Hanna Krall Knihy

Ve své knize reportáží To ty jsi Daniel zachytila současná polská spisovatelka a reportérka Hanna Krallová osudy polských, židovských i německých postav v době druhé světové války, za totalitního režimu i v současnosti. Příběhy psané formou reportáží představují osudy konkrétních lidí, jejichž charakter je hluboce psychologicky prokreslen.

Kniha 13 povídek vypráví o osudech židovského obyvatelstva na rusko-polském pomezí v době 2. světové války a po ní. Národnostní a rasová nesnášenlivost, nucené přesuny a stěhování, transporty, razie, koncentráky, osiřelé děti-válka a její důsledky v celé šíři - to je neradostné téma těchto povídek polské autorky.

Kniha Hanny Krallové Stihnout to před Pánem Bohem přináší fascinující pohled na život Marka Edelmana, vůdce povstání v židovském ghettu ve Varšavě a po válce lékaře. Její forma vyprávění se zakládá na rozhovoru autorky s hlavním hrdinou, který se pohybuje mezi vzpomínkami na povstání a lékařskou praxí. Do vyprávění jsou vkládány úryvky z dalších rozhovorů, dokumentů a jiných materiálů, což vyvolává otázku, jak tento text chápat – jako román, literaturu faktu nebo publicistiku? Dalším zajímavým aspektem je neschopnost hrdiny poskytnout novinářce to, co očekává. Hrdinství a archetyp hrdiny se rozpadá na detaily, které narušují tradiční vnímání mýtů. Hrdina odmítá vyprávět tak, jak by novinářka chtěla, a místo toho se zaměřuje na detaily, které nejsou v souladu s očekáváním. Každý novinář touží po detailech, ale zde se často jedná o informace, které spíše zatemňují celkový obraz. Edelman sám poznamenává, že je obtížné vysvětlit, co prožil, a důvodem rozhovoru je právě tato nevyslovitelnost. Rozhodl se poskytnout pouze tento jediný rozhovor, aby nezkomplikoval již rozlomené, a vytvořil tak jednu variantu, nikoli postmoderní spleť různých interpretací svých zkušeností.

Hodnota knih Hanny Krallové spočívá také v tom, že autentických vzpomínek je stále méně a blíží se doba, kdy už žádné nezůstanou. Pak alespoň zbudou díla, z nichž je možno čerpat důkazy "pro" - třeba i pro Boží existenci, neboť to je neuralogický bod, základní otázka, kterou si pokládají nejen přeživší. Je-li Velký Scenárista, jak mohl dopustit něco tak nelidského, hrůzného a smysluzbaveného? Ovšem, pokud není a vše je dovoleno, co má potom smysl?

Jednoho dne zatelefonovala reportérce Hanně Krall a řekla jí, že chce, aby o ní napsala román. Z té knihy jednou vznikne film a ji prý bude hrát Elizabeth Taylorová. Myslíte si, že je to vtip? Ani trochu. Izolda Regensbergová měla štěstí – na první pohled by o ní totiž nikdo neřekl, že je Židovka. Díky tomu přežila pod jménem Marie Pawlická ve varšavském ghettu, v žaláři Pawiak, kde zahynulo více než 30 000 lidí, stejně jako při útěku z umschlagplatzu. Vyprávění Hanny Krall o skutečných událostech života Izoldy Regensbergové přináší pozoruhodnou mozaiku okolností, šťastných i nešťastných, až při jeho četbě člověk téměř začne věřit na zázraky. V čase druhé světové války žije Izolda ve Varšavě, ale potom co jejího milovaného manžela odvezou do Mauthausenu, se ho vydá zachránit. Autorka v knížce Srdcový král vypráví o těžké a dobrodružné cestě Izoldy mezí Vídní, Osvětimí, Berlínem – za mužem svého srdce, protože svět bez něj není ničím. Avšak tato neuvěřitelná odysea nekončí ani po válce. Hanna Krall nám podává příběh osobitým stylem, který je pro ni tak charakteristický – bez patosu, bez nadbytečných slov, s důrazem na téměř všední detaily. Protože jak sama reportérka říká: „čím více utrpení, tím méně slov“.

