Zdeněk Hrdlička Knihy

Japonci za více než tisíc let vytváření zahrad propracovali množství citlivých postupů, jimiž se toto umění dodnes řídí. Každý zahradní celek, který ztvárňují, odpovídá představám a tužbám moderního člověka ve sféře estetické i filozofické a rozšiřuje jeho obzor o nové poznatky. Japonské zahrady jsou konkrétním ztvárněním tradičního japonského světového názoru. Podle něho je člověk nenadřazenou součástí přírody a smyslem jeho bytí je směřovat k tomu, aby s ní zůstával v neustálém souladu. Pro tyto své vlastnosti japonské zahrady vzbuzují pozornost ve všech vyspělých průmyslových zemích. I u nás vznikla v posledních letech řada japonských zahrad. Zájem o ně stále roste.

Výpravná publikace pojednávající slovem i obrazem o čínském zahradním umění

Katalog k výstavě Josef Achrer – Dataismus a infomanická společnost, která se konala ve dnech 6. 4. – 14. 5. 2016 v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze a na níž autor vedle obrazů poprvé představil i svůj manifest dataismu. Díla patří do cyklu DATA inspirovaného autorovým pobytem v Pekingu, „městě plném kontrastů, energie a světa RGB“ (jak sám říká), který navštívil v roce 2013. Později začal vytvářet záměrně deformované obrazy. V originálně graficky upravené publikaci RGB3D / 01 / DATA / 240X169, 5MM / 2015 / 16 jsou Achrerova díla uvedena textem významného čínského historika umění Lü Penga a doprovází je i krátký text jejich autora. Katalog byl oceněn v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2016, kde získal 1. místo v kategorii Katalogy a Cenu Ministerstva kultury ČR, za „... mimořádně moderně a přesně uchopený koncept grafického řešení, které propojuje Achrerovu abstraktní tvorbu do reflexu papírových stránek katalogu“ (Petr Krejzek, člen výtvarné komise).

Seznámení s příběhy japonských vypravěčů-rakugo a seznámení s uměním mluveného slova v divadlech zábavy-jose v Tokiu 60. až 80. let. Dějiny tradičního vypravěčského umění v Japonsku, vypravěčství jako způsob zábavy, divadla-jose jako zrcadla japonského humoru a překlad řady krátkých humorných příběhů a anekdot - zv. rakugo. V nové době (20. století) zůstávají divadélka jose enklávami minulosti a tradičním životním stylem japonské zábavy.

Vysokoškolský student Gindži nemůže zapomenout na svého zesnulého bratra, který se mu často zjevuje ve snech. Přesto se brání (s nevalným úspěchem) každé formě okultismu. Jednoho dne do jeho života vstoupí Ageha... ...a zvolí si Gindžiho jako partnera pro lov duchů...

Výbor 10 povídek soudobých čínských spisovatelů uspořádali, z čínských originálů přeložili, doslovem a vydavatelskou poznámkou opatřili Věra Hrdličková a Zdeněk Hrdlička. Výbor je uspořádaný tak, aby odpovídal historickému sledu událostí v Číně od let 1926-1927 až po osvobozeníčínskou lidovou armádou. V Lu-Hsünových povídkách je satiricky zachycena drob. čín. buržoasie a intelektuálové, skleslí a utopení v blátě života, z něhož pro ně v letech 1926-7 nebylo východiska. Mao-Tun ve své povídce ukazuje, jak pronikání cizího kapitálu nutí negramotné a pověrčivé domácí výrobce hedvábí obracet se na lichváře. Čao Šu-li líčí, jak si počínali úplatkářští čínští úředníci starého režimu, a v povídce "Fu-Kuei" ukazuje, jak se vesničan stal všemi opovrhovaným vyvrhelem, a jak po příchodu národně osvobozenecké armády mu bylo umožněno stát se dobrým člověkem. Povídky autorů Sun-Liho, Liu Pai-Jüa, Ku Jüa a Čou Li-poa čerpají z partyzánských bojů v odbojích protijaponské války a z bitev národně osvobozenecké armády. Závěr sborníku je věnován výstavbě nové čínské vesnice a spisovatelé, s vědomou tendencí ve svých povídkách bojují za to, aby přežité tradice, povalečství a mravní úpadek byly nahrazeny novými zvyky a soutěžením o nejlepší výkony. (Podle doslovu.).