Autobiografický román z prostředí ostravských dolů a holandského exilu. Svou nepřibarvenou autenticitou se řadí k nejvýraznějším českým literárním počinům posledních let. Kniha zvítězila v tradiční anketě Lidových novin Kniha roku 1999.
Druhý Landsmannův román nazvaný Fotr, je inspirován životem autorova otce. Odehrává se na sklonku třicátých let ve vesnici nedaleko Jihlavy, v okupované Praze a v Karlových Varech. Jeho hlavní postavou je školák a později středoškolák Slávek, na první pohled ztělesnění bezcharakternosti, pudové poživačnosti, obhroublosti a lhostejnosti k utrpení druhých. Landsmann se od Slávka nedistancuje, ovšem ani jeho chování neomlouvá. S určitou naivitou pouze zaznamenává Slávkovo chování, myšlení, promluvy.
Třetí autorova próza přímo navazuje na jeho román Pestré vrstvy. Landsmann v ní líčí svůj život emigranta v Holandsku. Syrové, ničím necenzurované vyprávění o prázdnotě života, alkoholu, nedostatku peněz a jídla a bezcílném míjení dnů je sociologicky pozoruhodným průnikem do života v Rotterdamských hospodách a ubytovnách, na dně holandské společnosti.
Smetanová revoluce je další román od Ivana Landsmanna, který k sobě před lety strhl pozorost svou prvotinou Pestré vrstvy. I ve Smetanové revoluci hraje hlavní roli jazyk, přesněji ostravský dialekt, jímž mluví hlavní hrdina. Bývalý horník Josef, který v nové době ztratil půdu pod nohama, s nevalným úspěchem se snaží podnikat, ale dravý porevoluční trh je na něj příliš. Zvláštní svéráz jeho mluvy a jeho bezprostřední, mnohdy i prostomyslný pohled na fungování světa a společnosti dodávají jeho příběhu tragikomický nádech. Promluvy, jež vede s kumpány po hospodách, kde plánují, co podniknou, jsou neodolatelnou směsí vulgarity a naivity.
Román zúročuje autorovy zkušenosti ze socialistického Československa, z holandského exilu i z období po listopadu 1989