Ingo Schulze Knihy

Silvestr 1999 v Berlíně. Frank Reichert se na večírku na prahu nového tisíciletí potkává s Julií, svou dávnou a ztracenou láskou. Od jejich rozchodu na podzim 1989 žije jako úspěšný podnikatel, ale nešťastný muž. Svůj život sleduje téměř nezúčastněně, uzavírá nové vztahy, ale nad vším se vznáší Juliin stín a možnost začít život znovu, jinak. S novým ránem přichází i nový začátek… Mezi odchodem a revoltou se potácejí téměř všichni hrdinové Schulzeho povídek. Často stačí jen znepokojivý pohled, aby se začínající láska, sousedská známost nebo poklidná dovolená vymkly kontrole. Ať už autor umísťuje své postavy do holičství na Manhattanu nebo na chatu nedaleko Berlína, vždy i jejich útočiště obestírá atmosférou neurčitého ohrožení. S neopakovatelným citem pro tragikomické situace ohledává Ingo Schulze podstatu lásky, krouží kolem otázky cti ve chvílích rozchodu, ale zachycuje i momenty štěstí uprostřed všedního dne.

Devětadvacet kapitol, zdánlivě obyčejných příběhů pojednávajících o banálních maličkostech všedního dne, vypovídá jako celek o zhroucení celého jednoho světa, k němuž došlo v NDR po pádu zdi v roce 1989 a v průběhu následného sjednocení obou německých států. Ústy protagonistů autor líčí detailně, s citem a humorem, jak je převálcovaly dějiny. Každou kapitolu vypráví buď jedna z postav románu v první osobě, nebo vypravěč ve třetí osobě. Čtenář postupně zjišťuje, jak jsou jejich osudy navzájem provázané – jako figury na šachovnici. Děj se odehrává od února 1990 do léta 1997.

Ženy milují Adama, protože jim šije šaty, ve kterých vypadají krásně a žádostivě. A on má rád krásné ženy. Když navíc nosí jeho šaty, nedokáže žádné z nich odolat. Adam žije se svou láskou Evelyn. Ta ho jednoho horkého srpnového dne v roce 1989 nachytá, jak se miluje se zákaznicí. Evelyn odjíždí do Maďarska k Balatonu se svou kamarádkou a jejím západoněmeckým bratrancem. Adam se vydává za nimi. Kvůli Evelyn by jel na konec světa – a možná, že až tam bude muset zajet, protože Maďarsko právě hodlá otevřít hranice na Západ. Najednou je zakázané ovoce zralé a všichni se musí rozhodnout. Ve výjimečné situaci onoho pozdního léta roku 1989, v čase nenadálé svobody, objevuje Ingo Schulze pradávný příběh zákazu a pokušení, lásky a poznání, a v neposlední řadě i touhy po ráji. Ale kde ho najít? V mnohoslibnosti Západu, nevázanosti nekonečného prázdninového léta u Balatonu, nebo v klidu na zahradě u vlastního domu? Ve hře s biblickým mýtem o Adamovi a Evě objevil Ingo Schulze šifru pro vstup do našeho dnešního světa.

Ingo Schulze's new novel explores the transformation of East Germany in January 1990 through Enrico Türmer, a former theater man turned startup journalist. Obsessed with personal gain, Enrico's letters reveal his ambitions and the complexities of life in both old and emerging Germany, embodying the era's moral ambiguities.

Set in 1990 in Altenburg, Thuringia, the author depicts a society grappling with unemployment and racial violence. Ordinary life struggles to adapt in the wake of the Berlin Wall's fall, revealing the hidden truths of the East/West past.

Seit über dreißig Jahren betrachtet der Westen den Osten. Als Gast im Westen beschreibt Ingo Schulze, dass die Wirklichkeit immer jener Ort ist, der jenseits der Erwartung liegt. Ein halbes Jahr verbrachte Ingo Schulze von Oktober 2022 bis März 2023 im Ruhrgebiet als »Gast im Westen«. Was ihn interessierte? »Einen Plan hatte ich nicht. Und erst allmählich begann ich meine ›Methode‹ zu erkennen: Wenn mich jemand einlud, bin ich hingegangen. Es gibt wohl kaum ein unsystematischeres Vorgehen. Aber jeder Plan wäre mir nicht weniger willkürlich erschienen.« So entstanden ganz unterschiedliche Betrachtungen, Porträts, Reportagen - eine Grundschule, in der die Musik die Rolle der Sprache übernimmt, weil zu wenige Kinder Deutsch sprechen; ein Stadionbesuch mit einem Polizeipräsidenten a. D., der nicht mehr das Wort „Clankriminalität“ aussprechen wollte, es aber musste; ein Konzert im Alfried Krupp Saal der Essener Philharmonie führt zur Geschichte der Firma Krupp, zu den längsten Arbeitskämpfen der BRD und zu Europas größtem Binnenhafen; die Ruhe eines Kriegsgräberfriedhofs erscheint nicht mehr selbstverständlich; der Slapstick einer Theateraufführung setzt sich in der Wirklichkeit fort - über allem wabert ein Duft von Döner und Gyros und im Ohr hallen die Gesänge der Fußballfans nach.

