Konstantin Simonov byl sovětský autor, známý především jako básník, jehož dílo se často dotýkalo témat lásky a války. Jeho báseň „Počkej na mě“ se stala symbolem naděje a vytrvalosti pro mnohé v turbulentní době. Simonovovy verše, často inspirované jeho osobními vztahy, vyjadřují hluboké lidské emoce s neokázalou upřímností. Jeho tvorba zanechala nesmazatelnou stopu v ruské literatuře.
Třetí díl válečné románové trilogie z období Velké vlastenecké války (Živí a mrtví, Člověk se nerodí pro válku, Poslední léto) zachycuje na osudech hlavních postav, které zná čtenář z předchozích částí (mladá lékařka Táňa,novinář Sincov, generál Serpilin), přípravy a provedení běloruské ofenzívy u Mogileva a Minska v období od konce května do začátku července 1944. Nejvýznamnějším úspěchem knihy je zobrazení velké válečné operace jako historické události i jako lidského dramatu.
Mohutná válečná epopej bojů o Stalingrad. Kniha vznikala bezprostředně po dlouhé a vysilující bitvě o Stalingrad, v letech 1943 - 1944, a v roce 1948, kdy vyšel tento svazek, dosáhla v ČSR již pěti vydání. Vyšlo v edici Boje, sv. 5.
Autor v něm věrně kreslí situaci, náladu i lidi a snaží se dát odpověď na stále naléhavěji se vynořující otázku, jak vlastně mohlo dojít k proniknutí Němců tak hluboko do sovětské země a placení cesty k vítězství zbytečnými oběťmi. Román je zaměřen na události r. 1943. Děj seodehrává na frontě, dále v Moskvě a v hlubokém zázemí - v Taškentu. Očima hlavních hrdinů knihy se vrací zpět do minulosti, do začátků této války. Navazuje na 1. díl zamýšleného cyklu o válce Živí a mrtví.
Čtyři příběhy (Suchý podzim, Deštivý den, Větrná noc, zlá zima), spojené postavou novináře Lopatina v povídkovou "tetralogii". Autor je opět vytěžil z vlastních zkušeností a zážitků válečného dopisovatele na frontách druhé světové války. Snaží se v nich dobrat se pravé podoby a hodnoty člověka uprostřed válečných dějů od základu měnících jeho životní podmínky a zkoušejících jeho síly a vlastnosti v situacích, jež si ani představit neuměl.
Závěrečný díl zobrazuje na osudech hlavních postav přípravy a průběh běloruské ofenzívy u Mogileva a Minska v období od konce května do začátku července 1944. Místo doslovu je uveden rozhovor K. Simonova s kritikem L. Lazarevem pod názvem O knihách napsaných i nenapsaných.
Závěrečný díl zobrazuje na osudech hlavních postav přípravy a průběh běloruské ofenzívy u Mogileva a Minska v období od konce května do začátku července 1944. Místo doslovu je uveden rozhovor K. Simonova s kritikem L. Lazarevem pod názvem O knihách napsaných i nenapsaných.
