Josef Věromír Pleva Knihy

Jedna z verzí klasické pohádky o zbloudilých dětech a kouzelné chaloupce. Na rozdíl od tradičního pojetí zde jako záporná postava figuruje kromě ježibaby i "perníkový dědek".

Dvě známé prózou převyprávěné pohádky J. V. Plevy: Budulínek a Perníková chaloupka provázejí veršované pohádky F. Hrubína na stejný námět.

Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století,viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát.

Dobrodružný román o osudech trosečníka bojujícího o přežití na pustém ostrově, určený především starším dětem. Podle románu D. Defoe vypráví autor příběh odehrávající se v druhé polovně 17. století. Robinson se proti vůli svých rodičů vydává na moře na palubě trojstěžňového kupeckého korábu. Ten je přepaden piráty a Robinson se, s částí posádky, dostává do zajetí. Po dobrodružství na lodi kapitána pirátů je zachráněn španělskou kupeckou lodí. Po strašné bouři však tato loď ztroskotá. Robinson se ocitá na pevnině, pustém ostrově. Tady začíná zápas Robinsona o přežití: shání potravu, zařizuje si jeskyni, sestrojí sluneční hodiny a zřizuje si kalendář. Snaží se rozdělat oheň, vyrábí si oblek, začíná pěstovat zvířata. Do jeho života na ostrově zasahuje i příchod lidožroutů, nachází svého přítele Pátka. Text je doplněn ilustracemi Z. Buriana. V závěru knihy jsou připojeny vysvětlivky vybraných pojmů.

"Eskorta" vyšla v r. 1929 jako prvotina mladého moravského učitele Josefa V. Plevy, který později vynikl zejména svou knihou "Malý Bobeš". Příběh tří vojáků první světové války, kteří na samém jejím konci jsou eskortováni do přední linie z trestu za deserci, vyjadřuje zoufalství a odpor prostých lidí, jimž válka rozbila rodinný život. "Kniha je psána básnicky čerstvou, zrnitou řečí člověka, který svěže viděl a cítil, který se utrpením vypěstoval k vyššímu typu lidství a užitku společnosti." (Z kritiky L. Štolla v Signálu 1930.)

Jedna z nejkásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života.

Jedna z nejkrásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života. Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát. V roce 1961 byl převeden příběh „Malého Bobše“ ve dvou dílech na plátna kin. V úlohách rodičů se divákům představili Radovan Lukavský a Dana Medřická pod režijní taktovkou Jana Valáška.

Próza, seznamující děti – využívajíc jejich fantazie – se zákonitostmi přírody.

Jedna z nejkásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života. Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát. V roce 1961 byl převeden příběh „Malého Bobše“ ve dvou dílech na plátna kin. V úlohách rodičů se divákům představili Radovan Lukavský a Dana Medřická pod režijní taktovkou Jana Valáška.

V jihomoravské pohraniční vesnici se těžce rodí zemědělské družstvo.