Klasika anglické literatury v edici bohatě ilustrovaných, citlivě převyprávěných a zkrácených děl světové literatury. Příběh zavede čtenáře do Anglie 1. poloviny 19. století v období Vánoc. Hrdinou je nemilosrdný lichvář, o jehož nápravu se přičiní tři laskaví duchové, kteří mu o vánočním večeru předvedou nelichotivé obrazy z jeho minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Jejich zásluhou se mění lichvář z odporného nelidy v laskavého příbuzného a lidského zaměstnavatele.
Ve vyprávění o osudech samotářského míšence psa a vlka vyjádřil autor své nejcennější myšlenky – víru v sílu života, přesvědčení o tom, že štěstí je neoddělitelné od věrnosti, s jakou dokážeme sloužit dobrým cílům.
Adaptace románu zkrácené světové vydání .... Hlavním hrdinou knihy je poloviční vlk, Bílý tesák. Sledujeme jeho životní pouť od štěněte po dospělost. Bílý tesák pobývá mezi indiány, jenže pak ho jeho pán prodá. Stává se drsným bojovníkem v psích zápasech. Dočká se vůbec ještě svobody a volnosti? Jack London zasadil příběh do krásného prostředí kanadské divočiny.
2. vydání
Po mnoho staletí vznikala nádherná legenda o Artušovi a jeho rytířích. Rodila se ve slovech spisovatelů a ve verších trubadúrů. Tento tajemný svět fikce vytvořil obraz dávného britského válečníka a ušlechtilého vládce. Příběhy o Artušovi probouzejí lidskou představivost a jeho ušlechtilé jednání znovu a znovu inspiruje celá pokolení.
Převyprávění klasického příběhu, jehož hlavním hrdinou je kůň Černý krasavec. Životní osudy černého hřebce v kulisách viktoriánské Anglie očima samotného koně.
Originální příběh zpěvačky Christiny Daaé, jejího přítele z dětství a pozdějšího romanticky oddaného milence vikomta de Chagny a posléze záhadného fantóma opery, chodícího přízraku smrti, který jako „Anděl hudby“ stává se Christininým učitelem a démonickým milencem, a s nímžse v nerovném boji v podzemí pařížské Opery utkává Raoul de Chagny, aby zachránil Christinu Daaé.
Stroj času vyšel v roce 1895, v témže roce, kdy vzniklo několik převratných technických vynálezů – například bezdrátový telegraf, film či elektrifikovaná železnice. Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb – krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na troskách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morloci a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál. Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušeném optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné.... celý text
Klasická kniha L. Carrolla je převyprávěna pro předškolní děti a pro ty, které se právě naučily číst. Zájemci se seznámí s hlavními postavami - Králíkem, Houseňákem, Královnou, kočkou Šklíbou i Paželvem, zúčastní se svačiny i kriketového zápasu.
Ivanhoe je nejznámější historický román skotského spisovatele sira Waltera Scotta z roku 1819, který je jakýmsi mytickým obrazem vzniku anglického národa ze staré anglosaské šlechty.
Autor v románu vypráví romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe odehrávající se ve středověké Anglii na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce v období jeho návratu z třetí křížové výpravy.
Walter Scott ve svém díle dokázal skvěle popsat spory mezi podmaněnými Sasy a zpupnými potomky normanských dobyvatelů a dokonale vystihnul ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilnictví a na druhé straně kvetlo hrdinství a statečnost psanců, kteří neváhali obětovat vše pro znovunastolení statečného krále, za kterého po dobu jeho nepřítomnosti vládl jeho bratr Jan (pozdější král Jan I. Bezzemek).
Román měl obrovský ohlas a stal se autorovým nejznámějším dílem. Roku 1891 byla podle něho dokonce zkomponována anglickým skladatelem sirem Arthurem Sulivanem opera. Získal si však i řadu odpůrců. Tak například roku 1850 napsal významný anglický spisovatel William Makepeace Thackeray, který se vůči soudobé tvorbě historických románů negativně vymezoval, na román parodii s názvem Rebecca a Rowena (Rebecca and Rowena).
Román byl také několikrát zfilmován, poprvé již roku 1913. Nejznámější je filmová adaptace amerického režiséra Richarda Thorpeho z roku 1952.
Duch sira Simona je vytržen z poklidné existence na anglickém zámku Canterville, kde už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků. Nový majitel, vyslanec Spojených států amerických, je osvícený muž, který nemá pro astrální jevy nejmenší pochopení. Strašidlo, vtělení evropské romantiky a nostalgie, je konfrontováno s představiteli Nového světa, kteří byli tehdejšími Brity vnímáni jako vulgární, přízemní zbohatlíci. Rubáš tečkovaný hřbitovní prstí, rezavá dýka a krvavá skvrna svádějí marný hoj s Pinkertonovým nedostižným cídičem a Tinkturou doktora Dobella. Naštěstí je tu ještě vyslancova dcerka, půvabná a laskavá Virginie, která příběh dovede až ke smírnému konci.
