Cyril Bouda Pořadí knih (chronologicky)

Malířova Malá mořská víla. Vyprávění o Cyrilu Boudovi je povídání o velkém českém umělci i o vnitřně krásném člověku, jemuž příroda i rod daly nadání tvořit barvou, perem, tuší i rydlem neopakovatelné obrazy, grafiku a knižní ilustrace. Doplněno křídovou přílohou. Ilustrace Jiří Bouda.

Jazyková úroveň: Mírně pokročilí Když se jedna americká rodina nastěhuje do starého domu v Anglii, nečeká, že jej bude obývat společně s někým neznámým. Stejně tak – onen neznámý – velmi starý duch, který bydlel v Cantervillském zámku stovky let, také neočekává, že bude muset sdílet svůj domov s nimi! Naneštěstí pro toho starého, velmi mrzutého cantervillského ducha se mu jeho záměr vyhnat nechtěné hosty z domu jen tak nepodaří. Nahrávky ZDARMA na www.infoa.cz

Český grafik, ilustrátor a malíř. Absolvent pražské Akademie (žák M. Švabinského). Po počátečním zájmu o krajinomalbu se orientoval na tvorbu volné grafiky a ilustrace. Techniky mědirytu, rozvíjel dřevoryt, lept, kamenoryt a litografii.

Průvodce Prahou seznamuje čtenáře s památkami města i jeho soudobým výtvarným obsahem, informuje o autorském i časovém původu jeho uměleckého bohatství a podává přehled jeho historie až do současnosti. Stavba knihy se opírá o rozdělení města na osm na sebe navazujících úseků, jejichž prohlídku lze uskutečnit za jeden den. Podrobný rejstřík jmen místních, rejstřík osob a rejstřík věcný usnadňují hledání v této základní příručce pro každého, kdo se chce poučit o stavebních, sochařských a malířských památkách a historických zajímavostech, vlastně v jakési malé encyklopedii dějin a umění hlavního města. 3., aktualiz. a dopl. vyd.

Kniha "52+2 aneb Čtení pro každý týden v roce a dva navíc", v pořadí třicátá pátá Miroslava Ivanova vyšla při příležitosti jeho 70. narozenin. Je ohlédnutí za mnohým, čím se spisovatel v životě zabýval, o čem psal, co ho zaujalo. O vzniku knihy sám řekl: "Když mně bylo za mého dlouhého pobytu v pražském Hematologickém ústavu nejhůř, když vysoký bílý strop JIP se vznášel kdesi v nedohlednu, přemýšlel jsem o tom, co budu psát, až mě pustí domů... Nemůže to být nic těžkého, text by měl s určitým nadhledem vyprávět o mém putování za vůní literatury faktu. A tak jsem po nocích v paměti doloval příběhy, posléze se jich v mé hlavě sešlo na sedmdesát, rok má však pouze 52 týdnů, musel jsem proto mnohé vypouštět..." S doslovem Zdeňka Svěráka.

Započínají se Jihočeské pověsti, které se vyprávěly nebo ještě vypravují o starodávných událostech a lidech, jakož i neblahých umrlcích a bílých paních, o hastrmanech a světýlkách, o čertech, skřítcích, ohnivých přízracích a jiných divuplnostech, a to v těch končinách, jež se na jihu Čech rozkládají na východ i na západ od řeky Vltavy, spějící od poledního cípu země k jejímu srdci.

Kocourkov je město, kde vládne hloupost a nepořádek. V humorných příbězích se střídá próza s verši. Zpracováno podle starých německých textů. Vysvětlivky a doslov napsala Bohumila Grögerová, 52 kresbami ilustroval Cyril Bouda.

Čtení o Janu Nerudovi. Dílo a osobnost Jana Nerudy byly dávnou a velkou Kováříkovou láskou.

This popular book is published as part of the Adapted Czech Prose series for students of Czech as a foreign language. It presents a brief portrait of Jan Neruda, six of his adapted tales and brief details of the house signs of old Prague. Also included is a set of grammatical and lexical exercises for each text, a Czech-English-German-Russian Glossary and a key to the exercises.

