Sébastien Japrisot byl francouzský autor, který se proslavil svými napínavými příběhy. Jeho díla často zkoumají temné stránky lidské psychiky a osudu, proplétajíce napětí s hlubokými psychologickými postřehy. Japrisot mistrně budoval atmosféru a jeho styl je charakteristický propracovanou zápletkou a nečekanými zvraty. Jeho romány, ač méně známé v anglofonním světě, představují vrchol francouzské detektivní a psychologické fikce.
Psychologická detektivka je příběhem traumatizované dívky, která pátrá po původcích 20 let starého zločinu a plánům na pomstu zasvětí celý svůj dospělý život. Soustava lží, manipulací a omylů ústí v tragédii, jejíchž důsledků nezůstává ušetřena ani sama hrdinka.
Podezřelý požár domu na pláži v jižní Francii uvězní dvě mladé ženy. Jedna je bohatá, druhá chudá. Jedna umírá a druhá přežije - je však popálena k nepoznání a trpí úplnou ztrátou paměti. Plastická chirurgie jí daruje hezký nový obličej, ale není jí schopna navrátit paměť nebo alespoň vzpomínky na onu osudnou noc, kdy se stal zločin. Kdo doopravdy je? Vrah, nebo jeho oběť? Hledá odpověď, ale její zjištění jen všechno komplikují...
V detektivce z francouzského prostředí není hrdinou detektiv, nýbrž mladá žena, na niž chce vrah zločin svést. Tato krátkozraká dáma, která jede v šéfově luxusním autě na víkend a záhy veze v kufru vozu pušku a mrtvolu, brzy pochopí hru a začne mařit vrahovy kalkulace
Román je příběhem tělesně postižené dívky, která ztratila v 1. světové válce za dramatických okolností snoubence a snaží se zjistit pravdu o jeho smrti. Sugestivní příběh je retrospektivou událostí z předposledního roku 1. světové války, kdy bylo pro výstrahu odsouzeno pět francouzských vojáků za sebepoškozování k trestu smrti. Těchto pět mužů bylo podle nařízení zanecháno beze zbraně na území nikoho mezi nepřátelskými zákopy a ponecháno osudu. Rodinám bylo pak oznámeno, že muži padli v boji. Devatenáctiletá ochrnutá dívka, jejíž o něco málo starší snoubenec byl jedním z těchto mužů, se sice smířila s jeho smrtí, chce však za každou cenu vypátrat pravdu, zvláště když vyslechne příběh jednoho z účastníků tehdejších bojů. Tvrdošíjná dívka cestuje v následujících letech celou Francií, skládá dohramady útržky jednotlivých svědectví a nakonec je její úsilí zjistit, co se skutečně odehrálo, v lednu 1917 korunováno úspěchem.
Vražda v expresu je v detektivním románě jen úvodem k sérii jinak, avšak vždy stejně provedených vražd všech pasažérů jednoho kupé, přičemž tyto vraždy mají vypadat jako likvidace nepohodlných svědků a mást stopy policie. Příběh, v němž se hojně uplatňují vnitřní monology postav,je založen na matoucím motivu nemotivovanosti a porušuje v podstatě pravidla klasické detektivky.
Na opuštěné pláži padne vpodvečer letního dne do písku mladý muž zasažený výstřelem z pušky. Ženy, které vstoupily do jeho života, začnou vyprávět každá svůj příběh o dobrodružstvích, která s ním prožily.
In the provincial French town to which her family has moved, Eliane, known to all simply as Elle, is the object of fascination and obsession. She is as voluptuous as the photograph of Marilyn Monroe she treasures, and is both lusted after by the men and feared by the women.
Dany Longo is blonde, beautiful, disturbed, passionate--and nearsighted. As she speeds through the south of France in a purloined Thunderbird on an errand for her employer and his wife, no one, including Dany herself, knows where she is headed--or why she is going there.
The story of the psychological duel between an American investigator and Mellie, following the murder of a stranger who had also raped her.
