności, dawkowania, interakcji, wskazań oraz dostępnych formulacji. Niewątpliwym atutem opracowania są liczne tabele ze wskazówkami praktycznymi, np. dostosowanie dawek leków u pacjentów z niewydolnością nerek. Warto zwrócić także uwagę na zawarte przy niektórych lekach informacje o możliwości stosowania ich we wskazaniach pozarejestracyjnych oraz dotyczące alternatywnych dróg podania leków. Książka przeznaczona jest dla lekarzy, którzy na co dzień opiekują się pacjentami wymagającymi leczenia objawowego. Głównymi odbiorcami są więc lekarze medycyny paliatywnej, jednak może być też przydatna w praktyce lekarzy rodzinnych, internistów oraz onkologów. Mam nadzieję, że zawarta w książce tematyka oraz przyjazny format będą pomocne w codziennej pracy z pacjentem wymagającym opieki paliatywnej. Dr hab. med., prof. nadzw. Aleksandra Ciałkowska-Rysz