Výbor z autorovy povídkové tvorby zobrazuje citový a názorový svět českého maloměsta v době 70. let 19. stol. Uspořádal, medailón o autorovi a ediční poznámku napsal Mojmír Otruba. 1. vydání.

Životy herců. Ilustroval a graficky upravil Cyril Bouda. Životopisné poznámky napsali a slovníčkem divadelních výrazů doplnili PhDr. Drahomíra Čeporanová, CSc., a Jan Pömerl. prom. hist. Námětem této knihy jsou životy herců. Přesněji - Životy starých herců. Tak jako se říkává Životy starých Římanů. Velké žet značí, že šlo o velké životy. Přívlastek zdůrazňuje jednu dávnou, klasickou a ukončenou etapu. Kniha má podat obraz spíše zákulisí než scény. Spíše života u divadla než na divadle. S úmyslem obejmout zmíněnou etapu začal jsem v šerém dávnověku a skončil ve chvíli, kdy poslední divadelní společnost vyjela do terénu. Okruh se uzavřel.

Kniha apokryfů jsou vesměs filozoficky traktované příběhy, v nichž autor dává biblické, historické či klasické literární látce soudobé vyznění. Svou předlohu volně obměňuje, zlidšťuje a aktualizuje její tradicí zmrtvělé hrdiny, jimž dává vyslovovat mravní zásady člověka 1. poloviny 20.století. Obsahuje příběhy: Prométheův trest, O úpadku doby, Jako za starých časů, Thersites, Agathon čili o moudrosti, Alexandr Veliký, Smrt Archimédova, Římské legie, O desíti spravedlivých, Pseudolot čili o vlastenectví, Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, O pěti chlebích, Benchanan, Pilátův večer, Pilátovo krédo, Císař Dioklecián, Attila, Obrazoborectví, Bratr František, Ofir, Goneril – dcera Learova, Hamlet – princ dánský, Zpověď Dona Juana, Romeo a Julie, Pan Hynek Ráb z Kufštejna, Napoleon.

Sbírka drobných próz o Goethovi a jeho pobytech v Mariánských lázních.

Autor nás ve svém díle seznamuje formou fiktivní procházky s osudy domů, které jemu, nadšenému obdivovateli města nad Vltavou, byly obzvláště blízké.

Jedna z nejúspěšnějších knih K. Poláčka, jejíž známost umocňuje i film, který byl natočený v roce 1931, ale jehož obliba vydržela do dnešních časů. Pan Načeradec, majitel obchodu chodí na fotbal, protože mu lékař doporučil nějaký sport. Při zápase se dostane do konfliktu s mladým nezaměstnaným, který má dohru na policejní stanici. To je úvod knihy, která je je plná moudrého humoru. Deváté vydání populární humoristické knihy Karla Poláčka vyšlo v roce 1965 a ilustracemi jej doprovodil Antonín Pelc.

Yorkshire je krajina s drsným podnebím a není zde místo pro změkčilce, tudíž mladý zvěrolékař byl nucen mnohokrát zalehnout pod telící se krávu okolo čtvrté hodiny ranní bez snídaně a pouze v lehké košili... Omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu.

Soubor Nových pražských pověstí se věnuje „okrajovým“ částem Prahy, které vyrostly z původních dvorců a nevelkých osad kolem Prahy. Po zrušení hradeb roku 1866 byla Praha prohlášena za otevřené město a k městu se začaly tyto obce připojovat. V poslední čtvrtině 19. století byly k Praze připojeny Holešovice-Bubny, Vyšehrad a nakonec roku 1901 i Libeň. Tento stav zůstal až do roku 1920, kdy se k Praze připojila i další předměstí, která měla do té doby titul samostatných měst: např. Smíchov, Karlín, Vinohrady a Žižkov. Poslední rozšíření proběhlo v roce 1974 . I okraje Prahy, kde dříve byly dvorce, vinice a obce, měly své příběhy, osudy a pověsti. Autor začíná se svými historkami od nejstarších pražských předměstí, u Karlína a Žižkova a obloukem pokračuje kolem historického jádra přes Nusle, Smíchov, Košíře, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Bubny a Holešovice do Libně.

Básně J. Seiferta, které vznikaly kolem roku 1920. Doslov - František Hrubín (z prosince 1959).