Die drei Männer beugten sich vor, um besser sehen zu können. Wieder knirschten zertretene Perlen auf dem Fußboden des Abteils. Auf den ersten Blick, meinte der Arzt, sehe es so aus, als habe der Mörder hinter der Frau gestanden, ihr eine Schlinge um den Hals gelegt und zugezogen; dabei müsse die Kette gerissen sein. Der Tod könne frühestens vor zwei Stunden eingetreten sein, wahrscheinlich aber erst nach Ankunft des Zuges.Auf seinem Schreibtisch fand Inspektor Grazziano die Liste der Vorbestellungen für die Liegeplätze 221 bis 226 im Marseiller Nachtzug. Die sechs Reisenden des Abteils hatten alle im voraus gebucht. Sechs Namen. Fünf Verdächtige?Die Polizei bemüht sich in solchen Fällen, die Verdächtigen einen nach dem anderen zu eliminieren. Aber diesmal besorgt es jemand anders für sie. Und auf ganz andere Weise.
«Je ne suis pas seul. Il est avec moi. Lui est américain, moi français. Nous parlons la même langue : celle des rats.Nous sommes enfermés dans un labyrinthe. Sans eau, sans montre, sans lumière, sans rien d'autre que notre volonté de forcer un coffre-fort avec nos mains nues.Pas pour y prendre de l'argent : pour en mettre.De toute manière, si le coffre s'ouvre, nous nous entre-tuerons...»
Der französische Romancier Sebastien Japrisot erzählt in berührenden poetischen Bildern eine der ergreifendsten Liebesgeschichten vor dem dramatischen Hintergrund des Ersten Weltkrieges: Sieben Sommer lang sucht die junge Mathilde ihren im Krieg 1917 zum Tode verurteilten und seitdem verschollenen Geliebten. Wundervoll zerbrechlich und hartnäckig zugleich und überdies mit kriminalistischem Verstand begabt, macht sie sich auf in ein Labyrinth von Wissen und Verleugnung, in dem einzig ein Foto und ein paar Briefe ihr Ariadnefaden sind. Selten ist ein Buch großer Gefühle so unsentimental, ja beinahe verwegen erzählt worden.§
Une enfance menacée par la maladie, une mère omniprésente et possessive. À vingt-neuf ans, Paul Folley se rebelle. Pour échapper à l'étouffement, il choisit de séduire et d'épouser la première fille rencontrée. Elle est terne, coincée, même godiche. Rien ne les rapproche que la solitude. Et pourtant ces deux êtres entrent sans le savoir dans une histoire impitoyable, marquée par tous les déchirements de l'amour fou.Sébastien Japrisot a dix ans de moins que son héros quand il publie ce récit. Comme on l'écrivit alors : «Tant de sûreté dans la violence, tant de maîtrise dans la peinture des passions, n'ont pas fini d'étonner.»
Ich habe den Toten gerade erst gefunden. Er hat zwei Löcher in der Brust und ist in einen Läufer gewickelt; das Gewehr liegt daneben. Ich habe ihn noch nie gesehen. Wie kommt er in den Kofferraum dieses Autos, das ich in der Garage meines Chefs abstellen sollte, nachdem ich ihn und seine Frau zum Flughafen Orly gebracht hatte? Der Chef kann doch nicht selber ...Aber nein. Unterwegs habe ich ja in den Kofferraum geschaut, und da war er leer. In Fontainebleau ist das gewesen, wo ich das Kleid kaufte – man kann ja schließlich nicht mit einem einzigen Kostüm an die Riviera fahren, nicht wahr? Ja, in Fontainebleau war der Kofferraum leer, und jetzt, in Marseille, liegt die Leiche drin ... Es muß alles irgendwie zusammenhä Der unbekannte Tote, die verschiedenen Leute, die mich zwischen Paris und Marseille zu einer Zeit gesehen haben wollen, als ich nachweislich in Paris war ... Halt, nein. Ich kann es eben nicht nachweisen. Ich kann auch nicht zur Polizei gehen, denn ich hätte das Auto nicht nehmen dürfen. Ich sollte es nur zu Hause bei meinem Chef in die Garage stellen, aber dann ... Mein Chef ist für ein paar Tage verreist, und ich habe frei. Darum habe ich mir den Wagen ... na, geliehen. Und wenn ich jetzt zur Polizei gehe ...Was macht ein junges Mädchen, wenn es sich ein Auto widerrechtlich angeeignet hat und dann einen Ermordeten im Kofferraum findet?
