Donatella Di Pietrantonio Knihy

ĽArminuta je termín v abruzzeském dialektu volně přeložitelný jako vrátilka neboli ta, jež se vrátila. Krátký román pojednává o třináctileté holčičce, která je neočekávaně navrácena do své původní chudé rodiny jako poštovní balík bez jakéhokoliv vysvětlení či odůvodnění. Poznává nové rodiče, sestru a bratry, bojuje o své místo v cizí rodině a sžívá se s odlišnou sociální realitou chudého a zaostalého venkova v Abruzzu v sedmdesátých letech minulého století. Donatella Di Pietrantonio je brilantní vypravěčka. Osud dívky líčí bez patosu, neútočí na čtenářovy city, nic nepřikrašluje ani nezjemňuje. Je nezaujatou pozorovatelkou, která si ale všímá sebemenších detailů, společně s její hrdinkou cítíme pachy, chutě, hmatové vjemy, tíži nevysloveného. Příběh o opuštění a návratu se čte jedním dechem, autorka bravurně pracuje s vytříbeností a esenciálností jazyka, píše s citem a poeticky, byť zpracovává drsný příběh a dotýká se choulostivých a bolestných témat. Vytržení z dosavadního života, potřeba a nutnost nalézt nové hodnoty může postihnout každého a v tom tkví univerzalita tohoto jímavého románu. Po fenoménu Eleny Ferrante se tak k českým čtenářům dostává tato literární jednohubka, která k nim bude promlouvat se stejnou naléhavostí a narativní silou.

Dvě sestry, které v dětství neměly ani tušení o existenci té druhé. Ač k sobě naleznou cestu až v období dospívání, utvoří se mezi nimi velmi silné pouto. V dospělosti si každá jde svou cestou, z jedné je univerzitní profesorka italské literatury, ta druhá – divoká a nezkrotná – střídá domovy i nekvalifikovaná zaměstnání. Setkávají se znovu, když mladší Adriana jedné temné noci zazvoní u domu své sestry a drží v náruči dítě. Od koho utíká, je v nebezpečí? Jedna druhé vpadne do života a způsobí v něm zemětřesení. Donatella Di Pietrantonio je zpět s novelou z abruzzského kraje, tentokrát se nezaměřuje na bohem zapomenutý venkov, ale na svéráz Borga Sud, starého přístavu na okraji Pescary a jeho obyvatel. Prožijete silný příběh, který vás hluboce zasáhne. „Donatella Di Pietrantonio nám předkládá další román plný vřelých a nevyřčených emocí, který nám bude doznívat v duši ještě dlouho po přečtení.“

Moving and unsentimental story of inner reconstruction after a devastating loss Shortlisted for the prestigious Premio Strega in Italy in 2014, this is the story of a broken family coming to terms, in the aftermath of the earthquake in L’Aquila in 2009, with the loss of one of them - a twin sister, a daughter, a mother – while living in temporary accommodation on the outskirts of the city. The terse and clean voice of the spiky, single, thirty-something female narrator wards off sentimentality while guiding us through the inner reconstruction undertaken by each character individually and by the family as a whole, letting us witness the extraordinary poetic power of love and the renewal of hope.

Adriana v sebe nosí večný nepokoj, zosobňuje bezočivosť a predovšetkým neochvejnú silu postaviť sa zoči-voči pravde, hoci môže byť nepohodlná či príliš krutá. A tak sa odrazu izby zaplnia hlasmi, pochybnosťami, vynárajú sa otázky. Rozstrapatená a vystrašená Adriana prináša do sestrinho bytu a manželstva chaos, odhaľuje vážnu trhlinu, jej sestra vníma manželove úniky, nehu či rezervovanú eleganciu v novom svetle. O niekoľko rokov musí rozprávačka príbehu po nečakanom telefonáte náhle opustiť francúzske mesto, v ktorom sa rozhodla žiť. Vydáva sa na nekonečnú cestu nocou sprevádzaná vynárajúcimi sa spomienkami. Vracia sa na južné predmestie, do rybárskej štvrte Pescary. V tomto nepreniknuteľnom avšak pohostinnom mikrokozme môže vďaka pevným pravidlám a drsným obyvateľom s veľkým srdcom zistiť, čo sa vlastne stalo, a zmieriť sa s minulosťou.

Una donna, ormai anziana, mostra i primi segni di una malattia che le porta via la memoria e addirittura se stessa. La sua mente sta piano piano diventando una lunga notte senza luna e soltanto la figlia può aiutarla ad attenuare quel buio, ricostruendo la sua storia, ma anche la loro, gravata da un rapporto «andato storto, da subito». Giorno dopo giorno il dipanarsi quotidiano di piccoli e grandi avvenimenti fa riaffiorare ricordi dolcissimi e crudeli, pieni di vita e di verità, a partire dalla nascita della mamma Esperia e delle sue cinque sorelle, nate da un reduce tornato comunista dalla Grande Guerra e da una contadina dritta ed elegante, malgrado le asperità di un'esistenza di privazioni e sacrifici. In un Abruzzo luminoso e aspro, che si staglia come una terra mitologica e lontana, le fatiche della campagna, l'allegria dei matrimoni, la ruvidezza degli affetti, l'emancipazione dall'analfabetismo e la fine della sottomissione femminile si intrecciano al racconto di una lenta metamorfosi dei sentimenti, in un indissolubile legame madre-figlia che oscilla tra amore e odio, nostalgia e rifiuto. Un libro in cui le vicende personali si uniscono alla storia corale di un'Italia apparentemente così lontana eppure ancora presente nella storia di ognuno di noi