Prostředí jihočeské vesnice je dějištěm románu, jehož hrdinou je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou

Proslulé povídky z obou kapes bývají někdy označovány za autorovu průpravu k trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. I když leccos z povídek na takový vztah upomíná, je přece jen podstata Čapkových kriminálních příběhů, srovnáme-li je s trilogií, rozdílná, daná už žánrovou dimenší a zdroji, z nichž autor čerpá. Připomeňme si, že tyto příběhy, vždy překvapivě zahrocené, vtipné a útlé, byly psány pro noviny, to znamená se záměrem okamžitého účinu na čtenáře. Čapek v nich využívá rozmanitých prostředků výrazových a tvárných, aby vyvolal cosi z okouzlení z všedního každodenního života u čtenáře, který čte své noviny v tramvaji, cestou z práce, jsa unaven překotným letem moderního života.

Poetická črta přibližuje čtenáři dlouholeté bydliště A. Dvořáka - Vysokou, též místo vzniku opery Rusalka.

Starší vydání pohádek patřících k největším dílům našeho slovesného umění. Text k vydání připravila, vysvětlivky a ediční poznámku napsala Františka Havlová.

Autorovo Mudrosloví, obsahující na patnáct tisíc lidových slovanských přísloví, představuje první náročný pokus vnést do souboru přísloví jasný systém, a to utříděním podle obsahu. Výbor se omezuje na přísloví česká, která zahrnuje bezmála v úplnosti, přičemž v podstatě zůstává nedotčeno jejich původní znění. Najdeme tu přísloví o ctnosti, hříchu, dobru a zlu, pravdě, spravedlnosti a lži, o pokoře a pýše aj.

Kniha obsahuje nejznámější pohádky proslulého dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Tyto Pohádky jsou určeny především starším dětem a dospělým. Andersen v pohádkách oživuje neživé věci a nechává je promlouvat, stejně jako zvířata. Obyčejní lidé a děti jsou v jeho pohádkách často chytřejší než boháči a mocní. Autor využívá svůj smysl pro humor a ironii k zesměšnění špatných lidských vlastností, a tak se čtenáři nejen pobaví, ale jejich morální vlastnosti jsou také posíleny, zejména schopnost empatie. Spisovatelův osobitý styl a poutavá dějová linie pohádek přimějí čtenáře přečíst je jedním dechem.

Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku předcházel velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti roku 1918 až do květnového povstání roku 1945. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Marie Nedobylová, která vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň tu končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí....

Výbor z veršů M. Floriana - druhé, pozměněné vydání.

Rozsáhlý obraz života českého a především pražského dělnictva v 90.letech 19. století.

Podivuhodné příběhy Damiánovy -- Drahokam z hvězd -- Městečko na ostrově Soubor tří pohádkových knih, jejichž hrdinou je malý chlapec. Vyprávění se začíná rozvíjet v prostředí malého městečka nad Vltavou a přechází v příběhy duchů, vil, trpaslíků, obrů a v dobrodružství odvážných cestovatelů a statečných kapitánů

Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků.

známé i méně známé pověsti sebrané A. Wenigem za doby jeho kantorování

Obsahuje romány Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století.

Řím. Věčné město. Koncem vlády papeže Sixta V. obrovské staveniště, cíl a naděje začínajících i zkušených umělců. Sem z Milána přichází mladičký Michelangelo Merisi, později podle svého rodiště zvaný Caravaggio. V poutavém románu Krev na Paletě sledujeme jeho titánské úsilí umělecky se prosadit navzdory zpátečnickým názorům většiny jeho současníků na umění. Současně nám autor přibližuje i bouřlivou dobu na přelomu 16. a 17. století.

