Astrid Desbordes Knihy

Tato půvabná knížka je něžnou mozaikou každodenních okamžiků, které spolu sdílí maminka a její dítě a všechny tyto chvíle jsou příležitostí k vyjádření lásky. Humorně i poeticky, ale vždy s přirozenou lehkostí a fantazií si Astrid Desbordes pohrává na každé dvoustraně s protikladnými situacemi, jejichž poselství je jednoduché a jasné: mateřská láska je trvalá a bezpodmínečná. Ilustrace Pauline Martin jsou jemné jak v konturách, tak v barvách, přesto s naléhavostí podtrhují toto úžasné vyznání lásky. V úvodu knihy jsou připravené řádky, do kterých může maminka napsat svému dítěti věnování. Kniha byla přeložena do několika světových jazyků a v mnoha zemích se stala bestselerem.

Na světě jsou tisíce různých domovů, ale jenom jeden z nich je nejdražší. Který je ten Adámkův? Náš malý známý hrdina, jehož příhody už znáte z předešlých knih Mám tě ráda, Co mi řekl táta a Mám tě rád, sestřičko, žije teď se svou rodinou ve velkém domě, který je pořád plný dospělých, dětí, křiku a radosti. Nebylo by ale lepší, kdyby bydleli jen sami čtyři? Nebo by bylo skvělé bydlet úplně sám? Jaký byl Adámkův úplně první domov? A jaké domovy mají jeho kamarádi? Spousta otázek a na konci ta nejdůležitější odpověď. Krásný poetický příběh o tom, co znamená mít domov byl přeložen do několika světových jazyků.

„Jednoho dne mi rodiče prozradili, že budu mít sestřičku. I když si vůbec nevzpomínám, že bych si jim o ni někdy říkal, měl jsem radost,“ začíná své vyprávění Adámek, hrdina úspěšné knihy Mám tě ráda, která vyšla v loňském roce. Už trochu povyrostl a připravuje se na roli staršího sourozence, což představuje kromě těšení se i spoustu otázek a nejasností, kterým je třeba přijít na kloub. Sestřička roste, občas doma zabírá trochu víc místa, než se Adamovi líbí, ale stává se z ní nepostradatelná parťačka k vymýšlení zábavy. I přes všechny obavy a chvilkovou žárlivost se z Adama nakonec stává hrdý starší sourozenec: „To, co mám na sestřičce nejradši, je, že můžu být její velký brácha.“ V úvodu knihy jsou připravené řádky, do kterých mohou děti napsat svému sourozenci věnování. Kniha byla přeložena d několika světových jazyků.

Adámek s tátou pozorují vlaštovky, které odlétají na druhý konec světa. „Mohl bych se dostat taky tak daleko, až budu velký?“ Ptá se Adámek. „Určitě, a možná i dál,“ říká táta. Ale co když padne noc, co když se zvedne velký vítr? Co když se ztratím nebo se budu cítit osamělý? Jedna za druhou poodhalují Adámkovy otázky obavy z neznámé cesty, které my dospělí říkáme život. Tatínek Adamův strach netlumí. Vysvětluje, svými slovy mu dodává odvahu a sebedůvěru, aby se nebál objevovat svět, aby hledal krásu všude a ve všem, aby svou „loďku řídil po svém a právě takovou rychlostí, jaká mu bude vyhovovat. Tatínkovy odpovědi uklidňují, osvobozují a především ujišťují chlapečka o tátově ničím neohrozitelné lásce. Stejně jako u Mám tě ráda a Mám tě rád sestřičko, jednoduché ilustrace perfektně doprovázejí silný, dojemný a pozitivní vzkaz dětem i dospělým. V úvodu knihy jsou připravené řádky, do kterých mohou tatínkové napsat svému dítěti věnování.

