Petr Čichoň Knihy

Dvojjazyčná básnická sbírka. Básník Petr Čichoň vydává česko-německou básnickou sbírku Pruské balady/Preussische Balladen, ve které se tématicky prolíná prusko-slezská přítomnost s démonickýmii vstupy německých postav z druhé světové války...

Výbor ze tří rukopisných sbírek: Měsíc, jenž sluneční má paprsky (1993-1994), Zpupnost (1992) a Skořicový květ (1994-1995)

Čtvrtá sbírka Petra Čichoně po čtrnácti letech navazuje na předcházející, zejména na Pruský balad/Preussische Balladen, za které byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky. Obsahuje 57 básní a 13 překladů do různých jazyků, včetně němčiny, hebrejštiny a arabštiny. Čichoň se při deklamaci doprovází na loutnu a jako první český básník přidal do sbírky CD nosič. Nová sbírka je opět doplněna o zvukový nosič, tentokrát vinylovou desku s zhudebněnými básněmi. Obsahuje deset autorem zhudebněných a deklamovaných básní v dvojjazyčném provedení, jako například česko-hebrejsky. Nahrávky vznikaly ve studiu a nejsou pouze záznamem vystoupení. Tématicky se sbírka odlišuje od předchozích děl, neboť Čichoň opustil své typické česko-německé téma a nová poezie reflektuje existenci hranic v širších kontextech. Na gramofonové desce jsou zahrnuty básně jako "Lehl jsem do hnízda slov" a "V modlitbách pomůže archanděl Sandalfon", přičemž hudební produkci zajišťují Martin Kostaš a Jan Průcha.

Kniha obsahuje rozsáhlejší skladbu Villa diabolica (1996) a výbor z básní - lyriku Písně pro paní domu (1995 - 1997), báseň Princova večeře (1994), součástí knihy je CD se skladbami Vlčata, Princova večeře, Tygr, Sestra milenka, Sannio, Zasněžené Slezsko a Labutí let (zpívaná poezie za doprovodu strunného nástroje a hoboje).

Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury. Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu. Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.

Politicky motivovaná vražda poznamená život celé rodiny. Slévač Johan Kott a hornice Truda Lasso-vá žijí v domcích pod landeckou skálou na periferii Ostravy. Šle, slévačské kalhoty a obnošená košile, to je Johan. Je šťastný, když si může vyjít na zahradu, která spojuje jeho dům s Trudiným domem. Johan chová v rybníku zlaté rybky a chladí v něm pivo, které s Trudou popíjí.Jejich pokojný život je však narušen stavbou lanovky, která má spojovat bývalý průmyslový areál Dolních Vítkovic s Lan-dekem. Johanova dcera se po rozvodu vrací domů a častěji přijíždí také Trudin syn, jehož manželka, předsedkyně polské separatistické strany Liga Slezska, byla za záhadných okolností zavražděna.

Futurystyczno-nostalgiczna powieść z Ziemi Hulczyńskiej, śląskich przedmieść Ostrawy:Unia Europejska przekształca się w państwo federalne. W Polsce niespodziewanie ogromny sukces wyborczy odnoszą śląscy separatyści. Ich liderka zostaje w tajemniczych okolicznościach zamordowana. A co z tym wszystkim wspólnego ma stary Johan i jego oczko wodne na przedmieściach Ostrawy? Czy w cieniu wielkiej polityki i futurystycznej kolejki linowej jest miejsce dla huciŏrza, co ô żŏdnyj nŏrodowyj świadōmości nic niy wiy? Wciągająca transgraniczna śląska opowieść z niedalekiej przyszłości.Petr Čichoň – ur. 1969, poeta, prozaik i muzyk z ostrawskimi korzeniami, od lat mieszka w Brnie, gdzie prowadzi własne biuro architektoniczne. Chwytając za pióro wciąż powraca do hulczyńskiego hajmatu. Swoje wierze publikował m.in. w czasopismach Tvar, Host, Box, Nové knihy, Labyrint, Signum. Zapisał się na literackiej mapie regionu czesko-niemieckim tomikiem poetyckim Pruské balady – Preussische Balladen (2006), a także Slezským románem (Śląska powieść, 2011), w którym pochylił się nad skomplikowanymi losami Hulczynian w trakcie drugiej wojny światowej oraz wykorzystał wątki oparte na historii Hansa Kammlera, inżyniera w służbie SS odpowiedzialnego m.in. za prace nad Wunderwaffe. W wydanej w 2020 roku powieści Lanovka nad Landekem przenosi nas na peryferia ziemi hulczyńskiej, które wchłonęła Ostrawa.