Cyril Bouda Pořadí knih (chronologicky)

Malířova Malá mořská víla. Vyprávění o Cyrilu Boudovi je povídání o velkém českém umělci i o vnitřně krásném člověku, jemuž příroda i rod daly nadání tvořit barvou, perem, tuší i rydlem neopakovatelné obrazy, grafiku a knižní ilustrace. Doplněno křídovou přílohou. Ilustrace Jiří Bouda.

Jazyková úroveň: Mírně pokročilí Když se jedna americká rodina nastěhuje do starého domu v Anglii, nečeká, že jej bude obývat společně s někým neznámým. Stejně tak – onen neznámý – velmi starý duch, který bydlel v Cantervillském zámku stovky let, také neočekává, že bude muset sdílet svůj domov s nimi! Naneštěstí pro toho starého, velmi mrzutého cantervillského ducha se mu jeho záměr vyhnat nechtěné hosty z domu jen tak nepodaří.

Český grafik, ilustrátor a malíř. Absolvent pražské Akademie (žák M. Švabinského). Po počátečním zájmu o krajinomalbu se orientoval na tvorbu volné grafiky a ilustrace. Techniky mědirytu, rozvíjel dřevoryt, lept, kamenoryt a litografii.

Průvodce Prahou seznamuje čtenáře s památkami města i jeho soudobým výtvarným obsahem, informuje o autorském i časovém původu jeho uměleckého bohatství a podává přehled jeho historie až do současnosti. Stavba knihy se opírá o rozdělení města na osm na sebe navazujících úseků, jejichž prohlídku lze uskutečnit za jeden den. Podrobný rejstřík jmen místních, rejstřík osob a rejstřík věcný usnadňují hledání v této základní příručce pro každého, kdo se chce poučit o stavebních, sochařských a malířských památkách a historických zajímavostech, vlastně v jakési malé encyklopedii dějin a umění hlavního města. 3., aktualiz. a dopl. vyd.

Kniha "52+2 aneb Čtení pro každý týden v roce a dva navíc", v pořadí třicátá pátá Miroslava Ivanova vyšla při příležitosti jeho 70. narozenin. Je ohlédnutí za mnohým, čím se spisovatel v životě zabýval, o čem psal, co ho zaujalo. O vzniku knihy sám řekl: "Když mně bylo za mého dlouhého pobytu v pražském Hematologickém ústavu nejhůř, když vysoký bílý strop JIP se vznášel kdesi v nedohlednu, přemýšlel jsem o tom, co budu psát, až mě pustí domů... Nemůže to být nic těžkého, text by měl s určitým nadhledem vyprávět o mém putování za vůní literatury faktu. A tak jsem po nocích v paměti doloval příběhy, posléze se jich v mé hlavě sešlo na sedmdesát, rok má však pouze 52 týdnů, musel jsem proto mnohé vypouštět..." S doslovem Zdeňka Svěráka.

Započínají se Jihočeské pověsti, které se vyprávěly nebo ještě vypravují o starodávných událostech a lidech, jakož i neblahých umrlcích a bílých paních, o hastrmanech a světýlkách, o čertech, skřítcích, ohnivých přízracích a jiných divuplnostech, a to v těch končinách, jež se na jihu Čech rozkládají na východ i na západ od řeky Vltavy, spějící od poledního cípu země k jejímu srdci.

Veselá knížka vypráví prózou i veršem o strastiplném životě Kocourkovských, kteří se z vlastního rozhodnutí stali blázny, a tak se do své úlohy vžili, že prosluli svou hloupostí a popleteností i daleko za hranicemi svého města

Čtení o Janu Nerudovi. Dílo a osobnost Jana Nerudy byly dávnou a velkou Kováříkovou láskou.

This popular book is published as part of the Adapted Czech Prose series for students of Czech as a foreign language. It presents a brief portrait of Jan Neruda, six of his adapted tales and brief details of the house signs of old Prague. Also included is a set of grammatical and lexical exercises for each text, a Czech-English-German-Russian Glossary and a key to the exercises.

Výbor z autorovy povídkové tvorby zobrazuje citový a názorový svět českého maloměsta v době 70. let 19. stol. Uspořádal, medailón o autorovi a ediční poznámku napsal Mojmír Otruba. 1. vydání.

