John Millington Synge Knihy

Tragikomedie z roku 1907, zachycující svéráznými charaktery i jejich jazykem syrovost zaostalého a bohem zapomenutého irského venkova. Synge vyprovokoval svou divokou hrou nejznámější rozbroje v dějinách irského divadla. Příběh mladíka, který se stane hrdinou celé vesnice, když se vychloubá, že zabil svého otce, byl považován za urážku irské národní povahy. Hrdinu západu charakterizují kontrasty, extrémy a zvraty. Ústředním konfliktem celé hry je rozpor mezi iluzí a realitou. Pravděpodobně nejpůsobivější složkou hry je její jazyk, stylizovaná, keltskými prvky podbarvená angličtina, která v ústech Syngových postav nabývá téměř básnických kvalit.

Irská komedie o lidech z divokého západního pobřeží Maya. Hrdinu Západu, Syngeovu nejlepší hru, charakterizují kontrasty, extrémy a zvraty. Ústředním konfliktem celé hry je rozpor mezi iluzí a realitou. Hlavní hrdina hry, Christy Mahon, je playboyem nanejvýš ve svých představách. Ve skutečnosti je to zakřiknutý a nezkušený mladík, jehož se despotický otec snaží oženit proti jeho vůli. Po hádce, která vypukne mezi ním a otcem, Christy v domění, že otce zabil, prchá. Ke svému překvapení se náhle stává hrdinou, zejména v očích místních dívek a žen, které v něm vidí "skutečného muže", který se dokázal vzepřít otcově tyranii. Po nečekaném příchodu raněného otce se však věci vracejí do starých kolejí. Cit pro absurditu situací a skvěle odposlouchaná plebejská mluva jsou, kromě zajímavě vykreslených charakterů, hlavní devizou této klasické irské hry, která díky nepříliš uctivému pojednání svérázných venkovanů vyvolala u vlastenecky naladěného publika vlnu odporu a na své premiéře v dublinském Abbey Theatre způsobila největší skandál v dějinách irského divadla. Autor hry John Millington Synge se řadí mezi velké irské autory XX. století, a ač ne tolik znám jako James Joyce či Samuel Beckett, je téhož rodu. Sarkastický humor a záliba v extrémních situacích zároveň poukazují na spřízněnost se současnou hvězdou irské a světové dramatiky Martinem McDonaghem.

The book is a classical work that explores timeless themes relevant to human experience. It has been carefully preserved and republished in a modern format, ensuring clarity and readability through retyping and redesigning, rather than relying on scanned copies. This effort aims to keep the significance of the work alive for both present and future generations.

This Book "In the Shadow of the Glen" has been considered important throughout the human history, and so that this work is never forgotten we have made efforts in its preservation by republishing this book in a modern format for present and future generations. This whole book has been reformatted, retyped and designed. These books are not made of scanned copies of their original work and hence the text is clear and readable.

A murderer becomes the toast of the village as his charm negates his crime. A young countess saves her tenants from starvation, but only by selling her soul to the Devil. The sleepy parish of Nyadnanave sees a vision of a cockerel that dares the inhabitants to break the shackles of Church and State. All these plays were met with moral outrage and rioting in their native Ireland.Yeats's 'The Countess Cathleen' (1892), J. M. Synge's 'The Playboy of the Western World' (1907) and O'Casey's 'Cock-a-doodle Dandy' (1949) emerged from a period of traumatic change for Ireland. While the plays bear witness to the immmense social upheavals of the turn of the twentieth century, they also represent a new age of Irish drama that rose from the turmoil, and their lessons ring true to this day.

The Aran Islands of Aranmor, Inishmaan, and Inishere lie thirty miles from Galway, and so attracted J M Synge that he returned to them time and again. He recounts here his travels and encounters on the islands, telling of magic wells, poteen drinkers, fishing expeditions in currachs, and stories told him by the solemn Pat Dirane, of islanders fallen victim to the druids and the fairies. Synge developed a great and reciprocated affection for these fine-featured people, for the ungovernable eyes and wild jests of the men, and for the dark beauty of the women, dressed in their heavy scarlett wool clothes. He faithfuly records the pathos and strangeness of the life of the Aran peasantry at the turn of the century. The book is illustrated with fourteen of Synge's own photographs depicting rope-making, kelp collecting and drying, threshing, wool-spinning, the horrors of evictions, and many other aspects of island life. 'I had some photographs to show them that I took here last year' which were 'examined with great delight, and every person in them identified.'