Bernard le Bovier de Fontenelle Knihy

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a vědce Reného Descarta (1596–1650). Fontenelle se v knize zabývá také otázkou existence mimozemských bytostí a spekuluje o tom, jak by vypadal život na jiných planetách Sluneční soustavy. Překlad Rozhovorů doprovází obsáhlá úvodní studie, která zasazuje Fontenellovy úvahy do kontextu dobové filozofie a vědy.

Bernard de Fontenelle (1657-1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes). V kontextu tohoto sporu formuloval první ucelenou teorii pokroku lidského poznání. V letech 1699 až 1740 působil jako tajemník Akademie věd. Jeho hlavním úkolem bylo informovat veřejnost o výzkumech, které prováděla Akademie. Ve svých zprávách se snažil představovat fungování institucionálního vědeckého výzkumu, který byl na počátku 18. století stále ještě poměrně neznámou aktivitou. Kromě toho kladl důraz na nenahraditelnost základního výzkumu. Věda podle něj nesmí podléhat tlaku na rychlou produkci bezprostředně využitelných poznatků, jež po akademii požadovala královská administrativa. V našem výboru představujeme Fontenellovy texty, které se týkají pokroku vědění a činnosti Akademie věd.

Als Sekretär der Académie des Sciences in Paris hat sich Bernard le Bovier de Fontenelle (1657–1757) zeitlebens mit den aktuellen (natur-)wissenschaftlichen Debatten seiner Zeit auseinandergesetzt und war dabei besonders um die Wissenschaftskommunikation in eine möglichst breite Öffentlichkeit hinein bemüht. Mit diesem Anliegen veröffentlicht er 1686 seine Entretiens sur la pluralité des mondes – gleichzeitig galanter Unterhaltungsroman und naturphilosophische Spekulation über die Beschaffenheit des Universums, die Möglichkeit weiterer Lebensformen auf anderen Planeten und die anthropozentrische Weltvorstellung. 1780 publiziert Christhelf Sigmund Mylius seine Übersetzung des Texts, Dialogen über die Mehrheit der Welten, die er um Anmerkungen und Kupfertafeln des Berliner Astronomen Johann Elert Bode ergänzt. Obwohl die Astronomie seit dem Ende des 17. Jahrhunderts beachtliche Fortschritte zu verzeichnen hat, unterstützt Bode diese Neuveröffentlichung aufgrund der »lebhaften und sinreichen Einkleidung«, also wegen Fontenelles gekonnter literarischer Vermittlung wissenschaftlicher Themen. Zugleich macht es sich der Astronom zur Aufgabe, den Text durch seine Anmerkungen auf den neuesten wissenschaftlichen Stand zu bringen. So entfaltet sich auf der Ebene des Paratextes ein zweiter Dialog, nun zwischen Fontenelle und Bode, über die physische und metaphysische Beschaffenheit des Universums.