Životy herců. Ilustroval a graficky upravil Cyril Bouda. Životopisné poznámky napsali a slovníčkem divadelních výrazů doplnili PhDr. Drahomíra Čeporanová, CSc., a Jan Pömerl. prom. hist. Námětem této knihy jsou životy herců. Přesněji - Životy starých herců. Tak jako se říkává Životy starých Římanů. Velké žet značí, že šlo o velké životy. Přívlastek zdůrazňuje jednu dávnou, klasickou a ukončenou etapu. Kniha má podat obraz spíše zákulisí než scény. Spíše života u divadla než na divadle. S úmyslem obejmout zmíněnou etapu začal jsem v šerém dávnověku a skončil ve chvíli, kdy poslední divadelní společnost vyjela do terénu. Okruh se uzavřel.

Kniha apokryfů shrnuje drobné povídky z téměř dvacetiletého období Čapkovy tvorby.

Sbírka drobných próz o Goethovi a jeho pobytech v Mariánských lázních.

Autor nás ve svém díle seznamuje formou fiktivní procházky s osudy domů, které jemu, nadšenému obdivovateli města nad Vltavou, byly obzvláště blízké.

Humorný obraz typického českého fotbalového obecenstva z doby před 2. světovou válkou. Autor ve své knize mistrně zachytil hráčskou hantýrku, ovzduší klubového prostředí i psychologii, zvyklosti a mravy pravověrných fotbalových fanoušků. Svéráznou atmosféru kolem fotbalových hřišť líčí prostřednictvím komického příběhu dvou nadšených žižkovských fanoušků, krejčího Emanuela Habáska a jeho nezvedeného syna Emana, a dalšího velkého obdivovatele fotbalového sportu, židovského obchodníka s oděvy Richarda Načeradce a celé jeho rozvětvené rodiny.

Yorkshire je krajina s drsným podnebím a není zde místo pro změkčilce, tudíž mladý zvěrolékař byl nucen mnohokrát zalehnout pod telící se krávu okolo čtvrté hodiny ranní bez snídaně a pouze v lehké košili... Omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu.

Soubor Nových pražských pověstí se věnuje „okrajovým“ částem Prahy, které vyrostly z původních dvorců a nevelkých osad kolem Prahy. Po zrušení hradeb roku 1866 byla Praha prohlášena za otevřené město a k městu se začaly tyto obce připojovat. V poslední čtvrtině 19. století byly k Praze připojeny Holešovice-Bubny, Vyšehrad a nakonec roku 1901 i Libeň. Tento stav zůstal až do roku 1920, kdy se k Praze připojila i další předměstí, která měla do té doby titul samostatných měst: např. Smíchov, Karlín, Vinohrady a Žižkov. Poslední rozšíření proběhlo v roce 1974 . I okraje Prahy, kde dříve byly dvorce, vinice a obce, měly své příběhy, osudy a pověsti. Autor začíná se svými historkami od nejstarších pražských předměstí, u Karlína a Žižkova a obloukem pokračuje kolem historického jádra přes Nusle, Smíchov, Košíře, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Bubny a Holešovice do Libně.

Básně J. Seiferta, které vznikaly kolem roku 1920. Doslov - František Hrubín (z prosince 1959).

Prostředí jihočeské vesnice je dějištěm románu, jehož hrdinou je legendární sedlák, člověk moudrý a spravedlivý, spjatý celým srdcem s přírodou. VYDÁNO JAKO PŘÍLOHA NOVIN NA VYSTŘIHOVÁNÍ.

Proslulé povídky z obou kapes bývají někdy označovány za autorovu průpravu k trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. I když leccos z povídek na takový vztah upomíná, je přece jen podstata Čapkových kriminálních příběhů, srovnáme-li je s trilogií, rozdílná, daná už žánrovou dimenší a zdroji, z nichž autor čerpá. Připomeňme si, že tyto příběhy, vždy překvapivě zahrocené, vtipné a útlé, byly psány pro noviny, to znamená se záměrem okamžitého účinu na čtenáře. Čapek v nich využívá rozmanitých prostředků výrazových a tvárných, aby vyvolal cosi z okouzlení z všedního každodenního života u čtenáře, který čte své noviny v tramvaji, cestou z práce, jsa unaven překotným letem moderního života.

