Cyril Bouda Pořadí knih (chronologicky)

Malířova Malá mořská víla. Vyprávění o Cyrilu Boudovi je povídání o velkém českém umělci i o vnitřně krásném člověku, jemuž příroda i rod daly nadání tvořit barvou, perem, tuší i rydlem neopakovatelné obrazy, grafiku a knižní ilustrace. Doplněno křídovou přílohou. Ilustrace Jiří Bouda.

Cantervillský zámek má vše, co byste od strašidelného anglického venkovského sídla čekali – stará zaprášená brnění, dřevem obložené stěny, v nichž se ukrývají tajné dveře, a mnoho dalších nástrah. Nadto jeho chodbami dosud bloudí duch sira Simona, bývalého majitele zámku, který návštěvníky straší chrastěním řetězů či krvavými skvrnami na podlaze. Noví obyvatelé sídla, americká rodina Otisových, se však kupodivu odmítají bát, což vede k mnoha komickým situacím. Ať už se sir Simon snaží rodinné příslušníky vyděsit sebevíc, jeho snaha přichází vniveč, když Otisovi nechají krev na podlaze vyčistit odstraňovačem skvrn a chrastící řetězy naolejují. A co víc – nebohý přízrak musí snášet kanadské žertíky ze strany malých dvojčat! Nakonec mu nezbývá než hledat útěchu v přátelství s Virginií, patnáctiletou dcerou manželů Otisových. Příběh, neobvykle vyprávěný z pohledu strašidla, a nikoli strašených, obsahuje pro Wilda typické morální poselství, které je však čtenářům podáno zábavně, vtipně a s nesmírnou lehkostí.

Český grafik, ilustrátor a malíř. Absolvent pražské Akademie (žák M. Švabinského). Po počátečním zájmu o krajinomalbu se orientoval na tvorbu volné grafiky a ilustrace. Techniky mědirytu, rozvíjel dřevoryt, lept, kamenoryt a litografii.

Průvodce Prahou seznamuje čtenáře s památkami města i jeho soudobým výtvarným obsahem, informuje o autorském i časovém původu jeho uměleckého bohatství a podává přehled jeho historie až do současnosti. Stavba knihy se opírá o rozdělení města na osm na sebe navazujících úseků, jejichž prohlídku lze uskutečnit za jeden den. Podrobný rejstřík jmen místních, rejstřík osob a rejstřík věcný usnadňují hledání v této základní příručce pro každého, kdo se chce poučit o stavebních, sochařských a malířských památkách a historických zajímavostech, vlastně v jakési malé encyklopedii dějin a umění hlavního města. 3., aktualiz. a dopl. vyd.

Kniha "52+2 aneb Čtení pro každý týden v roce a dva navíc", v pořadí třicátá pátá Miroslava Ivanova vyšla při příležitosti jeho 70. narozenin. Je ohlédnutí za mnohým, čím se spisovatel v životě zabýval, o čem psal, co ho zaujalo. O vzniku knihy sám řekl: "Když mně bylo za mého dlouhého pobytu v pražském Hematologickém ústavu nejhůř, když vysoký bílý strop JIP se vznášel kdesi v nedohlednu, přemýšlel jsem o tom, co budu psát, až mě pustí domů... Nemůže to být nic těžkého, text by měl s určitým nadhledem vyprávět o mém putování za vůní literatury faktu. A tak jsem po nocích v paměti doloval příběhy, posléze se jich v mé hlavě sešlo na sedmdesát, rok má však pouze 52 týdnů, musel jsem proto mnohé vypouštět..." S doslovem Zdeňka Svěráka.

Započínají se Jihočeské pověsti, které se vyprávěly nebo ještě vypravují o starodávných událostech a lidech, jakož i neblahých umrlcích a bílých paních, o hastrmanech a světýlkách, o čertech, skřítcích, ohnivých přízracích a jiných divuplnostech, a to v těch končinách, jež se na jihu Čech rozkládají na východ i na západ od řeky Vltavy, spějící od poledního cípu země k jejímu srdci.

Veselá knížka vypráví prózou i veršem o strastiplném životě Kocourkovských, kteří se z vlastního rozhodnutí stali blázny, a tak se do své úlohy vžili, že prosluli svou hloupostí a popleteností i daleko za hranicemi svého města

Čtení o Janu Nerudovi. Dílo a osobnost Jana Nerudy byly dávnou a velkou Kováříkovou láskou.