Frekvenční slovník češtiny je užitečným zdrojem informací nejenom pro širokou veřejnost, ale také pro lexikografy jako vhodný základ pro tvorbu heslářů. Je založen na textovém korpusu, jehož složení bylo proporčně vyváženo tak, aby věrně zachycovalo současný psaný jazyk. Korpus byl zpracován automatickými metodami, po kterých však následovaly rozsáhlé manuální korekce. Tento lingvistický vklad spolu s dostatečně velkým reprezentativním korpusem, na němž je slovník založen, zajišťují vysokou spolehlivost předkládaných dat. V hlavní části slovníku najdete 50 000 nejběžnějších apelativ spolu s údaji o jejich frekvenci, 2 000 nejčastějších vlastních jmen a 1 000 nejčastějších zkratek. Z dodatků se dále dozvíte jaká interpunkční znaménka jsou nejpoužívanější, která písmena jsou v českém textu nejfrekventovanější či jak velkou část textu pokrývají tvary ve slovníku uváděných hesel. Ke slovníku je přiložené CD, které umožňuje pohodlné prohlížení hesláře v elektronické podobě, jeho třídění a prohledávání podle nejrůznějších kritérií, a samozřejmě také ukládání vybraných hesel pro další zpracování.
Renáta Blatná Pořadí knih






- 2010
- 2008
Manuál lexikografie
- 283 stránek
- 10 hodin čtení
Manuál lexikografie je kolektivním dílem, na němž se podíleli přední odborníci z jednotlivých oblastí českého slovníkářství. Autoři se nesnažili o vyčerpávající rozbor problematiky určitého odvětví lexikografie ani o předložení podrobného návodu k sestavení konkrétních typů slovníků; pokusili se na základě svých poznatků a zkušeností postihnout, co je pro danou oblast slovníkářské práce podstatné a specifické, z jakých kritérií a zásad se v ní dnes vychází (na pozadí srovnání s teorií a praxí lexikografie světové), na jaká úskalí se naráží, jaké jsou tendence a perspektivy jejího dalšího vývoje.
- 2006
Tento svazek představuje všeobecný popis víceslovných předložek.
- 2006
Korpusově založené studie, které se věnují takovým základním jazykovým jevům a problémům, jako je např. hranice mezi lexikonem a gramatikou, hranice mezi psaným a mluveným jazykem apod., jejichž řešení lze chápat jako modelové pro zkoumání obdobných případů. Korpusová lingvistika je ta část a podoba lingvistiky, která studuje jazyk prostřednictvím korpusů a od nich odvozené metodologie. Jako poměrně mladá disciplína závisí jak na rozvoji korpusů tak metodologii jejich výstavby a vytěžování a od samého začátku před pár desítkami let, u nás ale až od r. 1994, je nutně spjatá s reálnými texty, ať už psanými či mluvenými.
- 2005
Studijní příručka pro přemýšlivé studenty, kteří chtějí vniknout do zákonitostí českého jazyka poněkud jinak, než je v tradičních učebnicích obvyklé. Pracuje s Českým národním korpusem, který při svém rozsahu 100 mili. slovních tvarů umožňuje interpretovat jazykové jevy ze zcela nových hledisek, především s využitím frekvence slov a tvarů a různých statistických funkcí. Příručka provede studenta jednoduchým i detailně sofistikovaným vyhledáváním jazykových jevů v Českém národním korpusu i problematikou spojenou s různými jazykovými rovinami od hláskosloví až po slovní zásobu a slovní spojení (kolokace).
- 2002
Přehledná příručka všech současných germánských jazyků čtenáře postupně seznamuje s jedenácti živými spisovnými germánskými jazyky, od angličtiny po jidiš, a s jejich charakteristickými rysy. V druhé části autor analyzuje společné a specifické rysy germánských jazyků z hlediska historického, morfologického, fonetického atd. vývoje.