V přízemí velké kaštanu bydlí medvěd Eduard, který strašně rád pořádá oslavy. Úplně nahoře bydlí sova Jiřina, která Eduardovy párty miluje hlavně proto, že může vždycky přijít v přestrojení, protože vyrábět kostýmy je její velká vášeň. A konečně uprostřed velkého kaštanu bydlí veverák Edmond. Celé dny tráví vyráběním barevných bambulek a vařením oříškové marmelády a protože je hodně stydlivý, nezná ani jednoho ze svých sousedů. To se ale brzo změní. Jednoho večera totiž někdo zaklepe na jeho dveře…

Náš malý hrdina, jehož příhody už znáte z předešlých knih Mám tě ráda, Co mi řekl táta, Mám tě rád, sestřičko a Můj domov jde s maminkou po ulicích města, zastavují se před výlohami plnými, podle Adámka krásných a jistě drahých věcí a on má chuť si všechno koupit. Přemýšlí ale, že nemá rád, když jsou věci, které mají doma, zavřené ve vitrínkách, skříních a zásuvkách. A že rád chodí do přírody, kde je to všechno naopak, nic není uzavřené, všechno je dovolené: „Nespoutaný vítr si se mnou hraje na strkanou, slavík mě učí svou písničku, zralé ostružiny se smějí: máš pusu celou fialovou! a letní řeka tiše šumí: nech se unášet chviličku.“ Uvědomuje si, že právě všechno, co je zadarmo a co nemůže vlastnit, jsou věci, které jsou na světě nejvzácnější: „Sníh, déšť, řeka, sladké ostružiny, vůně kopretin a slavík, který nemusí být v kleci… I přesto, že ti nepatří, jsou to ty nejvzácnější věci.“ Krásný poetický příběh o tom, co je na světě nejvzácnější z dílny Astrid Desbordes a Pauline Martin byl přeložen do mnoha světových jazyků.

Polka přesvědčí Hortenzii, aby společně podnikly dobrodružství. Dvě odvážné myšky se tedy vydávají na vrchol obří hory, kam ještě nikdy nikdo nevystoupil. Bude to opravdová zkouška vůle, odvahy a vytrvalosti, ale především síly jejich přátelství. Kniha s nádhernými ilustracemi Marca Boutavanta je určena dětem od 3 let.

Subtelnie i z humorem o wyjątkowej więzi, która łączy rodzeństwo. Druga część „Miłości” –francuskiego bestsellera przetłumaczonego na 19 języków. Książka zdobyła wyróżnienie w kategorii „Książki dla dzieci młodszych” w konkursie Świat Przyjazny Dziecku organizowanym przez Komitet Ochrony Praw Dziecka. „Pewnego dnia rodzice powiedzieli mi, że będę miał siostrzyczkę. Nie przypominam sobie, żebym ich o nią prosił”. Tymi słowamiArchibald wita nas na pierwszych stronach kolejnej książki duetu Pauline Martin i Astrid Desbordes. Autorki wracają do bohatera „Miłości”, któremu przypadła w życiu nowa rola – został starszym bratem. Pojawienie się młodszej siostry budzi w nim ciekawość, ale też wątpliwości. Choć Archibald bywa o młodszą siostrę zazdrosny, to jednak częściej jest wobec niej czuły i kochający. Ostatecznie jest też bardzo dumny ze swojej nowej roli, bo najfajniejsze w posiadaniu młodszej siostry jest to, że Archibald może być jej starszym bratem! Astrid Desbordes z wykształcenia jest filozofką. Autorka wielu książek dla dzieci. Pisze też książki dla dorosłych - o tematyce religijnej i filozoficznej. Pauline Martin urodziła się w Paryżu w 1975 r. Graficzka i ilustratorka książek dla dzieci.

Un album pour accepter l'idée que grandir, c'est renoncer à certaines choses ou habitudes Max a une super voiture de course.Mais un jour, la voiture est trop petite.Au garage !Mais c'est un peu triste une voiture au garage. Alors Max a une idée...