Knihobot

Graham Greene

    2. říjen 1904 – 3. duben 1991

    Graham Greene byl anglický prozaik, který se ve svých dílech zabýval nejednoznačnými morálními a politickými problémy moderního světa. Kombinoval vážné literární uznání s širokou popularitou. Ačkoli se Greene silně bránil označení „katolický spisovatel“ a preferoval „spisovatele, který se náhodou hlásil ke katolictví“, katolická náboženská témata jsou základem mnoha jeho děl, zejména čtyř hlavních katolických románů. Díla se také vyznačují zájmem o mezinárodní politiku a špionáž.

    Graham Greene
    Náš člověk v Havaně
    Kapitán a nepřítel. Třetí muž. Poražený bere vše
    Kruté šprýmy
    Paradox křesťanství
    Komedianti
    Můj svět. Deník snů
    • Můj svět. Deník snů

      • 136 stránek
      • 5 hodin čtení

      Známý spisovatel krátce před svou smrtí vybral a převyprávěl své sny, jež si dlouhé roky (mezi lety 1965–1981) zapisoval. Ve své poslední knize nám autor dává nahlédnout do svého intenzivního vnitřního života, z něhož se po dobu své tvůrčí činnosti inspiroval, ale nedával do něj příliš nahlédnout. Stručné záznamy snů se liší od románové či povídkové stavby prostředky i stylem, jsou však psány tak sugestivně, jako by šlo o reálný děj. Dostáváme se na různá místa planety a do společnosti různých slavných osobností, které nějakým způsobem autorovi „ležely na srdci“ a s nimiž prožívá někdy snově fantasmagorické, ale někdy velmi realistické zážitky. Sny nejsou řazeny chronologicky, nýbrž tematicky, vznikl tak jakýsi zvláštní, dojímavý a hluboce osobní vzpomínkový cyklus. Pochopitelně tak vystupují jasné kontury autorových postojů, názorů, tužeb a hlavních životních zážitků.

      Můj svět. Deník snů
      4,7
    • Příběh, umístěný do násilnického prostředí presidentské diktatury ve středoamerické republice Haiti, líčí osudy tří zdánlivě nedotknutelnych cizinců, kteří jsou v tomto prostředí donuceni hrát jiné životní úlohy, než jak vyplývá z jejich přirozenosti. Román slučující vlastnosti napínavé četby s hluboce lidsky vážnou tématikou. Doslov Stanislav Mareš.

      Komedianti
      4,3
    • Kniha esejů shrnující příležitostné autorovy práce. Henry Graham Greene byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby.

      Paradox křesťanství
      4,4
    • Komické a groteskní povídky britského autora oscilující mezi nezávaznou recesí a závažnou výpovědí o temných stránkách lidské existence. Soubor úsměvných i chmurně fantastických povídek anglického spisovatele, který psal pod vlivem klasické ruské literatury a básní E. A. Poea. Novely vždy nějakým způsobem odrážejí zkušenosti z autorova neradostného dětství a útočí zejména na představitele zabezpečených měšťáckých vrstev, kteří jsou mu zosobněním společenské nespravedlnosti a lži. Základní tendence, které určují celou sbírku, jsou sžíravá ironie a vtip na jedné straně a hluboký, chápavý pohled na svět dítěte na straně druhé.... celý text

      Kruté šprýmy
      4,3
    • Tři do češtiny dosud nepřeložené Greenovy příběhy – Třetí muž, Poražený bere vše a Kapitán a nepřítel v jednom svazku. Třetí muž (1949), psán původně jako filmový scénář, představuje typické greenovské postavy se svými „mravními úrazy“ v prostředí okupované poválečné Vídně. Poražený bere vše (1955) je greenovské divertimento s mravním ponaučením, jakkkoli autor v dedikaci knihy říká, že „příběh nemá nikoho varovat před hazardem“. Kapitán a nepřítel je poslední Greenovo dílko, z roku 1988, kdy bylo autorovi čtyřiaosmdesát let, a podstatně doplňuje náš obraz jednoho z největších anglicky píšících spisovatelů minulého století.

      Kapitán a nepřítel. Třetí muž. Poražený bere vše
      4,2
    • Nový Greenův román navazuje na jeho protikolonialistické protesty, pokračuje v ostré kritice kapitalistického znevažování ceny lidského života a zesměšňuje anglickou tajnou službu. Hlavní hrdina, anglický obchodník s vysavači, žijící v Havaně, se stává nečekaně agentem výzvědní služby. Svou činnost, která mu připadá nesmyslná, nebere vážně a jeho jednání pak vede k tragickým závěrům. Příběh, přestože je napsán lehkou ironickou formou, má i svůj hlubší význam a smysl, dotýká se některých problémů západního člověka a dokazuje i možnost mírového soužití dvou rozdílných hospodářských soustav. Doslov napsal Ivo Fleischmann; z angl. orig. přel. Igor Hájek, verše přel. Jan Zábrana.

      Náš člověk v Havaně
      4,1
    • Konec dobrodružství

      • 245 stránek
      • 9 hodin čtení

      Anglický romanopisec Graham Greene je z těch moderních autorů, kteří svým dílem nemilosrdně analysují současnou západní společnost. Svět, v němž Greenovi hrdinové žijí, prodělává krisi, jež byla vyvolána otřesy první i druhé světové války. Společenské i mravní hodnoty jsou silně narušeny a lidé nenalézají východisko ze zmatků, v nichž se ocitají. Pocit vytrženosti a opuštěnosti je nutným důsledkem stavu, v němž člověk nemá před sebou perspektivu, která by mu ukazovala k budoucnosti. A právě s takovými vykořeněnými a osamělými lidmi se setkáváme téměř ve všech románech Grahama Greena. „Konec dobrodružství“ tuto skutečnost ještě podtrhuje tím, že dějištěm tu není ani Vietnam, ani Sierra Leone nebo Mexiko, nýbrž Londýn. Bendrix,

      Konec dobrodružství
      4,1
    • Soubor povídek, zahrnující Greenovu povídkovou tvorbu z let 1929–1954. V povídkách převládá psychologická drobnokresba. Velmi často je hlavní postavou dítě, prožívající pocity osamění a strachu. Povídky jsou zasazeny do nejrůznějšího společenského prostředí a jsou čerpány vždyze součastnosti. Tvoří doplněk ke Greenovu románovému dílu.

      Suterén a jiné povídky
      4,0
    • Dějištěm románu je britská kolonie v západní Africe za druhé světové války. Hrdina, stárnoucí koloniální úředník major Henry Scobie, přesvědčený katolík, prožívá v té době hlubokou vnitřní krizi a zároveň i konflikty a rozpory se svými nadřízenými. V ušlechtilé snaze pomáhatpotřebným lidem naráží na hradbu zkorumpovaného a dávno se přeživšího koloniálního prostředí a navíc ztrácí postupně i oporu, kterou mu poskytovala jeho víra.

      Jádro věci
      4,0