Olga M. Yuste Knihy

Vánoční koleda je povídka o lakomém, chladném, necitelném a mrzoutském obchodníkovi Vydřigrošovi a jeho nápravě poté, co ho navštíví tři duchové o Štědrém večeru. Příběh začíná na Štědrý den, sedm let po smrti Ebenezerova obchodního partnera Vodrala. Během noci se Vydřigrošovi zjeví Vodralův duch a varuje ho, že jeho duše ponese těžká pouta na věčnosti, pokud nezmění své hrabivé způsoby. Předpovídá, že ho budou následovat další tři duchové. Ti Vydřigroše během následující noci skutečně navštíví. První duch, Duch minulých Vánoc, vezme pana Vydřigroše do doby jeho dětství a mládí, což se dotkne lakomcovy něžné stránky. Druhý, Duch současných Vánoc, mu ukáže tři různá místa s cílem vyvolat v obchodníkovi pocit zodpovědnosti. Třetí duch, Duch budoucích Vánoc, mučí Vydřigroše strašnou vizí budoucnosti, jaká ho čeká, pokud se nepoučí a nebude jednat podle toho, co viděl. Kniha byla prvně vydána 19. prosince 1843 s ilustracemi Johna Leeche a setkala se rychle s úspěchem a oslavou kritiků. Příběh byl vnímán jako obžaloba industriálního kapitalismu v 19. století a jako vrácení hodnoty svátkům a veselí ve Velké Británii i v Americe po období pochmurnosti. Vánoční koleda zůstává populární dodnes a byla adaptována ve filmu, opeře a dalších médiích.

Nesmrtelný příběh Bílého tesáka, křížence psa a vlka, který neohroženě překonává nástrahy drsného života v arktické přírodě, ale je málem zahuben lidskou krutostí a zlobou.

Adaptace románu zkrácené světové vydání .... Hlavním hrdinou knihy je poloviční vlk, Bílý tesák. Sledujeme jeho životní pouť od štěněte po dospělost. Bílý tesák pobývá mezi indiány, jenže pak ho jeho pán prodá. Stává se drsným bojovníkem v psích zápasech. Dočká se vůbec ještě svobody a volnosti? Jack London zasadil příběh do krásného prostředí kanadské divočiny. 2. vydání

Po mnoho staletí vznikala nádherná legenda o Artušovi a jeho rytířích. Rodila se ve slovech spisovatelů a ve verších trubadúrů. Tento tajemný svět fikce vytvořil obraz dávného britského válečníka a ušlechtilého vládce. Příběhy o Artušovi probouzejí lidskou představivost a jeho ušlechtilé jednání znovu a znovu inspiruje celá pokolení.

Převyprávění klasického příběhu, jehož hlavním hrdinou je kůň Černý krasavec. Životní osudy černého hřebce v kulisách viktoriánské Anglie očima samotného koně.

Lerouxův román vás upoutá svou detektivní zápletkou a barvitým vylíčením operního prostředí. Romantický příběh se odehrává na pozadí magického až děsivého labyrintu pařížské Opery. Fantom Érik, znetvořený hudební génius a tajemný vládce Opery, je zamilován do mladé operní divy Christiny Daaéové. Není však jediným, kdo je krásnou zpěvačkou okouzlen. V cestě ke Christininu srdci mu stojí mladý námořník vikomt de Chagny. Ale Érik je kvůli své lásce odhodlán spáchat i ten největší zločin…... celý text

Stroj času vyšel v roce 1895, v témže roce, kdy vzniklo několik převratných technických vynálezů – například bezdrátový telegraf, film či elektrifikovaná železnice. Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb – krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na troskách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morloci a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál. Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušeném optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné.... celý text

Alenka v říši divů vypráví o dobrodružství malé holčičky, které je plné fantaskních motivů. Je úplně jiné než moralizující příběhy. Alenka se propadne králičí norou, protože pronásleduje bílého králíka, zvětšuje se a zmenšuje a pije čas s podivnými společníky. Vrátí se někdy z říše divů, nebo jí královna setne hlavu ?

Ivanhoe je nejznámější historický román skotského spisovatele sira Waltera Scotta z roku 1819, který je jakýmsi mytickým obrazem vzniku anglického národa ze staré anglosaské šlechty. Autor v románu vypráví romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe odehrávajícíse ve středověké Anglii na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce v období jeho návratu z třetí křížové výpravy. Walter Scott ve svém díle dokázal skvěle popsat spory mezi podmaněnými Sasy a zpupnými potomky normanských dobyvatelů a dokonale vystihnul ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilnictví a na druhé straně kvetlo hrdinství a statečnost psanců, kteří neváhali obětovat vše pro znovunastolení statečného krále, za kterého po dobu jeho nepřítomnosti vládl jeho bratr Jan (pozdější král Jan I. Bezzemek). Román měl obrovský ohlas a stal se autorovým nejznámějším dílem. Roku 1891 byla podle něho dokonce zkomponována anglickým skladatelem sirem Arthurem Sulivanem opera. Získal si však i řadu odpůrců. Tak například roku 1850 napsal významný anglický spisovatel William Makepeace Thackeray, který se vůči soudobé tvorbě historických románů negativně vymezoval, na román parodii s názvem Rebecca a Rowena (Rebecca and Rowena). Román byl také několikrát zfilmován, poprvé již roku 1913. Nejznámější je filmová adaptace amerického režiséra Richarda Thorpeho z roku 1952.

Duch sira Simona je vytržen z poklidné existence na anglickém zámku Canterville, kde už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků. Nový majitel, vyslanec Spojených států amerických, je osvícený muž, který nemá pro astrální jevy nejmenší pochopení. Strašidlo, vtělení evropské romantiky a nostalgie, je konfrontováno s představiteli Nového světa, kteří byli tehdejšími Brity vnímáni jako vulgární, přízemní zbohatlíci. Rubáš tečkovaný hřbitovní prstí, rezavá dýka a krvavá skvrna svádějí marný hoj s Pinkertonovým nedostižným cídičem a Tinkturou doktora Dobella. Naštěstí je tu ještě vyslancova dcerka, půvabná a laskavá Virginie, která příběh dovede až ke smírnému konci.