Dany Longo, Sekretärin einer Pariser Werbeagentur, erwacht aus der Bewußtlosigkeit mit dem Gedanken: 'Ich habe das Meer nie gesehen.' Ganz spontan hatte sie sich für eine Spritztour ans Meer den Ford Thunderbird ihres Chefs 'ausgeliehen'. Doch der so fröhlich beginnende Ausflug entwickelt sich mehr und mehr zu einem Alptraum. An einer Tankstelle wird Dany auf der Toilette überfallen und jemand bricht ihr die linke Hand. Und dann trifft sie lauter Leute, die behaupten, sie wenige Stunden zuvor, in umgekehrter Richtung fahrend, schon einmal gesehen zu haben, obwohl sie dort noch nie gewesen ist. Als sie in Cassis schließlich in ihrem Kofferraum eine männliche Leiche findet, beginnt sie an ihrem Verstand zu zweifeln. Sie droht in Panik zu geraten und an ihren eigenen Erinnerungen irre zu werden. Ist sie eine Mörderin oder spielt da jemand ein hinterhältiges Spiel mit ihr? Die Indizien verdichten sich zu einem Alptraum, aus dem es kein Entrinnen gibt - außer im Wahnsinn. Aber nicht für Dany Longo.
Dva detektívne príbehy. V prvom detektívnom príbehu sa vyšetruje vražda mladej ženy zaškrtenej v ležadlovom kupé expresu idúceho z Marseille do Paríža. Ani séria ďalších vrážd neprivedie hneď zatrpknutého inšpektora Grazziho k motívu vraždy, kým sa nezjaví... Druhý príbeh rozpráva dievčina dočasne postihnutá stratou pamäti. Pátrajúc po svojej totožnosti, postupne rekonštruuje udalosť, pri ktorej bola zároveň svedkyňou, obeťou a ...
Eta blondinka - samaja krasivaja, samaja blizorukaja, samaja sentimentalnaja, samaja lzhivaja, samaja iskrennjaja, samaja bestolkovaja, samaja uprjamaja, samaja bespokojnaja iz vsekh izvestnykh geroin. Dama v avtomobile nikogda ne videla morja, ona ubegaet ot politsii i vse vremja povtorjaet, chto ona ne sumasshedshaja... Odnako te, kto ee vidjat, tak ne dumajut. Na avtozapravke ona povredila sebe ruku. Kazhetsja, chto, gde by ona ni okazalas, ej mogut khot chem-nibud da navredit, chto, kuda by ona ni sbezhala, ona ne smozhet ostatsja odna, osvoboditsja ot togo, chto ona znaet, ot togo, chto ona prjachet...
Der Roman erzählt von einer jungen Frau, die Jahre ihres Lebens damit zubringt, den im Krieg verschollenen Geliebten zu suchen, welcher, schenkt man der offiziellen Mitteilung Glauben, desertiert, verurteilt und schließlich 1917 vom Feind getötet worden sein soll. Dem Urteil der Presse, dieses Buch sei 'ein erstrangiger, überaus fesselnder Roman und eine Liebesgeschichte, die dem Leser das Herz bricht', ist nur bedingt zuzustimmen. Es ist ein außergewöhnlicher Roman, vielleicht sogar 'erstrangige' Literatur, das Herz des Lesers jedoch bleibt unversehrt, denn dies ist kein Buch der großen Gefühle, Japrisots Protagonistin geht im Gegenteil bei ihrer Suche unsentimental und mit kriminalistischen Verstand ans Werk. - Überall sehr zu empfehlen.
