Kamila Hladíková Pořadí knih

Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu. Vznikl tak vztah, který se stal svědectvím o vývoji společnosti na pozadí duchovního i politického útlaku. Dosud nepublikované fotografie ze setkání obou mužů, jejich korespondence i vzpomínky významných osobností – to vše vám v unikátní publikaci přiblíží jejich přátelství a výjimečnou atmosféru turbulentní doby.

Publikace v úvodní části nastiňuje chronologický vývoj kinematografie čínského světa s ohledem na specifika jednotlivých kulturně-geografických oblastí: pevninské Číny, Taiwanu a Hongkongu. Kinematografii čínského světa lze analogicky k 'sinofonní literatuře' definovat jako 'sinofonní kinematografii' zahrnující všechny filmy, které jsou mluveny čínštinou a jejími dialekty. Po shrnutí vývoje filmu v čínsky hovořícím světě následuje samotný lexikon s abecedně řazenými hesly, jež představují nejvýznamnější režiséry, filmy, termíny z filmové historie a teorie, jakož i významné filmové festivaly a filmové ceny v sinofonním světě. Za lexikonem následují rejstříky umožňující vyhledání jednotlivých výrazů v různých tvarech překladů a přepisů, jakož i v jednoduchých a tradičních znacích.

Román jedné z nejvýraznějších čínských autorek současnosti otevírá tabuizované téma prostituce a sexuálního násilí v Číně. Ženy a dívky z venkova, jež jdou za svým snem, jsou vystaveny – coby námezdní dělnice ve městech na východočínském pobřeží daleko od jejich domova – sexuálnímu obtěžování, nátlaku a násilí, jemuž se mnohdy nejsou schopny bránit. Jejich „kariéra“ přitom často závisí na atraktivním vzhledu, jak ostatně ironicky ukazuje spisovatelka Šeng Kche-i prostřednictvím metafory nadměrně vyvinutého poprsí hlavní hrdinky Růženy. Autorka kriticky zachycuje jeden z temných aspektů čínské společnosti v době ekonomického rozmachu devadesátých let. Využívá k tomu bohatý jazyk, který vychází nejen z dialektu autorčiny rodné provincie Chu-nan, ale také ze slangu používaného mezi venkovskou mládeží. V roce 2012 byl román Holky ze severu nominován na prestižní literární ocenění Man Asia Literary Prize.

Studie se zabývá zobrazováním Tibetu v tibetské a čínské literatuře o Tibetu z 80. let 20. století. Prostřednictvím analýzy tibetských povídek vznikajících v době počátečního formování moderní tibetské literatury po skončení kulturní revoluce mapuje samotný vznik moderní literatury v Tibetu. Obraz Tibetu, který se objevuje v dílech tibetských autorů, je zde srovnáván s vyobrazením Tibetu v díle čínských autorů tvořících ve stejném období. Analýza vycházející z postkoloniální teorie literatury se zaměřuje především na stereotypy, jež panují v zobrazování Tibetu jak v Číně, tak na západě, a klade si za cíl posoudit, nakolik tyto stereotypy ovlivňují vlastní představy tibetských autorů o 'tibetskosti', a nakolik se odrážejí v nově utvářené moderní tibetské identitě.

První česká učebnice moderní čínské literatury představuje vývoj čínské literatury během dvacátého století. Jedná se o učební text určený především pro posluchače oborů čínská filologie, kulturní studia Číny a sinologie, nicméně poslouží všem zájemcům o současnou Čínu z řad odborné i laické veřejnosti. Publikace je rozdělena na tři části: 1. vznik moderní čínské literatury a literatura období Májového hnutí, 2. "komunistická literatura", 3. literatura po Kulturní revoluci.