Raymond Roussel Knihy

V Afrických dojmech, svém přelomovém a pravděpodobně nejznámějším díle, doslovném literárním tavicím kotlíku, Raymond Roussel používá stejný formálně omezující způsob vzniku textu jako v některých jiných svých dílech, zejména novele Locus Solus. Ke dvěma podobným slovům přidá dvě stejná slova, ale s odlišnými významy, a na základě následných vět pak vystaví celou strukturu. Spolu s různými dalšími hrátkami se slovy a surrealistickými technikami automatického psaní a vnitřních narážek a odkazů tak text není běžným cestopisem, ale jednou z nejexperimentálnějších novel vůbec. Morbidně fascinován bizarnem, Roussel, kouzelník s vnímáním prostoru a času, dává naprostou volnost své fantazii a před divákem víří představy afrických korunovačních obřadů, ztroskotaných lodí a pralesních bojů, které slouží jako živé obrazy. Čím hlouběji se čtenář noří do mnohovýznamového textu, tím více se vrací zpět, čím více postupuje do budoucnosti, tím hlouběji do minulosti se dostává.

Svého času (počátkem 20. stol.) zcela zneuznaný, posléze kultovní autor představitelů francouzského surrealismu, vytváří hrou komplikovaných myšlenkových řetězení podivuhodný nereálný svět, jímž procházejí hosté během jednoho dne na návštěvě u vědce Canterela. Ten, díky svému bohatství a všeobjímající genialitě uskutečnil neuvěřitelné vynálezy a nashromáždil nejbizarnější objekty a fantaskní a morbidní příběhy, jež se k nim vztahují. Příběhy přitom nespojuje ani čas, ani aktéři, ani téma, nýbrž pouze místo, na němž jsou autorovou bezbřehou fantazií shromážděny, totiž zahrada vědcovy usedlosti. Zahlceni komplikovanou stavbou vět a bouřlivou obrazností, přesouváme se tak s autorem a hosty podivuhodné zahrady od příběhu k příběhu až k závěrečnému bleskovému jednovětému zakončení u „veselé večeře“.

The translation of Nouvelles Impressions d'Afrique brings a unique blend of sparkle and energy, transforming the work from an intriguing rumor into an accessible masterpiece for English-speaking audiences. Mark Ford's rendition not only captures the essence of Roussel's bizarre narrative but also serves as an invaluable resource for poets and literary enthusiasts alike, enriching their understanding of this enigmatic text.

The first of Roussel's two major prose works, Impressions of Africa is not, as the title may suggest, a conventional travel account, but an adventure story put together in a highly individual fashion and with an unusual time sequence, whereby the reader is even made to choose whether to begin with the first or the tenth chapter. A veritable literary melting pot, Roussel's groundbreaking text makes ample use of wordplay and the surrealist techniques of automatic writing and private allusion.

This play by Roussel is not really a play, but a series of bizarre narratives cut up and distributed among the cast. It should be read as a novel, a novel as strange as anything he wrote, in other words very strange indeed.The Dust of Suns is the second of two plays Roussel wrote in response to heavy criticism of his previous 'adaptations'. Championed by Marcel Duchamp, yet still popularly unsuccessful, Roussel died impoverished and in suspicious circumstances shortly afterwards.

Siebzehn Jahre vergehen vom ersten Entwurf bis zur Publikation der Neuen Impressionen aus Afrika, dem letzten zu Lebzeiten erschienenen Werk Raymond Roussels. Es ist zugleich sein rätselhaftestes: ein optisches Dispositiv, eine Sprachmaschine zur Vermessung jenes Raums, der das Sichtbare vom Sagbaren trennt. In vier Gesängen setzt Roussel immer wieder zu einer Beschreibung der Dinge an, nur um sich von ihnen sogleich durch ein labyrinthisches System von Parenthesen, Aufzählungen und Analogien zu entfernen. Dabei wandelt sich seine Sprache auf der Suche nach der unmöglichen Identität in „eine Art von Wörterbuch, das sich mit dem Reim der Dinge beschäftigt: Fundgrube aller Dinge, die man nach den Regeln einer ontologischen Metrik zusammentragen könnte, um die Poesie ihres Seins aufzuschreiben.“ (Michel Foucault) Dieser klassische Text der Moderne liegt hier in der Prosaübersetzung Hanns Grössels vor, ergänzt um zahlreiche Beiträge, die die Geschichte des Werks und seinen Einfluss auf Literatur, Kunst und Architektur erkunden.

Bekannt ist Raymond Roussel als Ingenieur delirierend-phantastischer Wortwelten, bekannt sind seine Romane voller exotischer Rituale, theatraler Maschinen und blutiger Szenen. Ein anderer Roussel bleibt in seinen frühen Versdichtungen zu entdecken: ein Zeitgenosse Marcel Prousts, ein scharfer Beobachter der Gesellschaft, ein Meister der Ekphrasis und ein großer Humorist. Ob es sich um die Photographie einer Strandszene, das illustrierte Etikett einer Mineralwasserflasche oder die Zeichnung eines Hotelbriefbogens handelt: Stets dringen die drei in Der Anblick versammelten Versepen in immer neue Dimensionen des Winzigen vor. Ihre minutiöse Beschreibungskunst hat die Ästhetik des Nouveau Roman vorweggenommen.