Poetická črta přibližuje čtenáři dlouholeté bydliště A. Dvořáka - Vysokou, též místo vzniku opery Rusalka.

Kdo by neznal Zlatovlásku nebo Otesánka? Tyto a jiné krásné pohádky Karla Jaromíra Erbena si přečtete právě tady!

Autorovo Mudrosloví, obsahující na patnáct tisíc lidových slovanských přísloví, představuje první náročný pokus vnést do souboru přísloví jasný systém, a to utříděním podle obsahu. Výbor se omezuje na přísloví česká, která zahrnuje bezmála v úplnosti, přičemž v podstatě zůstává nedotčeno jejich původní znění. Najdeme tu přísloví o ctnosti, hříchu, dobru a zlu, pravdě, spravedlnosti a lži, o pokoře a pýše aj.

Zrcadlový text vám přináší příběh jak v českém tak anglickém jazyce – na levé straně knihy je původní text, na pravé jeho překlad do češtiny. Ideální čtení nejen na dovolenou, u kterého se pobavíte, ale navíc se procvičíte v angličtině! Klasický příběh je převyprávěn pro dnešní čtenáře, s využitím běžné angličtiny. Text je navíc doplněn užitečnými poznámkami pod čarou, které čtenáře upozorní na důležitá anglická slovní spojení. Doporučujeme všem mírně pokročilým k procvičení pochopení anglického textu.

Tomuto poslednímu svazku předcházel velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti roku 1918 až do květnového povstání roku 1945. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Marie Nedobylová, která vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň tu končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí.

Výbor z veršů M. Floriana - druhé, pozměněné vydání.

Příběhy obyčejných lidí z chudinských čtvrtí Prahy z konce 19 století.

Podivuhodné příběhy Damiánovy -- Drahokam z hvězd -- Městečko na ostrově Soubor tří pohádkových knih, jejichž hrdinou je malý chlapec. Vyprávění se začíná rozvíjet v prostředí malého městečka nad Vltavou a přechází v příběhy duchů, vil, trpaslíků, obrů a v dobrodružství odvážných cestovatelů a statečných kapitánů

Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků.

známé i méně známé pověsti sebrané A. Wenigem za doby jeho kantorování

Vyprávění o prozaické postavě českého maloměšťáka, postaveného do prostředí, které ostře kontrastuje s jeho hmotnou přízemností.

Román o pohnutých životních a uměleckých osudech italskéo malíře raného baroka (1573-1610) zavádí do Říma a Neapole na přelomu 16. a 17. století a přibližuje velké osobnosti současného vědeckého, kulturního a politického světa.

Čtvrtá kniha pentalogie Sňatky z rozumu. Historie Nedobylů a Bornů pozbývá ve čtvrtém dílu již nadobro charakteru gründerství, který dodával zakladatelům obou rodů určité sociální opodstatnění. Ke slovu se dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců,nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně tyje z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí - rodiny důsledně nevšímavé ke světu národnostních a sociálních třenic, jimiž je zmítána rakousko-uherská monarchie v 90. letech a v prvním desetiletí dvacátého věku. Blahobytný rodinný poklid naruší nešťastný konec prvorozeného Metoděje, jenž se shlukem náhod stává jednou z obětí omladinářského procesu. Ani z druhého syna, do jehož osudu je promítnut vzrušující životopis Emy Destinnové, ani z mladších dvou chlapců a dcery nepodaří se matce vypěstovat osobnosti, jak si po smrti svého přízemního a praktického manžela předsevzala. Rovněž Jan Born, gründerský vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému obchodnímu podnikání. Důstojně stárnoucí Hana Bornová a veselá Nedobylova vdova stmelují své rody rozumovými sňatky dětí, přitom bezděky přejímají donucovací metody vlastních rodičů, proti nimž kdysi zoufale hájily právo na svobodnou volbu životního partnera

Velice povedené krátké pohádky a nádherné ilustrace.

Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vyprávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravitprvní velkou morální porážku fašismu v lipském procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu. Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni. Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy.