Ke slovu se dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců, nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně tyje z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí - rodiny důsledně nevšímavé ke světu národnostních a sociálních třenic, jimiž je zmítána rakousko-uherská monarchie v 90. letech a v prvním desetiletí dvacátého věku. Blahobytný rodinný poklid naruší nešťastný konec prvorozeného Metoděje, jenž se shlukem náhod stává jednou z obětí omladinářského procesu. Ani z druhého syna, do jehož osudu je promítnut vzrušující životopis Emy Destinnové, ani z mladších dvou chlapců a dcery nepodaří se matce vypěstovat osobnosti, jak si po smrti svého přízemního a praktického manžela předsevzala. Rovněž Jan Born, gründerský vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému obchodnímu podnikání. Důstojně stárnoucí Hana Bornová a veselá Nedobylova vdova stmelují své rody rozumovými sňatky dětí, přitom bezděky přejímají donucovací metody vlastních rodičů, proti nimž kdysi zoufale hájily právo na svobodnou volbu životního partnera.

Velice povedené krátké pohádky a nádherné ilustrace.

Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vyprávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravitprvní velkou morální porážku fašismu v lipském procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu. Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni. Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy.

Laskavý humor z lázní. Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.

Tato kniha měla být prvním dílem připravované trilogie Koně a vůz, další díly ale už nevznikly.

Veselé pohádkové čtení vypráví půvabnou a jadrnou češtinou o tom, co se všechno stane, když se čert dostane na zem a netrefí pak zpátky!

Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku. Cestovní črty Různí lidé zachycují letmá setkání s různými lidmi v prostředí Maďarska, Rumunska, Turecka, Řecka, Itálie aj.

Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, pověstného krachu na vídeňské burze a bourání pražských městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffova románového cyklu do osudu Bornů a Nedobylů, ovlivňují jejich citové i majetkové vztahy. Pokrokáře a vlastence Jana Borna tu zastihujeme na vrcholu společenského vzestupu, zbohatlého odvážnou burzovní spekulací i pohotovým prodejním nápadem s francouzským parfémem, jehož značka se stává jakýmsi symbolem náhlé obrovské prosperity „prvního slovanského obchodu“ na Příkopě. Také Martin Nedobyl, prozíravě ukládající zisky ze svého zasílatelství do pozemků za hradbami, nepřestává finančně mohutnět ani po smrti nezapomenutelné paní Valentiny, a v touze po dědici svého doposud bezcílně hromaděného majetku uzavírá po Bornově příkladu nový sňatek – tentokrát nikoli z rozumu, ale z lásky. Mezi postavy kypivé životní plnosti, do jejichž osudů jsme už začteni a jejichž charaktery zde autor, znalý hlubin i mělčin lidského nitra, dál rozvíjí, pronikají tak s novými rodinnými svazky ústředních hrdinů nové pozoruhodné společenské typy tehdejší doby, jejíž románovou analýzu Neffova kniha podává.

Soubor pověstí, jež mezi českými pověstmi představují významnou výpověď o životě, myšlení a cítění lidu. Autor, který vycházel z historického materiálu, zbavil pověsti četných nánosů pozdějších, dal jim moderní formu, v nížpřevládá veselé vyprávění, přičemž zdařilé ilustrace tuto formu ještě podtrhují. Soubor obsahuje všechny vrstvy pověstí podle doby, všechny typy pověstí (panovnické, kmenové, místní, erbovní, etiologické a etymologické) a jerozčleněn podle hledisek místních do pěti oddílů: Vyšehrad, Staré Město, Hradčany, Malá Strana a Nové Město.

Vstupní svazek autorovy pětidílné rodové ságy Bornů a Nedobylů je znamenitým reliéfem Prahy padesátých let devatenáctého století.

Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

Publikace známého publicisty psaná formou živého průvodce - s ilustracemi zasloužilého umělce Cyrila Boudy - přiblíží čtenářům hudební Prahu, provede je bohatou historii Reginae musicane, vzbudí zájem o místa spjatá s hudebními osobnostmi a událostmi.

Románová kronika let 1787-1791 "Mozart v Praze" podává rozsáhlý obraz o pražských pobytech Wolfganga Amadea Mozarta i o celém tehdejším hudebním a společenském životě v Praze.

