Zdeněk Hrdlička Knihy

Japonci za více než tisíc let vytváření zahrad propracovali množství citlivých postupů, jimiž se toto umění dodnes řídí. Každý zahradní celek, který ztvárňují, odpovídá představám a tužbám moderního člověka ve sféře estetické i filozofické a rozšiřuje jeho obzor o nové poznatky. Japonské zahrady jsou konkrétním ztvárněním tradičního japonského světového názoru. Podle něho je člověk nenadřazenou součástí přírody a smyslem jeho bytí je směřovat k tomu, aby s ní zůstával v neustálém souladu. Pro tyto své vlastnosti japonské zahrady vzbuzují pozornost ve všech vyspělých průmyslových zemích. I u nás vznikla v posledních letech řada japonských zahrad. Zájem o ně stále roste.

Výpravná publikace pojednávající slovem i obrazem o čínském zahradním umění

Katalog k výstavě Josef Achrer – Dataismus a infomanická společnost, která se konala ve dnech 6. 4. – 14. 5. 2016 v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze a na níž autor vedle obrazů poprvé představil i svůj manifest dataismu. Díla patří do cyklu DATA inspirovaného autorovým pobytem v Pekingu, „městě plném kontrastů, energie a světa RGB“ (jak sám říká), který navštívil v roce 2013. Později začal vytvářet záměrně deformované obrazy. V originálně graficky upravené publikaci RGB3D / 01 / DATA / 240X169, 5MM / 2015 / 16 jsou Achrerova díla uvedena textem významného čínského historika umění Lü Penga a doprovází je i krátký text jejich autora. Katalog byl oceněn v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2016, kde získal 1. místo v kategorii Katalogy a Cenu Ministerstva kultury ČR, za „... mimořádně moderně a přesně uchopený koncept grafického řešení, které propojuje Achrerovu abstraktní tvorbu do reflexu papírových stránek katalogu“ (Petr Krejzek, člen výtvarné komise).

Výbor 10 povídek soudobých čínských spisovatelů uspořádali, z čínských originálů přeložili, doslovem a vydavatelskou poznámkou opatřili Věra Hrdličková a Zdeněk Hrdlička. Výbor je uspořádaný tak, aby odpovídal historickému sledu událostí v Číně od let 1926-1927 až po osvobozeníčínskou lidovou armádou. V Lu-Hsünových povídkách je satiricky zachycena drob. čín. buržoasie a intelektuálové, skleslí a utopení v blátě života, z něhož pro ně v letech 1926-7 nebylo východiska. Mao-Tun ve své povídce ukazuje, jak pronikání cizího kapitálu nutí negramotné a pověrčivé domácí výrobce hedvábí obracet se na lichváře. Čao Šu-li líčí, jak si počínali úplatkářští čínští úředníci starého režimu, a v povídce "Fu-Kuei" ukazuje, jak se vesničan stal všemi opovrhovaným vyvrhelem, a jak po příchodu národně osvobozenecké armády mu bylo umožněno stát se dobrým člověkem. Povídky autorů Sun-Liho, Liu Pai-Jüa, Ku Jüa a Čou Li-poa čerpají z partyzánských bojů v odbojích protijaponské války a z bitev národně osvobozenecké armády. Závěr sborníku je věnován výstavbě nové čínské vesnice a spisovatelé, s vědomou tendencí ve svých povídkách bojují za to, aby přežité tradice, povalečství a mravní úpadek byly nahrazeny novými zvyky a soutěžením o nejlepší výkony. (Podle doslovu.).