Tento italský myslitel prozkoumal širokou škálu filozofických témat, s hlubokým zájmem o filozofii dějin a estetiku. Jeho dílo odráží osobní cestu od striktní katolické výchovy k ateismu, což formovalo jeho pohled na svět. Navzdory osobním tragédiím a politickým nepokojům se věnoval své intelektuální práci s neochvějnou oddaností. Jeho celoživotní kritika válečného zapojení Itálie a otevřený odpor vůči fašismu podtrhují jeho morální integritu.
Kniha Historie jako myšlení a jako čin z roku 1938, představuje poslední velké dílo Benedetta Croceho, italského filosofa, estetika, historika, jednoho z posledních výrazných představitelů velké evropské kultury a civilizace 19. století. Croce završil touto knihou, jež spatřila světlo světa v předvečer druhé světové války, své celoživotní myslitelské úsilí, v jehož středu stála otázka dějin, jejich poznání a pochopení.
Obsahuje:Barok -- Protireformace -- Italská dekadence
Pojednání o estetice jako vědě rozdělené do 5 kapitol (O podstatě umění, Předsudky vůči umění, Místo umění v duchu a lidské společnosti, Umělecká kritika a umělecké dějiny, Počátky, periody a znaky dějin estetiky, Rys totality v uměleckém projádření). Vznikly jako přednášky proslovené v roce 1912 u příležitosti otevření Rice Institute v Texasu.
Se svolením autora podle druhého vydání z italštiny přeložil a úvodem opatřil Emil Franke. Světová knihovna ; č. 588-589, 614-615.
Se svolením autora podle druhého vydání z italštiny přeložil a úvodem opatřil Emil Franke. Světová knihovna ; č. 588-589, 614-615.