»Wenn es denn so etwas wie einen Mythos Dresden gibt, dann speist sich dieser aus dem einstigen Glanz ebenso wie aus dessen Zerstörung. Was ist das aber für ein Geist, der aus Dresden ein Märchen machen will und es damit der Geschichts- und Gesichtslosigkeit preisgibt?« Dresden ist die Stadt mit dem weltberühmten Zwinger, der weltberühmten Gemäldegalerie, der weltberühmten Staatskapelle, dem weltberühmten Kreuzchor, dem weltberühmten Grünen Gewölbe, dem weltberühmten Meißener Porzellan. Dresden ist auch die Stadt der politischen Auseinandersetzungen, von Pegida-Demonstrationen, Gegendemonstrationen und Straßenblockaden. »Als der Wind wieder die Deutschlandfahnen flattern lässt und aus den Lautsprechern die Wörter Volk und Heimat scheppern, begreife ich mit einem Mal, dass ich die ganze Atmosphäre schon kenne« – all das erinnert auch an die Jahre 1989/90, an Sorgen und Ängste, die schon damals präsent waren. Und was bedeutet, vom Osten zu sprechen? Vom Westen zu schweigen? Sieben Texte über die Stadt Dresden in Vergangenheit und Gegenwart sowie die Dankesrede von Ingo Schulze anlässlich der Verleihung des Dresdner Kunstpreises 2021. Die Laudatio von Volker Braun beschließt den Band.

Ingo Schulze, a keen observer of society, emphasizes that true resistance begins with awareness. This collection of speeches and essays reflects his extensive political and cultural engagement, articulating a vision of a world ripe for change. It revives the almost forgotten question: "What do we want?" The expanded paperback edition includes three parts. Part I covers topics such as his experiences in the provinces, reflections on Alfred Döblin, and a foreword to Raymond Carver's work. It also includes tributes to Wolfgang Hilbig and discussions on literary figures like Anton Tschechow and Vladimir Sorokin. Part II delves into various literary critiques and laudatory pieces, addressing authors like Jurek Becker and Graham Greene, as well as acknowledging the contributions of contemporary writers. Part III explores themes like the reconstruction of Dresden, the significance of memorials, and the essence of civil disobedience. Schulze's reflections on the future of capitalism and the implications of societal labels underscore his critical stance on contemporary issues. Through these essays, he invites readers to engage with the pressing questions of our time, urging a collective re-examination of our values and aspirations.

Zwischen Abschied und Aufbruch Oft reicht ein irritierender Blick, um das scheinbar harmonische Gefüge einer frischen Liebe, einer nachbarschaftlichen Bekanntschaft oder eines unbeschwerten Urlaubs aus den Angeln zu heben. Ob im Friseurladen in Manhattan, in einer Datscha im Berliner Umland – stets umgibt eine Atmosphäre diffuser Bedrohung die selbstgeschaffenen Fluchtorte.Mit untrüglichem Gespür für tragikomische Situationen umkreist Ingo Schulze das Wesen der Liebe, das Ringen um Würde im Abschiednehmen und das Geschenk glückhafter Epiphanien mitten im Alltag.   Inhalt: I - Handy - Berlin Bolero - Milva, als sie noch ganz jung war - Calcutta   II - Mr. Neitherkorn und das Schicksal - Schriftsteller und Transzendenz - Glaube, Liebe, Hoffnung Nummer 23 - In Estland, auf dem Lande - Zwischenfall in Kairo - Keine Literatur oder Epiphanie am Sonntagabend   III - Die Verwirrungen der Silvesternacht - Eine Nacht bei Boris - Noch eine Geschichte