Autor se tu s potěšením nostalgicky rozhlíží krajem vypínajícím se "703 m nad hladinou mořskou", dopřává si cestu na zříceninu hradu Plž a minerální vodu Bič, jejímž léčivým účinkům časem uvěříme. Protagonisté příběhu, osudem pronásledovaný Šimon Tatrmuž, majitel vyhlášeného hostince, a jeho "hříšná" žena Božena Kášová, provd. Mertensová, ovd. Tatrmužová, prchající "za hlasem svého srdce", jsou typické postavy s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého mikrosvěta.

Tato kniha měla být prvním dílem připravované trilogie Koně a vůz, další díly ale už nevznikly.

Jak čert hledal díru do pekla - Co všechno se stane, když se čert dostane mezi lidi a nemůže najít cestu zpátky do pekla- Jak ti tři zaspali a co z toho bylo- Jak jel císař na lov s kanonem, ale nevystřelil- Jak čert sháněl Mančinku, aby pomohla nemocnému ohniváčkoviDržte tomu čertíkovi palce, ať nakonec tu svou díru do pekla najde.

Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku. Cestovní črty Různí lidé zachycují letmá setkání s různými lidmi v prostředí Maďarska, Rumunska, Turecka, Řecka, Itálie aj.

Navazuje jako 2. část pentalogie na Sňatky z rozumu. V druhém svazku autor sleduje osudy hrdinů na pozadí společensky, národně a hospodářsky důležitých let šedesátých a sedmdesátých i proměn Prahy, jež se zejména vyprostila z tísnivého objetí hradeb. Bornové a Nedobylové vyrostli majetkově i společensky, vytvořili si pevné zázemí pro další vzestup, ale na obzoru se už objevují příznaky změn, které v dosavadní vývojové linii rodu, způsobí proměny doby i noví členové rodu svými povahovými rysy.

Soubor pověstí, jež mezi českými pověstmi představují významnou výpověď o životě, myšlení a cítění lidu. Autor, který vycházel z historického materiálu, zbavil pověsti četných nánosů pozdějších, dal jim moderní formu, v nížpřevládá veselé vyprávění, přičemž zdařilé ilustrace tuto formu ještě podtrhují. Soubor obsahuje všechny vrstvy pověstí podle doby, všechny typy pověstí (panovnické, kmenové, místní, erbovní, etiologické a etymologické) a jerozčleněn podle hledisek místních do pěti oddílů: Vyšehrad, Staré Město, Hradčany, Malá Strana a Nové Město.

Vstupní svazek autorovy pětidílné rodové ságy Bornů a Nedobylů je znamenitým reliéfem Prahy padesátých let devatenáctého století.

Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.

Stavebně složité dílo účtuje se "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život. Vydání deváté, v ČS třetí.

Publikace známého publicisty psaná formou živého průvodce - s ilustracemi zasloužilého umělce Cyrila Boudy - přiblíží čtenářům hudební Prahu, provede je bohatou historii Reginae musicane, vzbudí zájem o místa spjatá s hudebními osobnostmi a událostmi.

Románová kronika let 1787-1791 "Mozart v Praze" podává rozsáhlý obraz o pražských pobytech Wolfganga Amadea Mozarta i o celém tehdejším hudebním a společenském životě v Praze.

12 pohádek, celostránkové ilustrace Cyrila Boudy. Sbírka obecně známých pohádek ve verzi klasických autorů (J. Swift, K.J. Erben, H.Ch. Andersen, J.Š. Baar, Sv. Čech, O. Wilde, F. Langer) i současných autorů (L. Mašíková, J. Hiršal a J. Kolář, V. Říha) sleduje cílzainteresovat dětskéhočtenáře na pozornosti k ilustračnímu doprovodu knih, na hlubším poznání malířské individuality. Vedle výběru ilustrací Cyrila Boudy plní tento úkol doslov Vladimíra Neffa, podávající návod jak vnímat aposuzovat Boudův doprovod. Pohádky: Gulliver na liliputském dvoře-Jonathan Swift, Zlatovláska-Karel Jaromír Erben, Bezhlavý Templář-František Langer, Stín-Hans Christian Andersen, Zakleté panny na Týřově-Leontina Mašínová, O starostech kocourkovských-Josef Hiršal a Jiří Kolář, Mořská obluda-Jiří Kolář a Josef Hiršal, Vo krejčíři ha ševci-Jindřich Šimon Baar, Vyprávění krejčíkovo-Svatopluk Čech, Strašidlo cantervillské-Oscar Wilde, Facír Pipán-Václav Říha, Spící zámek-Václav Říha.

