Knihobot

Pavel Houser

    10. listopad 1972
    Pavel Houser
    Dvanáct sošek Almiru - modul pro Dračí doupě
    Než přijde vakovlk. Dialogy o současné vědě
    Černobílá cesta - šachové povídky a studie
    Vzpoura genů : od velkého třesku k umělé inteligenci
    Zvrhlá věda
    Geniální psi
    • 2021

      Praha a její genius loci neobnáší zdaleka jen snad až příliš dobře známé centrum a městem dodnes procházejí rozhodně zajímavější obludy než Golem, strašidla, mutanti i filozofové. Vedle Franze Kafky Prahou s jejími hospodami hrdě kráčel Švejk, Karel Čapek sem ve svém alkoholickém období umístil děj knih R.U.M. či Továrna na Absolut. Především periferie města jsou plné rázovitých příběhů, minulých i současných. Kdo slyšel o pohanských obětech na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli, kdo zná historii nenávisti mezi obyvateli Řep a Řeporyjí? Kdo tuší, že již od neolitu není skutečným centrem města Pražský Hrad, ale letenský fotbalový stadion Sparty? Oficiální historie nám zamlčuje, kde skákal před svým odchodem na emigrace na ženský Jan Ámos Komenský nebo, když už jsme o těch skoků, že Horymír se Šemíkem se ve skutečnosti vrhli z Nuselského mostu u stanice metra Vyšehrad. Okoř je ve skutečnosti Ochoř, to pro nezdravou cestu vedoucí sem z pouštního Suchdola, Motol i Kolovraty jsou plné bludných kořenů a kdo sem jednou vejde, může být uvězněn místní podivnou geometrií. Praha jsou zamotané trasy tramvají, lokálky i bludné vlečky, podivuhodné stromy i botanika smetišť, noční přívozy, parky pustošené oživlým zahradnickým nářadím, zaniklé továrny i zpustlé bazény, na každých sto věží připadá na odvrácené straně města tisíc vznešených komínů...

      Grébovské motyky a další pražské legendy
    • 2019
      4,0(10082)Ohodnotit

      Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže - od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice. Stejně je však naše kniha i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji. Je to příběh marných, někdy i násilných pokusů západního světa ochránit se před vlivem východních myšlenek. A je to také historie paradoxů, které s sebou přináší nevinně vypadající číslo, paradoxů, které mátly i nejchytřejší mozky minulého století a hrozily narušit vlastní základy vědeckého myšlení. Nula nakonec vždy zvítězila nad těmi, kdo se jí stavěli na odpor. Lidé ji nikdy nedokázali přinutit, aby se přizpůsobila jejich filozofiím, to ona utvářela naše názory na vesmír i na samotného Boha.

      Nula : životopis jedné nebezpečné myšlenky
    • 2016

      Zvrhlá věda

      • 370 stránek
      • 13 hodin čtení
      5,0(2)Ohodnotit

      Přijde vám zábavná představa, že v tak hloupé hře jako kámen-nůžky-papír možná existuje úspěšná strategie? Pocítili jste potřebu učit svého psa matematiku nebo se převléknout za mrkev? Skákat do černé díry kvůli řešení matematických problémů? Víte, že prase parazituje na naší oblibě vepřového a za globální oteplování může čistý vzduch? Zvrhlá věda je sbírkou kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí - a hlavně dobrá zábava, za kterou by se nemusel stydět ani Ig Nobel.

      Zvrhlá věda
    • 2016

      Geniální psi

      Zvířata jsou chytřejší, než si myslíte

      • 272 stránek
      • 10 hodin čtení
      4,8(8)Ohodnotit

      Chování psů nemusí být jen námětem veselých historek, ale lze je zkoumat i vědecky. Psi fascinovali už Darwina, známé experimenty s nimi prováděl Pavlov. V 20. století se ale kognitivní psychologové a odborníci na inteligenci zvířat studiu psů vyhýbali, neboť domestikaci spojovali se zhloupnutím. To však u psa neplatí, protože ten disponuje velmi specifickou inteligencí. Z hlediska porozumění lidských gestům předčí i šimpanze, psi dokáží chápat význam tisíců slov a řadit je do kategorií, umějí dedukovat, naučí se používat klávesnici. Mohou mít teorii mysli a jaké jsou jejich matematické schopnosti?