12 pohádek, celostránkové ilustrace Cyrila Boudy. Sbírka obecně známých pohádek ve verzi klasických autorů (J. Swift, K.J. Erben, H.Ch. Andersen, J.Š. Baar, Sv. Čech, O. Wilde, F. Langer) i současných autorů (L. Mašíková, J. Hiršal a J. Kolář, V. Říha) sleduje cílzainteresovat dětskéhočtenáře na pozornosti k ilustračnímu doprovodu knih, na hlubším poznání malířské individuality. Vedle výběru ilustrací Cyrila Boudy plní tento úkol doslov Vladimíra Neffa, podávající návod jak vnímat aposuzovat Boudův doprovod. Pohádky: Gulliver na liliputském dvoře-Jonathan Swift, Zlatovláska-Karel Jaromír Erben, Bezhlavý Templář-František Langer, Stín-Hans Christian Andersen, Zakleté panny na Týřově-Leontina Mašínová, O starostech kocourkovských-Josef Hiršal a Jiří Kolář, Mořská obluda-Jiří Kolář a Josef Hiršal, Vo krejčíři ha ševci-Jindřich Šimon Baar, Vyprávění krejčíkovo-Svatopluk Čech, Strašidlo cantervillské-Oscar Wilde, Facír Pipán-Václav Říha, Spící zámek-Václav Říha.

Dvaatřicet pohádek světově proslulého dánského pohádkáře minulého století, představujících výbor z rozsáhlého autorova díla tohoto žánru. Vystupují v nich nejen tradiční princezny, králové, drobní lidé, zvířata a imaginární bytosti, ale také personifikované věci. Autor doslovu oAndersenových pohádkách říká: "Jeho pohádky jsou zásadně umělé, v tom smyslu totiž, že jsou mu k tomu, aby jimi promlouvala duše jeho vlastní ... Celou řadu jich i on přejal z lidové ústní slovesnosti ... Andersen našel v pohádce adekvátní formu básnického sebevyjádření, příležitost k autentické výpovědi emocionální, filosofické a mravní, slovesný nástroj k vyslovení vlastní touhy." Pohádky: Létající kufr, Ropucha, Křesadlo, Šťastná rodina, Přítel na cestách, Stříbrný groš, Císařovy nové šaty, Je to naprosto jisté, Pasáček vepřů, Motýl, O hloupém Honzovi, Dobrá nálada, Co dělá táta, to je vždy správné, Princezna na hrášku, V kachním dvorku, Dva kohouti, Hlemýžď a růžový keř, Polévka ze špejle od klobásy, Skřítek u hokynáře, Iduščiny květiny, Sedmikráska, Sněhová královna, Statečný cínový vojáček, Smrček, Pastýřka a kominíček, Stará svítilna, Divoké labutě, Ošklivé kačátko, Nezbedný kluk, Malá mořská víla, Slavík, Stín. Doslov: Emanuel Frynta. 23-126-69

Humorný lyrický příběh stárnoucího novináře, který zavítá do poklidného městečka na jakémsi opuštěném ostrově a prožívá zde idylu přátelství s místními občany a idylu lásky s místní kráskou. Je to život jakýchsi příslovečných starých zlatých časů, nerušený civilizačními vymoženostmi, jako je např. film, život, v němž je dost místa na poezii, na starou hudbu, na anekdoty a historky o strašidlech. První vydání románu vyšlo v r. 1940, toto vydání je přepracované a je pojato z hlediska dnešního poválečného člověka.

Hrdinou románové kroniky Komedie plná lásky je herec Jindřich Mošna.

Myšlenku na zpracování této látky pojal Gautier již na počátku své literární dráhy. Námět převzal přímo ze Scarronova "Hereckého románu". U Scarrona parodicky zpracovanou látku naplnil Gautier romantickým duchem: lásku obou protagonistů prodchnul čistotou vznešených citů a celku dal dobrodružný rámec a historický kolorit. V příběhu dovedně mísí něžné milostné výjevy se strhujícími scénami soubojů, realistické obrázky ze života potulných herců s jemně humornými pasážemi. Příběh barona de Sigognac (jméno Fracasse je převzato od jedné z vedlejších postav "commedie dell'arte") je příběhem věčně mladé lásky ochotné obětovat vše, aby došla cíle. Připomíná pohádkového nezranitelného hrdinu, která odolává všem nástrahám, ze všech soubojů vychází vítězně a po překonání všech nesnází je odměněn za svou vytrvalost a čestnost. Od první stránky čtenář pravděpodobně ani na chvíli není na pochybách, že na konci románu se vrátí do svého rozpadajícího se sídla a že v jeho životě začne nové, šťastnější období (v původní verzi byl konec tragický: Sigognac se s Isabelou neoženil a zemřel; šťastný konec si vyžádal vydavatel).

