Eva Havlová

PhDr. Eva Havlová, CSc. (5. 7.1929 v Opavě – 2. 4. 2010 v Brně byla česká lingvistka. Vystudovala na filozofické fakultě v Brně latinu, řečtinu a ruštinu a srovnávací indoevropský jazykozpyt mj. u F. Novotného, F. Trávníčka, V. Machka. Velmi ji ovlivnily metody Václava Machka, v jehož semináři srovnávacího jazykozpytu po absolutoriu pracovala v letech 1951–3 jako asistentka. Machkovou zásluhou se v r. 1953 stala pracovnicí etymologického pracoviště při Slovanském ústavu (nyní ÚJČ) v Brně, kde působila až své smrti, v letech 1981–91 jako vedoucí. Získala medaili J. Dobrovského za zásluhy o rozvoj společenských věd. Její hlavní zájmy byly etymologie a její metody, ale především práce slovníkové: spolupracovala na přípravě Etymologickém slovníku slovanských jazyků (ukázkový sešit 1966) a od roku 1989 pak na Etymologickém slovníku jazyka staroslověnského, jehož byla hlavní redaktorkou do 6. sešitu, posléze členkou redakčního kruhu. Zabývala se též etymologií homonym, srovnávací onomaziologií, zejména u názvů rostlin a zvířat. To zúročila ve své monografii České názvy savců. Historicko-etymologická studie (2010), jehož vydání se už bohužel nedožila. Jako žákyně Trávníčkova zpracovala též řadu bohemistických „jazykových zrcátek“ například v brněnské Rovnosti a zasloužila se o popularizaci etymologie.