      Geniální psi
    • 2014

      Nejkrásnější studie a úlohy Maria Matouše, nejlepšího českého šachového skladatele 20. století, a bizarní šachové povídky Pavla Housera spojují ilustrace Kristiny Peřichové v jednu nádhernou knihu. Na 240 stranách najdete 45 studií a úloh, 22 povídek a 36 ilustrací. Knihu doplňují biografie obou autorů a několik dosud nepublikovaných fotografií.

      Černobílá cesta - šachové povídky a studie
    • 2009

      Město lze vybudovat z jediného motivu, nebo může v průběhu života města jediný jev postupně ovládnout celý prostor a vyplnit ho téměř beze zbytku. Ngrank je tvořen mosty, dění v Eryxu se točí kolem propojené sítě výtahů, Lilát je městem oživlých obleků a obyvatelé Sarkomandu se zvláštní náruživostí propadli kouzlu van. V případě dalších měst cestovatelé jako ústřední bod zmiňují knihovny, šachové partie, schodiště i věci zcela prchavé, blesky, sny či burzovní transakce. Mapy těchto krajin mohou být bludné, společníci i průvodci obludní... -- 1. vydání. -- zdroj: legie.info --

      Sběratel měst
    • 2007

      Deník šíleného čtenáře

      • 168 stránek
      • 6 hodin čtení
      2,5(8)Ohodnotit

      Výpisky z literatury lze sestavovat podle řady klíčů a z řady důvodů. Existují klasické čtenářské deníky, přehledy obsahů povinné četby ke zkouškám, sbírky aforismů, mouder a výroků slavných postav stejně jako třeba přehledy receptů vybraných z detektivní literatury nebo žebříčky nejhloupějších smrtí. Následující „slovník“ je sestaven trochu jinak – jediným kritériem pro výběr citátů bylo, že autorovi přišly zábavné či jinak působivé. Podařilo se mu vytvořit jakousi mnohovrstevnatou koláž textů z různých žánrů i období, která může být pro čtenáře odrazovým můstkem k dílům samotným. Knihu doprovázejí ilustrace akademického malíře Karla Marxe.

      Deník šíleného čtenáře
    • 2005

      Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit australského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Lze pochopit fungování kvantového počítače? Skutečně je základem veškeré reality útvar označovaný jako superstruna? Byli dinosauři teplokrevní? Byli neandrtálci našimi předky a jak to bylo s koncem mamutů? Kudy vede cesta k umělé inteligenci a jak se lidé liší od strojů? Na tyto a řadu dalších otázek se pokouší najít odpovědi kniha rozhovorů, které autor vedl s řadou českých vědců. Jednotlivé diskuse jsou doplněny slovníčky, vysvětlivkami i úvody do problematiky.

      Než přijde vakovlk. Dialogy o současné vědě
    • 2005

      Když s ní vlkodlak skončil, olízl si tesáky a rychle se znovu ustrojil, až vypadal stejně, jako když vešel. Nejedlé vlasy spálil v krbu a kosti zabalil do ubrusu a schoval pod postelí v dřevěné truhle, kde našel čisté povlečení. Pečlivě postel ustlal a prostěradlo s výmluvnými skvrnami strčil do koše na prádlo… Vlkodlak je zlý Ten se ale má Tučné kýty sní Střeva rozvěsí A krev vychlemtá… …vlkodlak se prý vyskytuje zejména v Jelením příkopu, ale občas běhá a dáví i v pražských ulicích a jeho dosah se vlastně neomezuje ani na hlavní město jako takové…

      Vlkodlaci