Als Anfang der achtziger Jahre die politische Situation in Polen in der Ausrufung des Kriegszustands kulminiert, legt die renommierte Journalistin aus Protest ihre Arbeit nieder. Aus der Not des Publikumsverbots macht Hanna Krall eine Tugend: sie wendet sich vom Tagesgeschehen ab und jüdischen Themen zu. Ihr Stil wird zunehmend literarisch und vereint in seiner Dichte aufwühlendes Erzählen mit lakonischer Beschreibung. Präzise Beobachtung und das Wissen um die gekonnte Verknüpfung der Schicksalsfäden bestimmen die obsessive Spurensuche. Ihr souveräner Zugriff auf die Fakten und das begründete Vertrauen, dass diese für sich selbst sprechen, bestimmen Hanna Kralls Geschichten, deren Kunst in der Aussparung, im Nichtgesagten liegt, denn »man muss soviel es geht über die Menschen erfahren und dann möglichst wenig schreiben«. Der Band »Hypnose« ist eine Bestandsaufnahme dieser Entwicklung. Im Zentrum dieser Erzählungen von Hanna Krall stehen Menschen, die dem Holocaust zum Opfer fielen oder ihn überlebten. Die Geschichten erzählen alle davon, wie gegenwärtig die Folgen des Zweiten Weltkriegs noch sind. Und sie handeln von den ewigen Dingen des Lebens: Angst, Liebe, Eifersucht und Tod, für die Polen, Kanada, Israel und Deutschland nur die Kulissen sind.

Nowa książka najwybitniejszej polskiej reporterki Nikt nie umie zgłębić tajemnic ludzkiego istnienia lepiej niż Hanna Krall Co łączy przedwojenny żydowski Muranów, stan wojenny i World Trade Center? Synapsy mosty w mózgu między przeszłością i dniem dzisiejszym. Maria Twardokęs-Hrabowska, polska opozycjonistka więziona w 1981 roku za wspieranie strajku, zmaga się z trudną teraźniejszością. W społeczeństwie nieczułym na inność i nieprzygotowanym na to, co odbiega od przyjętej normy, wychowuje cierpiącego na autyzm syna. W jej historii pojawia się także Maria Hrabowska, matka jej męża, która przeżyła piekło II wojny światowej i współczesnego terroryzmu atak na wieże WTC. Czy da się zapomnieć o przeszłości? Jak odnaleźć się w dzisiejszym świecie, w którym liczy się tylko to, co tu i teraz? W Synapsach Marii H. Hanna Krall zadaje wiele trudnych pytań i unika odpowiedzi.

»Erzählen Sie mir was«, »Erzählen Sie mir eine Geschichte«, mit diesen Worten beendet Hanna Krall fast jede ihrer Lesungen. Göteborg, Tykocin, New York, Warschau oder Hamburg sind die Orte, von denen aus die Autorin schreibt. Sie erzählt von Abram Kapica, der den Krieg überlebte, weil sein Vater ihn nach Hause schickte, um nachzusehen, ob alles in Ordnung sei; von der vergeblichen Liebe des polnischen Dienstmädchens Alicja zu ihrem jüdischen Hausherrn; von dem Kurden auf dem Berg Nimrud, dem künftigen Wächter der galizischen Juden; von Krzysztof Kieslowski, dem es wichtig ist, auf der Seite der Traurigen zu stehen. Alle ihre Geschichten handeln vom DANACH. Knapp und poetisch verbindet Hanna Krall Einzelschicksale mit historischen Ereignissen und biblischen Motiven. Und so nimmt es nicht wunder, dass neben der Jungfrau von Wlodzimierz von Feldmarschall Rommel, neben dem Don Juan des Otwocker Proletariats von Rabbi Besser aus New York die Rede ist. »Ich versuche nicht, die Geheimnisse der Überlebenden zu ergründen«, hat dieser gesagt, und Hanna Krall ist mit ihm eins. Doch sie erzählt von diesen Menschen, und auch wenn sich das, was sie überliefert, wirklich zugetragen hat, sind ihre Geschichten doch keineswegs Tatsachenberichte, sondern universelle Gleichnisse.

Książka Hanny Krall porusza trudną tematykę prześladowań żydowskich w trakcie II wojny światowej. Opiera się na przeżyciach Marka Edelmana, jednego z przywódców powstania w gettcie żydowskim. Edelman opowiada o sytuacji w trakcie wojny, o przygotowaniach i przebiegu powstania, a także o swojej powojennej pracy lekarskiej w zawodzie kardiologa. Tytuł Zdążyć przed Panem Bogiem mówi o walce człowieka z przeznaczeniem, a może i samym Bogiem. Książka wchodzi w skład zestawu lektur szkolnych, lecz nie tylko uczniowie powinni się z nią zapoznać. To przecież nie tylko zapis gorzkiej historii Polski, ale i sposób na pamiętanie o ludziach.

„Biała Maria” to opowieść o tym, co „ludzie uczynili ludziom”: donosach, czystkach, wywózkach i morderstwach, ale też o bezinteresownej życzliwości i narażaniu własnego życia dla dobra innych. To literacka przypowieść pokazująca, że na różnych etapach życia jeden człowiek może być zarazem podły i wspaniałomyślny, dobry i zły, odważny i tchórzliwy. Autorka znowu okazuje się mistrzynią poetyckiej kondensacji i precyzji języka. Nikt nie umie zgłębić tajemnic ludzkiego istnienia lepiej niż ona.