Knihobot

Bohuslav Balbín

    3. prosinec 1621 – 28. listopad 1688
    Bohuslav Balbín
    Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
    Matice lidu. Ročník III. Číslo III.-VI. (4 knihy v jednom svazku)
    Staré pověsti třeboňské
    O štastném někdy, nyní však přežalostném stavu království Českého, zvláště pak o vážnosti jazyka českého čili slovanského v Čechách, též o záhubných úmyslech na jeho vyhlazení a jiných věcech k tomu příslušejících, rozprava krátká, ale pravdivá
    Bohuslava Balbína, kněze z Tovaryšstva Ježíšova Život svatého Jana Nepomucenského
    Rozmanitosti z historie Království českého
    • ak se díval barokní učenec na přírodu, jak se liší Čechy na počátku baroka od těch dnešních a obstojí tehdejší přírodovědné poznatky ve světle moderní vědy?Odpovědi na tyto otázky může čtenář hledat v první knize Rozmanitostí z historie Království českého, která vůbec poprvé vychází jak s původním latinským textem, tak i s úplným českým překladem a odborným komentářem. Český barokní autor a jezuita Bohuslav Balbín (1621-1688), veřejnosti známý spíše jako dějepisec a obhájce českého jazyka, v tomto spisu poutavě líčí polohu Čech, jejich povrch, vodní toky, léčivé prameny, nerostné bohatství, nejrůznější kuriozity, ale také rostliny a živočichy. Dílo je cenné také tím, že jeho autor nečerpal pouze z dostupné literatury, nýbrž i z dobového vyprávění a často i z vlastních pozorování. Přeložil Jiří A. Čepelák a edičně připravil Stanislav Komárek.

      Rozmanitosti z historie Království českého
    • Pamětní nápis sepsal Balbín latinsky v roce 1672 a literární formou náhrobního elogia v něm podrobil ostré kritice životní cestu a působnost nejvyššího purkrabí pražského Bernarda Ignáce z Martinic, a to ještě za jeho života. Ve čtyřech fiktivních epitafech tu postupně vyslovují zdrcující soud o Martinicovi čtyři stavy Království českého. Text myšlenkově vrcholí v nápisu čtvrtém, v němž tušíme hlas autora samého, promlouvajícího ústy "vzdělanců, kolik jich zbývá po Čechách" na ochranu chudého a bezmocného lidu. Dílo upoutává stylistickou dokonalostí, vysokou kulturností, množstvím dobových reálií i vlasteneckým zaujetím. Tvoří ústrojný celek s Rozpravami z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 17.století, v nichž Balbín dotvářel své spisovatelské názory poté, kdy si definitivně ujasnil vztah ke kulturním tradicím národní minulosti, k dění pobělohorskému i k jeho perspektivám. Po latinsko-české edici a textové kritice Pamětního nápisu následuje šest dosud nepublikovaných Balbínových listů s osobitě vyjádřenými zásadami badatelské a vydavatelské práce a ukázka z díla Diva Turzanensis. Na závěr knihy připojená čast Martinicovy závěti v nejednom ohledu doplňuje Pamětní nápis a dosvědčuje jeho pravdivost. K vydání připravil a přeložil Josef Hejnic

      Pamětní nápis
    • Vlastivědné dílo největšího českého barokního historika, jezuity a vlastence. Obsahuje zeměpisný, přírodopisný i historický obraz Čech 17. století.

      Krásy a bohatství české země
    • Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica - Krátká, ale pravdivá rozprava o kdysi šťastném, nyní však přeubohém stavu Českého království, zvláště pak o vážnosti českého neboli slovanského jazyka v Čechách, také o trestuhodných úmyslech na jeho vyhlazení a jinýchzáležitostech s tím souvisících. Bohuslav Balbín S přihlédnutím k vydáním z roku 1869 a 1923 přeložil, vysvětlivky, doslov a ediční poznámku napsal Milan Kopecký. Vydáno u příležitosti 300. výročí úmrtí Bohuslava Balbína.

      Rozprava krátká, ale pravdivá