Ondřej Bláha Knihy

Permakultura tvoří udržitelný způsob života ve všech jeho oblastech a směrech. Pomáhá vyvíjet funkční a přírodní zahradu, ve které se cítíme dobře, ale i postavit dům nebo vytvořit lidské společenství. Aby to bylo možné, inspirujeme se takzvanými permakulturními principy, které jsou obecně platné jak při výsevu a výsadbě záhonku, tak při přemýšlení nad životem obecně. Principy jsou totiž počátkem našeho myšlení, ne jeho výsledkem. Vydejte se s námi na putování za trvalými hodnotami pro současnost i budoucnost, na zahradu i do bytu, na venkov i do města i do mezilidských vztahů. Publikace je přínosná hlavně pro ty, kteří s permakulturou začínají, ale i pro ty, kterým se již dostala pod kůži. Otevírá myšlenkové dveře, rozšiřuje názorové obzory a inspiruje! K tomu, abyste si permakulturní principy jako kufříček s nářadím doma otevřeli a mohli se jimi v životě obohatit.

Textová cvičebnice s klíčem. Publikace vznikla v rámci projektu Bohemistika: obor pro III. tisíciletí.

Předkládaná knížka, která vznikla rozšířením autorových přednášek pro studenty bohemistiky a slavistiky, usiluje o to, uvést fakta o konvergentním vývoji jazyků střední Evropy do vzájemných souvislostí – zejm. do souvislostí dějinných. Měl by tak vzniknout stručný a kompaktní úvod do kontextu, ve kterém se jednotlivé jazyky střední Evropy vyvíjely a který utvářel i jejich současný charakter. (Z úvodu.)

Kolektivní monografie Slovanské jazyky v pohybu dokumentuje vývojové proměny slovanských jazyků v letech 1945 až 2020. Se zřetelem ke společenskému, politickému a kulturnímu kontextu dějin slovanských zemí autoři sledují zejm. pohyb v jazykových a stylových normách, který byl vyvolán jednak šířením nových médií (televize, později internet), jednak proměnami postojů uživatelů k jazykům, zejm. spisovným. Spisovné jazyky pozbývaly v poválečných desetiletích různou měrou svých původních symbolických, národně-reprezentativních funkcí, a naopak se posilovalo jejich pojímání jako pouhých instrumentů pro praktickou a komfortní komunikaci. Zároveň se však od 80. let 20. století – vedle puristických nálad – probouzejí i tendence opačné, které směřují ke konstituování nových spisovných jazyků s výraznými symbolickými hodnotami (rusínština, kašubština, bosenština, černohorština aj.).

Ještě před sto lety byli Češi na Volyni, tedy na dnešní severozápadní Ukrajině, velmi významnou národnostní menšinou, která prosperovala po stránce hospodářské i kulturní. Historické okolnosti 20. století však vedly k tomu, že dnes na Volyni česká tradice již jen dožívá. Předkládaná kniha popisuje současný stav jazyka volyňských Čechů a usiluje o to, zasadit jazyková i další kulturní data do širšího historického rámce. Tématem této knihy je tedy nejen užívání jazyka, jak jej autenticky dokumentuje série nahrávek, které byly pořízeny v r. 2018, ale také prožívání jazyka jako hlavního znaku etnické příslušnosti. V rámci analýzy tohoto prožívání se autoři věnují etnicky reprezentativním hodnotám češtiny v hudebním a literárním životě volyňských Čechů, dále dějinám českých spolků na Volyni a v neposlední řadě i osudům tamního českojazyčného školství.