Graham Greene Knihy

Známý spisovatel krátce před svou smrtí vybral a převyprávěl své sny, jež si dlouhé roky (mezi lety 1965–1981) zapisoval. Ve své poslední knize nám autor dává nahlédnout do svého intenzivního vnitřního života, z něhož se po dobu své tvůrčí činnosti inspiroval, ale nedával do něj příliš nahlédnout. Stručné záznamy snů se liší od románové či povídkové stavby prostředky i stylem, jsou však psány tak sugestivně, jako by šlo o reálný děj. Dostáváme se na různá místa planety a do společnosti různých slavných osobností, které nějakým způsobem autorovi „ležely na srdci“ a s nimiž prožívá někdy snově fantasmagorické, ale někdy velmi realistické zážitky. Sny nejsou řazeny chronologicky, nýbrž tematicky, vznikl tak jakýsi zvláštní, dojímavý a hluboce osobní vzpomínkový cyklus. Pochopitelně tak vystupují jasné kontury autorových postojů, názorů, tužeb a hlavních životních zážitků.

Příběh, umístěný do násilnického prostředí presidentské diktatury ve středoamerické republice Haiti, líčí osudy tří zdánlivě nedotknutelnych cizinců, kteří jsou v tomto prostředí donuceni hrát jiné životní úlohy, než jak vyplývá z jejich přirozenosti. Román slučující vlastnosti napínavé četby s hluboce lidsky vážnou tématikou. Doslov Stanislav Mareš.

Kniha esejů shrnující příležitostné autorovy práce. Henry Graham Greene byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby.

Ve třetím svazku sebraných spisů jsou obsaženy dva z prvních velmi úspěšných románů G. Greena. V Brightonském špalku se Greene jako jeden z prvních dotýká problému zločinnosti mladistvých. Je to zároveň román o lidské úzkosti, kterou měnící se intenzitou prožívá autorův hrdina, vůdce zločineckého gangu, který umírá dřív než je schopen pochopit podstatu svých zločinů. Román Moc a sláva je inspirován Greenovou cestou do Mexika v roce 1938, v době, kdy v rámci protiimperialistického a protifeudálního povstání stála katolická církev v některých státech mimo zákon. Hrdinou románu je kněz pronásledovaný revoluční mocí.

Povídky významného anglického spisovatele, jejichž určujícím momentem je hledání smyslu lidské existence. Tři povídky – Pod zahradou, Návštěva u Morina, Objev v lese –, jejichž určujícím momentem je hledání smyslu lidské existence. Představují základní rysy Greenovy tvůrčí podoby, ať vyprávějí o pohledu zestárnuvšího člověka na minulost, o setkání s oblíbeným spisovatelem, který přestal nábožensky smýšlet, anebo o dětské výpravě za hranice rodné vesnice a objevení neznámého světa. První z povídek spojuje svébytným způsobem fantastický dětský sen a skutečnost či zbytečnosti náboženství v životě člověka a třetí je otřesnou vizí světa, který prošel strašlivou katastrofou. Pozn. Josef Škvorecký

Ač nebyl odsouzen, považuje Arthur Rowe sám sebe za vraha, protože nemohl snést utrpení své smrtelně nemocné manželky a urychlil její odchod ze života. Muž, který osaměle živoří ve válečném Londýně sužovaném nacistickým bombardováním, se náhodou zúčastní dobročinné slavnosti a zazvláštních okolností tu získá podivnou cenu — dort. V tu chvíli se nechtěně stává klíčovou postavou záhadné a nebezpečné špionážní hry, jejíž význam mu zprvu zcela uniká. Životem usmýkaný človíček neustále koketující se sebevraždou je najednou okolnostmi nucen bojovat nejen o svoji budoucnost. Podobně jako jiná díla Grahama Greena i román Ministerstvo strachu nabízí čtenáři napínavý příběh okořeněný řadou groteskních situací, jejichž pravá podstata se vyjevuje teprve postupně. Ještě dramatičtější než barvitý děj je ale psychologický vývoj hlavního hrdiny, jenž během překotného toku událostí přijímá břemeno svého osudu a doslova se znovu stává člověkem.

V tomto románě čtenář sleduje osudy námezdního vraha, který na objednávku zbrojařského magnáta zastřelí socialistického ministra, při pronásledování pochopí, čeho byl vlastně nástrojem, a obrací zbraň proti těm, kterým sloužil. Autor v mistrné kresbě vylíčil psychologii člověka, od mládí fyzicky i sociálně poznamenaného a vyřazeného ze společnosti, který se vrahem stává z nutnosti. Druhou hlavní postavou knihy je mladá herečka, která si získala vrahovu důvěru a zároveň v něm probudí pocit svědomí. Kniha patří k lepší části Greenových společensky zainteresovaných děl. Doslov František Fröhlich.