Sébastien Japrisot
4. červenec 1931 – 4. březen 2003
Sébastien Japrisot byl francouzský autor, který se proslavil svými napínavými příběhy. Jeho díla často zkoumají temné stránky lidské psychiky a osudu, proplétajíce napětí s hlubokými psychologickými postřehy. Japrisot mistrně budoval atmosféru a jeho styl je charakteristický propracovanou zápletkou a nečekanými zvraty. Jeho romány, ač méně známé v anglofonním světě, představují vrchol francouzské detektivní a psychologické fikce.
Vlastním jménem Jean-Baptiste Rossi (4. 7. 1931, Marseille – 4. 3. 2003, Vichy) byl francouzský spisovatel, scénárista, překladatel, režisér a textař. Psal pod pseudonymem Sébastien Japrisot, což byl anagram jeho jména. Pracoval několik let v reklamní agentuře, kde se poměrně rychle vypracoval na vedoucí pozici, a v té době založil rodinu. Když si jeho prvotiny Les Mal-Partis všimli filmaři, začal pro ně psát scénáře a sklízet úspěch za úspěchem. Tehdy odešel na „volnou nohu“ a přijal za svůj umělecký pseudonym Japrisot - anagram svého jména skutečného. Pak mu učinili lákavou nabídku i nakladatelé a on jim vyhověl hned dvěma majstrštyky, které zaznamenaly okamžitě i velký čtenářský úspěch. Byla to Past na Popelku a Vražda v expresu (nepřesný český název, původně Compartiment tueurs). Obě knihy byly záhy zfilmovány a od tohoto okamžiku sklízel Japrisot čtenářskou slávu i literární a filmové ceny prakticky se vším, na co sáhl. Připomeňme jen Dámu v autě s brýlemi a puškou, Sbohem, příteli (Adieu, l´ami - česky nevyšlo), Cestujícího v dešti, Zajícův běh přes pole (La Course du livre a travers les champs - česky nevyšlo), Vášeň žen atd., až po snad jeho největší literární triumfy (přinejmenším podle hodnocení expertů na „vážnou“ literaturu): Vražedné léto (1. vyd. 1977) a Příliš dlouhé zásnuby (1. vyd. 1991).
Byl a dosud je překládán do spousty jazyků, zaznamenal a zaznamenává neuvěřitelná množství reedic a za života obdržel mnoho literárních a filmových cen a uznání, od Grand Prix de Littérature policiere (1963) za Past na Popelku a Le Prix d´Honneur (1966) za Dámu v autě, s brýlemi a puškou, až po Prix Interallié za Příliš dlouhé zásnuby (1991) a cenu britské Crime Writer's Association za totéž. Sébastien Japrisot věru nebyl „jenom“ autorem detektivek, byl to skutečně velký „pan spisovatel“.