Baron Prášil: o strachu i udatenství, o přízni i protivenství, o lovu i cestování, o boji i hodování, řada příhod, jimiž strašil nebojácné. Převyprávění slavné knihy o ještě slavnějším baronovi a jeho příhodách. Podle Gottfrieda Augusta Bürgera zpracovali Jiří Kolář a Josef Hiršal, doslov napsala Bohumila Grögerová.

Praha, její kouzla a tajemství odpradávna inspirovaly přední české umělce. Patří k nim i významný spisovatel František Langer a neméně slavný malíř a ilustrátor Cyril Bouda. František Langer se v knize, která spatřila světlo světa roku 1956, vyznává z hlubokého citu k rodnému městu, "nejkrásnějšímu na zeměkouli a v nejbližším vesmíru". Hrdinou jeho Pražských legend je prostý Pražan, který na sebe někdy bere podobu vodníka, jindy sochy na Karlově mostě. Jemný humor a poezii Langrova vyprávění podtrhují barvité ilustrace Cyrila Boudy.

V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají prvnílásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.

Který Pražák by neměl svou Prahu rád a nezajímal se o to, jak bude v příštích letech vypadat? A který Čechoslovák by nebyl zvědav na příští vývoj hlavního města republiky? Na tyto otázky odpovídá letošní ročník Knihy o Praze, jež si v minulých letech již získala přízeň mnohýchčtenářů. V několika statích zásadního charakteru je vystižen vývoj Prahy za posledních patnáct let i s perspektivami jejího dalšího rozvoje. Dozvíte se, jak bude vypadat v příštích letech rozvoj kultury v Praze, jak je to s památkovou péčí, na jakých základech pracují národní výbory, jak Praha rostla kdysi, jak roste dnes a jak poroste zítra. Odbrníci vás provedou novými pražskými sídlišti, odhalí budoucnost dopravy v Praze, zamyslí se nad současnou tváří samoobsluh a nad pražskou módou, vejdou i do několika ochotnických divadel a střediska předních pražských zpěváckých i hudebních těles.

Básnicky vyjádřené vzpomínky na dětství, na rodiče-herce, na herecké společnosti, divadla a počátky českého filmu. Intimní zážitky z dětství, zkušenosti s lidmi, láskou, nenávistí a smrtí jsou zasazeny do realistického dobového rámce konce 19. století.

Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.

Příručka pro každého, kdo se chce poučit o stavebních, sochařských a malířských památkách a historických zajímavostech našeho hlavního města. V knize se lze rychle orientovat.

Dobrodružné a humorné vyprávění dvou českých tovaryšů Jakuba a Martina, kteří se před půl stoletím vypravili "na vandr" do Vídně. Poznávají nové kraje, města a nové lidi, prožívají společné strasti a svízele, ale i radosti svého putování. Učí se rozlišovat dobré od špatného, pravdu od lži a pokrytectví, pomáhají v těžkostech nejen sobě, ale i jiným. Když se na čas rozejdou, brzy shledají, že jeden bez druhého jsou v cizím světě ztraceni. Ve Vídni, kam přece šťastně dojdou, zažijí řadu vzrušujících příhod a jejich společný návrat do Prahy je překvapením i rozuzlením sázky jejich dvou mistrů.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová

S reprodukcemi tří mědirytin Cyrila Boudy, který také navrhl obálku, vazbu a úpravu. Doslov A.M.Píša. Lyrickoepická balada s typicky romantickým námětem lásky a zrady.

Rozsáhlá románová kronika z nevšedního prostředí kočovných hereckých společností od poloviny 18. století až do roku 1915. Dějové zápletky tohoto románu jsou neseny osudem tří generací české herecké rodiny, přitahované k divadlu i za cenu nouze a obětí ve vlastním soukromí. Kniha fundovaně a realisticky líčí všední život a nesnadný zápas českých divadelních umělců o živobytí i o uznání a dokonale vystihuje atmosféru prostředí i doby.