Kniha se snaží přiblížit osobnost Muhammada Alího a jeho vliv na politický a hospodářský vývoj v Egyptě v 19. století. Zachycuje rovněž sociální změny, které přinesl historický vývoj po napoleonské invazi.
František Ondráš Knihy






Al-haraka baraka. Strukturně-variační pohled na středověká arabská přísloví a rčení
- 234 stránek
- 9 hodin čtení
Publikace předkládá soubor arabských přísloví, užívaných ve středověké arabské literatuře. Přísloví jsou nahlížena z variačního pohledu, s možnými alternacemi, a ty nejběžnější alternace jsou uvedeny v seznamu, aby byly naznačeny možné způsoby rozvoje daných přísloví. Celá kolekce je doplněna detailními informacemi, především údaji o frekvenci výskytu, o století, kdy se dané přísloví poprvé v korpusu objevilo, a částečně také o žánru, ve kterém se poprvé objevilo (tato informace je omezena na Korán a tzv. hadísy). Doprovodná studie se zaměřuje na několik aspektů přísloví a jejich užití ve středověké arabské literatuře. Obsahuje analýzu hlavních zdrojů, ve kterých se podstatné části sbírky poprvé objevily, tedy přísloví užitá v Koránu, v hadísové literatuře a také ve středověké arabské poezii. V dalších částech je použit pohled strukturně variační, a jisté typy přísloví jsou analyzovány z pohledu možných principů jejich dalšího rozvoje. Případová studie je věnována formování přísloví v průběhu času u různých autorů. Nakonec je zařazena studie ukazující průběh obliby vybraných přísloví v čase.
Häring představuje křesťanskou morálku ve shodě s autentickým učením církve, které bylo vyhlášeno na II. vatikánském koncilu.
Moderní spisovná arabština : vysokoškolská učebnice. 1. díl.
- 287 stránek
- 11 hodin čtení
Učebnice moderní spisovné arabštiny určená primárně pro studenty vysokých škol v oboru arabistika, jež předpokládá nezbytně pravidelnou spolupráci s učitelem.
čebnice hovorové arabštiny je určena všem zájemcům o tento jazyk. Obsahuje systematický výklad gramatiky egyptského hovorového jazyka, na který navazují cvičení, jejichž řešení jsou uvedena v Klíči. Součástí učebnice jsou nejdůležitější frazeologické obraty, rčení a výrazy, bez nichž se Egypťan ve své řeči neobejde. Ve 20 lekcích se odehrávají základní situace (konverzační témata), s nimiž se setkává návštevník Egypta během svého pobytu. Kniha může posloužit jako konverzační příručka pro celou řadu oblastí stykové služby s Egyptem i s jinými arabskými zeměmi. Závěrečná lekce je věnovaná arabskému písmu, jehož znalost umožňuje spolehlivou orientaci v egyptském prostředí a zároveň poskytuje potěšení z uměleckých děl psaných egyptskou hovorovou arabštinou.
Učebnice je pokračováním I. dílu gramatiky spis. jazyka s větším přihlédnutím k syntaxi moderní spisovné arabštiny. Určena pro pokročilé studenty.
Tématem této studie je problematika moderní egyptské prózy na konci dvacátého století.
Arabsko-český slovník ekonomické, obchodní a bankovní terminologie
- 157 stránek
- 6 hodin čtení
Slovník mapuje aktuální terminologii a frazeologii arabského jazyka, která odpovídá současným potřebám komunikace v ekonomické, obchodní a bankovní oblasti. Slovníková část obsahuje přes 2 460 různých arabských výrazů, řazených ve směru arabsko-českém.
Autobiografický narativní dokument v díle egyptského autora Sunʿalláha 'Ibrāhīma
- 176 stránek
- 7 hodin čtení
Obraz starého Egypta v moderní egyptské próze
- 159 stránek
- 6 hodin čtení
Starověký Egypt sehrál v kulturní paměti několika kultur významnou úlohu. Setkáváme se s ním doslova v trojroli: strážce moudrosti a poznání, zakladatel civilizace v očích antické i novověké Evropy; orientální velmoc, „ten druhý“ v očích imperiální Evropy 19. století; předchůdce moderního egyptského národního státu, dárce slavné minulosti v očích novodobého Egypta přelomu 19. a 20. století. Inspirace starým Egyptem v umění a v literatuře moderního Egypta zná mnoho příkladů, nejznámějším je N. Mahfúz, jehož egyptská inspirace pokrývá široké rozmezí jeho tvorby, avšak Mahfúz není jediným autorem, jenž přijal motiv starého Egypta do svého díla. Proto se v této knize budeme zabývat dvěma mnohem méně známými autory, které navíc z hlediska historického spojuje významný motiv – motiv návratu. Oba autoři – Taufíq al-Hakím a Nabíl Na’’úm Gorgí a obě díla představují autobiografický přístup ke ztvárnění starého Egypta na začátku a na konci 20. století.



