Knihobot

Graham Greene

    2. říjen 1904 – 3. duben 1991

    Henry Graham Greene (2. října 1904 Berkhamsted, hrabství Hertfordshire – 3. dubna 1991 Vevey) byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby. Jeho příběhy kombinují epiku s morálními a náboženskými otázkami z neortodoxně katolické perspektivy. Témata jeho děl mají společného jmenovatele v hlubokém, věčně pochybujícím, především však v osvobozujícím básnickém pohledu na člověka z hlediska spisovatelova základního atributu lidství – svědomí. Proto je též označován jako Dostojevský 20. století.

    Graham Greene
    Náš člověk v Havaně
    Kapitán a nepřítel. Třetí muž. Poražený bere vše
    Kruté šprýmy
    Paradox křesťanství
    Komedianti
    Můj svět. Deník snů
    • Můj svět. Deník snů

      • 136 stránek
      • 5 hodin čtení
      4,7(3)Ohodnotit

      Známý spisovatel krátce před svou smrtí vybral a převyprávěl své sny, jež si dlouhé roky (mezi lety 1965–1981) zapisoval. Ve své poslední knize nám autor dává nahlédnout do svého intenzivního vnitřního života, z něhož se po dobu své tvůrčí činnosti inspiroval, ale nedával do něj příliš nahlédnout. Stručné záznamy snů se liší od románové či povídkové stavby prostředky i stylem, jsou však psány tak sugestivně, jako by šlo o reálný děj. Dostáváme se na různá místa planety a do společnosti různých slavných osobností, které nějakým způsobem autorovi „ležely na srdci“ a s nimiž prožívá někdy snově fantasmagorické, ale někdy velmi realistické zážitky. Sny nejsou řazeny chronologicky, nýbrž tematicky, vznikl tak jakýsi zvláštní, dojímavý a hluboce osobní vzpomínkový cyklus. Pochopitelně tak vystupují jasné kontury autorových postojů, názorů, tužeb a hlavních životních zážitků.

      Můj svět. Deník snů
    • Příběh, umístěný do násilnického prostředí presidentské diktatury ve středoamerické republice Haiti, líčí osudy tří zdánlivě nedotknutelnych cizinců, kteří jsou v tomto prostředí donuceni hrát jiné životní úlohy, než jak vyplývá z jejich přirozenosti. Román slučující vlastnosti napínavé četby s hluboce lidsky vážnou tématikou. Doslov Stanislav Mareš.

      Komedianti
    • Kniha esejů shrnující příležitostné autorovy práce. Henry Graham Greene byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby.

      Paradox křesťanství
    • Komické a groteskní povídky britského autora oscilující mezi nezávaznou recesí a závažnou výpovědí o temných stránkách lidské existence. Soubor úsměvných i chmurně fantastických povídek anglického spisovatele, který psal pod vlivem klasické ruské literatury a básní E. A. Poea. Novely vždy nějakým způsobem odrážejí zkušenosti z autorova neradostného dětství a útočí zejména na představitele zabezpečených měšťáckých vrstev, kteří jsou mu zosobněním společenské nespravedlnosti a lži. Základní tendence, které určují celou sbírku, jsou sžíravá ironie a vtip na jedné straně a hluboký, chápavý pohled na svět dítěte na straně druhé.... celý text

      Kruté šprýmy
    • Tři do češtiny dosud nepřeložené Greenovy příběhy – Třetí muž, Poražený bere vše a Kapitán a nepřítel v jednom svazku. Třetí muž (1949), psán původně jako filmový scénář, představuje typické greenovské postavy se svými „mravními úrazy“ v prostředí okupované poválečné Vídně. Poražený bere vše (1955) je greenovské divertimento s mravním ponaučením, jakkkoli autor v dedikaci knihy říká, že „příběh nemá nikoho varovat před hazardem“. Kapitán a nepřítel je poslední Greenovo dílko, z roku 1988, kdy bylo autorovi čtyřiaosmdesát let, a podstatně doplňuje náš obraz jednoho z největších anglicky píšících spisovatelů minulého století.

      Kapitán a nepřítel. Třetí muž. Poražený bere vše
    • Nový Greenův román navazuje na jeho protikolonialistické protesty, pokračuje v ostré kritice kapitalistického znevažování ceny lidského života a zesměšňuje anglickou tajnou službu. Hlavní hrdina, anglický obchodník s vysavači, žijící v Havaně, se stává nečekaně agentem výzvědní služby. Svou činnost, která mu připadá nesmyslná, nebere vážně a jeho jednání pak vede k tragickým závěrům. Příběh, přestože je napsán lehkou ironickou formou, má i svůj hlubší význam a smysl, dotýká se některých problémů západního člověka a dokazuje i možnost mírového soužití dvou rozdílných hospodářských soustav. Doslov napsal Ivo Fleischmann; z angl. orig. přel. Igor Hájek, verše přel. Jan Zábrana.

      Náš člověk v Havaně
    • Příběh románu se odehrává za války, ve válečném a těsně poválečném Londýně. Spisovatel Maurice Bendrix připravuje nový román. Při sestavování materiálu a nutném pozorování určité společenské vrstvy se Bendrix seznámí se Sárou, manželkou ministerského úředníka Henryho. Vzniklý milenecký vztah mezi oběma protagonisty Sára po určité době náhle a nepochopitelně přeruší a Bendrixova vášnivá láska se promění v nenávist. Teprve po letech se Bendrix setká se Sářiným manželem a dozví se od něj pozadí Sářina činu: během jednoho z německých náletů na Londýn byl zasažen dům, v němž se milenci nacházeli, a Bendrix byl zavalen sutí. Sára v domnění, že Bendrix je mrtev, prosí Boha, aby jejímu milenci vrátil život; na oplátku přislíbí, že se své hříšné lásky vzdá. Ryzost Sářiny lásky je příčinou „konce dobrodružství“. V okamžiku, kdy se Bendrix dovídá pravdu, je ale už pozdě na nápravu: Sára umírá na zápal plic. Bendrix poznává Boha skrze vlastní porážku a končí v zoufalství.... celý text

      Konec dobrodružství
    • Soubor povídek, zahrnující Greenovu povídkovou tvorbu z let 1929–1954. V povídkách převládá psychologická drobnokresba. Velmi často je hlavní postavou dítě, prožívající pocity osamění a strachu. Povídky jsou zasazeny do nejrůznějšího společenského prostředí a jsou čerpány vždyze součastnosti. Tvoří doplněk ke Greenovu románovému dílu.

      Suterén a jiné povídky
    • Román Jádro věci z roku 1948 nese v lecčems autobiografické rysy svého autora. Stejně jako spisovatel sám slouží i hrdina knihy za války v západní Africe (v sierraleonském Freetownu vedl Graham Greene protišpionážní kancelář) a podobně jako ve spisovatelově životě hraje i zde značnou roli téma katolictví. Dějištěm románu je britská kolonie v západní Africe za druhé světové války. Hrdina, stárnoucí koloniální úředník major Henry Scobie, přesvědčený katolík, prožívá v té době hlubokou vnitřní krizi a zároveň i konflikty a rozpory se svými nadřízenými. V ušlechtilé snaze pomáhat potřebným lidem naráží na hradbu zkorumpovaného a dávno se přeživšího koloniálního prostředí a navíc ztrácí postupně i oporu, kterou mu poskytovala jeho víra. Příběh beznadějného tápání osamělého a hluboce nešťastného poctivce končí promyšlenou sebevraždou, již major Scobie vidí jako jediné východisko z tragické osobní situace. ... celý text

      Jádro věci