Kniha se zabývá zkoumáním pozic fotografie v umění v poslední čtvrtině dvacátého století. Je to období, kdy fotografie zaznamenala velký boom jako umělecké médium a definitivně se prosadila i v galeriích nespecializovaných na fotografii. Tato doba je označována jako postmoderní a je považována za nesmírně pluralitní. Autor polemizuje s konceptem postmodernismu jako nekonečné plurality a poukazuje na hlavní proudy fotografie v této době.
Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018
V této pohádce je všechno trochu nadivno. Hlavní hrdina je netypický medvěd, který nechce být medvědem. Jeho maskování jako vycpaného medvěda v muzeu je důvtipný trik, jak uniknout pronásledovatelům. Medvědice, přezdívaná veverka, šplhá po stromech, a Kodiak je jen přezdívka pro Jaroslava, českého medvěda brtníka. Kniha se dotýká tématu medvědů a také opery, ale hlavně se zaměřuje na touhu hrdiny po lidském světě, která se mění v odpovědnost za jiného medvěda. Příběh se prolíná s morálními otázkami o dobru a zlu, civilizaci a přírodě. Autor, Robert Silverio, je debutant, jehož styl občas vykazuje topornost, ale to neubírá na kouzlu příběhu. Hrdina se snaží přizpůsobit lidskému prostředí, učí se telefonovat, navštěvuje operu a zachraňuje medvědici. Příběh vrcholí, když je medvěd pozván, aby hovořil o sobě. Město je vykresleno jako depresivní prostor, zatímco les nabízí svobodu. Symbolický konec příběhu ukazuje, jak medvěd Jaroslav musí odvést ohroženou medvědici zpět do lesa, daleko od civilizace. Naději pro lidstvo představují chlapec a žena, kteří medvědům pomohou, což završuje klasický pohádkový happy end.
Dílo Jaroslava Rösslera (1902-1990) nepochybně patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším českým přínosům do světové avantgardní fotografie 20. a 30. let 20. století. Tato obsáhlá monografie poprvé ve větším rozsahu představuje nejenom Rösslerovy fotografie z českých a zahraničních veřejných i soukromých sbírek, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány, ale také jeho kresby, které byly většinou zveřejněny teprve nedávno na výstavní retrospektivě Jaroslava Rösslera v Uměleckoprůmylsovém museu v Praze. Publikace v obrazové části i v textech pěti autorů sleduje vývoj Rösslerova díla od symbolisticky a secesně laděných začátků, ovlivněných jeho učitelem Františkem Drtikolem, přes radikální avantgardní fotografie, fotomontáže a koláže, osobitně rozvíjející podněty futurismu, konstruktivismu, nové věcnosti, poetismu a abstraktního umění, moderní reklamní snímky, vytvořené během jeho devítiletého pobytu v Paříži, až po experimentální fotografie, vzniklé v 50. - 70. letech po autorově delší tvůrčí přestávce.
Kniha se zabývá propastmi v komunikaci, mezemi fotografie a jazyka i jejich propojováním, protože jazyk a technický obraz jsou často komplementární. Je pohledem na některé kulturní mantinely těchto médií a původ těchto mantinelů. Jsou to mantinely, jejichž existenci si obvykle neuvědomujeme. Jsou-li jazyk a fotografie nejčastějšími nositeli naší kulturní zkušenosti, pak kniha o jejich mezích a úskalích je knihou o mezích nás samotných, o kulturním konstruování nás samotných. Publikace není určena speciálně fotografům, kunsthistorikům, mediálním teoretikům či sémiotikům, přestože se těmito oblastmi zabývá. Obecné znalosti nejsou nutné. Je nutný pouze zájem o fungování médií a velmi otevřený čtenář.
This book explores gaps in communication, the boundaries of photography and language, and their interconnection in light of the fact that image and language are often complementary. If language and photographs are the most common carriers of our cultural experience, then this book, which discusses the limitations and pitfalls of both, is also about our human limitations and cultural constructions. Photographers, art historians, media theorists, and semioticians will find much of interest to their fields, but specialist knowledge isn’t required – the reader only needs to be intrigued by the functions of media, as it both expresses and confines human life.