Dvaatřicet pohádek světově proslulého dánského pohádkáře minulého století, představujících výbor z rozsáhlého autorova díla tohoto žánru. Vystupují v nich nejen tradiční princezny, králové, drobní lidé, zvířata a imaginární bytosti, ale také personifikované věci. Autor doslovu oAndersenových pohádkách říká: "Jeho pohádky jsou zásadně umělé, v tom smyslu totiž, že jsou mu k tomu, aby jimi promlouvala duše jeho vlastní ... Celou řadu jich i on přejal z lidové ústní slovesnosti ... Andersen našel v pohádce adekvátní formu básnického sebevyjádření, příležitost k autentické výpovědi emocionální, filosofické a mravní, slovesný nástroj k vyslovení vlastní touhy." Pohádky: Létající kufr, Ropucha, Křesadlo, Šťastná rodina, Přítel na cestách, Stříbrný groš, Císařovy nové šaty, Je to naprosto jisté, Pasáček vepřů, Motýl, O hloupém Honzovi, Dobrá nálada, Co dělá táta, to je vždy správné, Princezna na hrášku, V kachním dvorku, Dva kohouti, Hlemýžď a růžový keř, Polévka ze špejle od klobásy, Skřítek u hokynáře, Iduščiny květiny, Sedmikráska, Sněhová královna, Statečný cínový vojáček, Smrček, Pastýřka a kominíček, Stará svítilna, Divoké labutě, Ošklivé kačátko, Nezbedný kluk, Malá mořská víla, Slavík, Stín. Doslov: Emanuel Frynta. 23-126-69

Humorný lyrický příběh stárnoucího novináře, který zavítá do poklidného městečka na jakémsi opuštěném ostrově a prožívá zde idylu přátelství s místními občany a idylu lásky s místní kráskou. Je to život jakýchsi příslovečných starých zlatých časů, nerušený civilizačními vymoženostmi, jako je např. film, život, v němž je dost místa na poezii, na starou hudbu, na anekdoty a historky o strašidlech. První vydání románu vyšlo v r. 1940, toto vydání je přepracované a je pojato z hlediska dnešního poválečného člověka.

Kniha vypráví o českém herci Jindřichu Mošnovi, o jeho cestě k divadlu, o stavbě Národního divadla a o tvrdé práci českých umělců.

Myšlenku na zpracování této látky pojal Gautier již na počátku své literární dráhy. Námět převzal přímo ze Scarronova "Hereckého románu". U Scarrona parodicky zpracovanou látku naplnil Gautier romantickým duchem: lásku obou protagonistů prodchnul čistotou vznešených citů a celku dal dobrodružný rámec a historický kolorit. V příběhu dovedně mísí něžné milostné výjevy se strhujícími scénami soubojů, realistické obrázky ze života potulných herců s jemně humornými pasážemi. Příběh barona de Sigognac (jméno Fracasse je převzato od jedné z vedlejších postav "commedie dell'arte") je příběhem věčně mladé lásky ochotné obětovat vše, aby došla cíle. Připomíná pohádkového nezranitelného hrdinu, která odolává všem nástrahám, ze všech soubojů vychází vítězně a po překonání všech nesnází je odměněn za svou vytrvalost a čestnost. Od první stránky čtenář pravděpodobně ani na chvíli není na pochybách, že na konci románu se vrátí do svého rozpadajícího se sídla a že v jeho životě začne nové, šťastnější období (v původní verzi byl konec tragický: Sigognac se s Isabelou neoženil a zemřel; šťastný konec si vyžádal vydavatel).

"Baron Prášil : o strachu i udatenství, o přízni i protivenství, o lovu i cestování, o boji i hodování, řada příhod, jimiž strašil nebojácné". Převyprávění slavné knihy o ještě slavnějším baronovi a jeho příhodách.

