Jan Svoboda
- 165 stránek
- 6 hodin čtení
Hlavní postavou příběhu je Ottla, nejmilovanější sestra Franze Kafky, žena nekonvenční a energická, která čelila těžkým problémům. Kniha se zaměřuje na poslední měsíce jejího života, vychází z historických faktů a nepublikovaných dopisů, které Ottla posílala svým dcerám před transportem. Během druhé světové války byly zavražděny všechny tři sestry Franze Kafky, ale její dcery Věra a Helena přežily. Ottla se provdala za Čecha Josefa Davida, ale po obsazení republiky německou armádou se musela kvůli norimberským zákonům a deportacím Židů formálně odloučit. V srpnu 1942 byla deportována do ghetta Terezín, kde se rozhodla nevyužít svého příbuzenského vztahu se známým spisovatelem a pracovala jako ošetřovatelka. V srpnu 1943 přijel do Terezína transport 1.200 polských dětí, které přežily povstání v Bialystoku. Ottla se rozhodla dobrovolně se k nim přihlásit jako ošetřovatelka. V říjnu 1943 byly všechny děti s doprovodem odvezeny do Auschwitz-Birkenau, kde byly okamžitě zavražděny. Tak během šoa zahynula Ottla, poslední ze tří Kafkových sester.
Das tragische Schicksal der Lieblingsschwester Franz Kafkas
Petr Balajka versucht, den Lebensweg von Franz Kafkas Lieblingsschwester Ottla zu rekonstruieren, über die noch nie eine Monografie erschienen ist. Als intimer Kenner der Schriften Franz Kafkas, aber auch als Journalist und Autor, der Dutzende tschechischer Holocaust-Überlebender kennt und befragt hat, versucht er, blinde Stellen in der Biografie dieser faszinierenden Frau zu füllen. Kurze Zeit vor ihrem Tod hat er lange Gespräche mit Ottlas Tochter Věra Saudková geführt, in Archiven recherchiert. Wo die historischen Quellen schweigen, flechtet er, um die blinden Flecken zu füllen, auch fiktive Passagen ein, die von tiefer Fachkenntnis getragen sind: So könnte es gewesen sein… Die einfühlsame Einstreuung von Zitaten aus Kafkas und Ottlas Briefen und Kassibern bereichert die Publikation und verleiht ihr Tiefe. Mit 27 Abbildungen.