Jiří Karen

Jiří Karen, vlastním jménem Ladislav Podmele (11. června 1920, Litomyšl – 30. dubna 2000 Praha) byl český a esperantský básník.

Narodil se v Litomyšli ve velmi chudé rodině. Tatínek byl švec a zemřel na následky válečných útrap brzy po narození syna. Maminka žila těžkým životem zemědělské dělnice. Protože nebylo dost prostředků na studie, odešel se učit knihkupcem ve Vysokém Mýtě. Teprve později začal studovat královehradecké gymnázium, odkud však byl v roce 1942 pro uveřejnění básně Jidáš totálně nasazen do Reichu, kde pobyl do konce války. Maturitu složil až po válce a pak absolvoval humanitní studium na vysoké škole (obor filozofie a dějepis). Následně vyučoval jako středoškolský pedagog v Ústí nad Labem a Kladně (1951-54), později působil jako vedoucí kabinetu dějepisu a občanské výchovy v Ústavu pro další vzdělávání učitelů (1954-61) a jako pracovník pražského výzkumného ústavu odborného školství (1962-76). Do důchodu odešel předčasně po několikerém infarktu. Zajímavé je líčení autora, jak hledal svůj pseudonym. Napřed to bylo za války a bezprostředně po roce 1945, kdy používal krycího jména Vláďa Podhořanský nebo Jiří Janda. Pak si však vypůjčil jméno Jiří od Wolkera a Karen od hrdinky románu L. N. Tolstého Anna Karenina.

Lyrik hravého humoru i filozofického zamyšlení nad životem vydal kolem 20 sbírek, z nichž některé byly přeloženy do němčiny a esperanta, některé napsal v esperantu sám.