Tyto povídky psal Langer již za první republiky, ale k vydání došlo až v roce 1956 Nádhernými ilustracemi doprovodil tuto knihu o pražských legendách jako byl vodník od Karlova mostu, nebo Bezhlavý templář či pan Jindřich, vodník na Františku ilustrátor Cyril Bouda

V příběhu dominuje ideální, pohádková vize o harmonii mezilidských vztahů v třídně diferencované společnosti. Základní otázkou je, zda se má odstarnit přehrada mezi chudými a bohatými, mezi pány a lidem. Představitelé panstva žijí v ideální shodě se svými poddanými (málo věrohodné postavy). Zato vesnické postavy prostých Chodů i slovenských drotarů jsou viděny realisticky.

Který Pražák by neměl svou Prahu rád a nezajímal se o to, jak bude v příštích letech vypadat? A který Čechoslovák by nebyl zvědav na příští vývoj hlavního města republiky? Na tyto otázky odpovídá letošní ročník Knihy o Praze, jež si v minulých letech již získala přízeň mnohýchčtenářů. V několika statích zásadního charakteru je vystižen vývoj Prahy za posledních patnáct let i s perspektivami jejího dalšího rozvoje. Dozvíte se, jak bude vypadat v příštích letech rozvoj kultury v Praze, jak je to s památkovou péčí, na jakých základech pracují národní výbory, jak Praha rostla kdysi, jak roste dnes a jak poroste zítra. Odbrníci vás provedou novými pražskými sídlišti, odhalí budoucnost dopravy v Praze, zamyslí se nad současnou tváří samoobsluh a nad pražskou módou, vejdou i do několika ochotnických divadel a střediska předních pražských zpěváckých i hudebních těles.

Básnicky vyjádřené vzpomínky na dětství, na rodiče-herce, na herecké společnosti, divadla a počátky českého filmu. Intimní zážitky z dětství, zkušenosti s lidmi, láskou, nenávistí a smrtí jsou zasazeny do realistického dobového rámce konce 19. století.

František Kožík je známý romanopisec, dramatik a autor knih pro mládež. Jeho nejznámějšími díly jsou životopisně historické romány. Při příležitosti oslav J. A. Komenského v roce 1958 napsal životopis tohoto velkého Čecha. Kožík napsal knihu, která stručným, ale zároveň beletristicky poutavým způsobem vyvolává ve čtenáři oživující postavu učitele národů. Život Komenského je rozdělen do přehledných epoch podle zaměření jeho díla. Sledujeme tak životopis Jana Amosa od doby, kdy se vrací ze zahraničních studií domů, prožíváme s ním trýzeň pobělohorského pronásledování a jeho zápasy, kterými se probíjel k nové víře v lepší osud národa. Čtenář provází Komenského na cestách, kdy jako vyhnanec bojoval s neuvěřitelnou silou proti staré nepřízni a novým zklamáním, až dospěl k velkolepé vizi, jak převychovat celé lidstvo k lepšímu životu ve věčném míru. Škola má v této převýchově čestné místo. Kožíkova kniha nezamlčuje žádnou tragédii Komenského života, ukazuje ho jako hrdinu, který dokázal překonat všechny lidské bolesti a kráčel v čele lidstva své doby. Tato kniha podává uměleckou i populární formou pokrokový odkaz učitele národů a činí nám ho blízkým a drahým.

Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.

Příručka pro každého, kdo se chce poučit o stavebních, sochařských a malířských památkách a historických zajímavostech našeho hlavního města. V knize se lze rychle orientovat.

Vyprávění z doby starého Rakouska o dobrodružném a veselém putování dvou tovaryšů, kteří se někdy před sto lety vydali "na vandr" do Vídně. Tak jak to bývalo ještě před 2. světovou válkou zvykem, museli se čerství tovaryši vydávat do světa na zkušenou, aby potvrdili svůj řemeslnický um. Nejinak jsou na tom i Martin z cechu kožešníků a Jakub z cechu truhlářského. Mají nelehký úkol ; rozsoudit spor mistrů, který že cech je ve světě potřebnější a těší se větší úctě. Kdo se vrátí zpět do Prahy dříve, vyhrál. Cesta do císařské Vídně je však plná nástrah, milých i nemilých překvapení a zkušeností... Dobře stavěný příběh a mistrovské ilustrace Cyrila Boudy jsou nespornými klady knihy.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová