Snorri Sturluson Knihy

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Další vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský“) a vychází nyní v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Ze staré severštiny přeložil a doslovem a poznámkami opatřil Emil Walter. Sedmadvaceti pérovými kresbami a dvanácti původními litografiemi vyzdobil Antonín Strnadel. Sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní. Edda znamená islandsky prababička a toto slovo mohlobýt použito s významem prazáklad skaldské poesie. Obsah: - Píseň o Völundovi (Völundarkviða) - Píseň o Helgovi, synu Hjörvardovu (Helgakviða Hjörvarðssonar) - První píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana I) - Druhá píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana II) - O smrti Sinfjötlově - Grípova věštba (Grípisspá) - Píseň o Reginovi (Reginsmál) - Píseň o Fáfnovi (Fáfnismál) - Píseň o Sigrdrífě (Sigrdrífumál) - Zlomek písně o Sigurdovi (Brot af Sigurðarkviðu) - První píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða I) - Krátší píseň o Sigurdovi (Sigurðarkviða inn skamma) - Brynhildina cesta do pekel (Helreið Brynhildar) - Zánik Niflungů - Druhá neboli stará píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða II) - Třetí píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða III) - Oddrúnin nářek (Oddrúnargrátr) - Píseň o Atlovi (Atlakviða) - Grónská píseň o Atlovi (Atlamál in grænlensku) - Gudrúnino popouzení (Guðrúnarhvöt) - Píseň o Hamdirovi (Hamdismál) - Píseň o Grottu (Grottasöngr)

Staroseverské ságy norsko-islandského původu.

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu (1178–1241), zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království ašířil přitom křesťanskou víru, přičemž uvědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkoupoezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

This collection of Norse myths, attributed to Snorri Sturluson around 1220, offers a rich exploration of Icelandic heritage. It includes a prologue linking Norse gods to the Trojans, followed by Gylfaginning, which narrates the cosmos's creation and destruction. Skáldskaparmál features a dialogue on poetry between Ægir and Bragi, while Háttatal presents various poetic forms. As a cornerstone of Icelandic literature, this edition is enhanced with an introduction, notes, and vocabulary by Rasmus B. Anderson, printed on premium acid-free paper.

Immerse yourself in Norse mythology through a curated collection of The Poetic Edda and The Prose Edda, showcasing the rich sagas, gods, and heroes of ancient Northern culture. This essential volume invites readers on a unique journey into the enchanting world of Norse folklore and beliefs, making it a significant addition to Henderson Publishing's Norse Literature Series.

The first volume of a new translation of Snorri Sturluson's history of the Norwegian kings, with introduction and notes. The second edition is corrected and updated.

This collection features six classic sagas, including the epic tale of Beowulf and the mythological narratives of The Prose Edda and Sigurd The Volsung. Readers will explore the adventures of Eric The Red and the intriguing story of Gunnlaug The Worm-Tongue. Additionally, the volume includes an introductory essay that provides insight into the significance and cultural context of these sagas, enriching the understanding of these timeless narratives.

Exploring the rich tapestry of Viking mythology, this title features Gylfaginning, a foundational text that delves into Norse myths, and Skaldskaparmal, which provides insights into poetic diction and heroic tales. Ideal for poets inspired by the skalds, it serves as both a guide and a source of legendary narratives from the Middle Ages, capturing the essence of ancient storytelling and poetic tradition.

Exploring Norse mythology, this translation of Snorri Sturluson's work delves into the pantheon of Gods and Goddesses, alongside the creation story central to Norse beliefs. The book is structured into three parts: the fooling of Gylfe, Brage's Talk, and Skáldskaparmál, offering insights into poetic diction. Featuring a comprehensive introduction, notes, and vocabulary, this large print edition serves as an essential resource for anyone interested in pagan beliefs and the rich tradition of Icelandic literature.

Heimskringla Krąg świata. Pod nazwą tą kryje się, spisany około 1230 roku, zbiór szesnastu sag ukazujących dzieje władców norweskich od czasów legendarnych aż do drugiej połowy XII wieku. Heimskringla należy do najwspanialszych pomników islandzkiego i europejskiego piśmiennictwa doby średniowiecza i od XVI stulecia po dzień dzisiejszy pozostaje jednym z najbardziej znanych i komentowanych dzieł średniowiecznej literatury skandynawskiej, przedmiotem licznych opracowań naukowych, edycji krytycznych i tłumaczeń. Jest uważana nie tylko za cenne źródło historyczne, ale także za arcydzieło literatury średniowiecznej, klasyczny przykład islandzkiej sagi historycznej. Autorem Heimskringli jest Snorri Sturluson (1179-1241), wybitny islandzki poeta, historiograf i polityk. Niniejszy tom przybliża polityczny i literacki życiorys Snorriego oraz kontekst historyczny i kulturowy jego najważniejszego dzieła. Omówione zostały średniowieczne rękopisy zawierające tekst Heimskringli, źródła, z których Snorri korzystał, obecne w tekście wątki legendarne i mitologiczne, styl kompozycji i sposób wykorzystania poezji skaldów oraz relacje intertekstualne z innymi sagami, które spisywano w średniowiecznej Islandii.

In un tempo remoto, non esisteva nulla: né sabbia, né mare, né terra. Nelle sale del Walhalla, il re Gylfi, esperto di magia, ascolta le risposte agli interrogativi fondamentali dell’esistenza: «Quale fu l’inizio?». Questi interrogativi, tipici di ogni mitologia, si riferiscono a un tempo originario, distinto dalla durata comune. Nell’Edda di Snorri, gli dèi nordici, ambigui e mutevoli, rispondono, rivelando la loro essenza di travestirsi nelle apparenze del mondo. Snorri Sturluson, l’autore islandese vissuto tra il 1178 e il 1241, è un grande erudito e narratore, capace di raccogliere le tradizioni storiche, letterarie e mitologiche del suo popolo, influenzando la civiltà fino a Wagner e Tolkien. La sua narrazione, ricca di poesia scaldica, rivive le origini con intensità, rendendo l’Edda un’opera di incanto. Il lettore percepirà il maestoso e selvaggio mondo nordico, che ruota attorno al frassino Yggdrasill, in cicli di distruzione e rinnovamento, coinvolgendo dèi, elfi, valchirie, nani, giganti e animali. L’Edda di Snorri si presenta come una contemplazione di eventi, anticipando il lupo Mánagarm, che annuncia la catastrofe e il rinnovamento della terra, che emergerà dal mare, verde e bella.

Praca Andrzeja Laskowskiego to dzieło nowatorskie. Autor, analizując dzieje diecezji tarnowskiej w stosunkowo krótkim, niespełna trzydziestoletnim okresie, pragnie odpowiedzieć na postawione we Wstępie pytanie: na ile () rozliczne inicjatywy składają się na świadomie stworzony, spójny i wydolny zestaw działań, ukierunkowany na ochronę i opiekę nad zabytkami diecezji, zasługujący na określenie mianem systemu. Udzielona, rzetelna odpowiedź wymagała wszechstronnych analiz: zaznajamiamy się zatem z kontekstami organizacyjnymi, prawnymi, religijnymi, ekonomicznymi, politycznymi, społecznymi, kulturowymi. [] Autor w sposób przekonujący udowodnił twierdzenie zawarte w konkluzji: nie ulega wątpliwości, iż na przełomie XIX i XX wieku w Tarnowie udało się stworzyć pierwszy w Galicji kompleksowy system ochrony zabytków sakralnych, obejmujący teren całej diecezji.dr hab. Bogusław Krasnowolski, prof. UPJPII

Sigurd Zły Diakon z grupą ludzi poszli do domu, w którym spał król, wyłamali drzwi i weszli do środka z dobytą bronią. Ivar Kolbeinsson zadał królowi Haraldowi pierwszy cios. Król legł do łoża pijany i spał twardo, ale przebudził się, gdy go zaatakowano, i rzekł, jeszcze nie w pełni świadom: Okrutnie sobie ze mną pogrywasz, Thoro! Kobieta zerwała się i zawołała: To oni okrutnie sobie z tobą pogrywają, ci, którzy życzą ci gorzej niż ja! Tak król Harald stracił życie. Sigurd wyszedł stamtąd ze swoimi ludźmi i kazał wezwać do siebie tych, którzy obiecali stanąć po jego stronie, jeśli zdoła pozbawić życia króla Haralda. Potem weszli na statek, wzięli się do wioseł i popłynęli przez zatokę przed dwór królewski. Zaczęło już świtać. Sigurd wstał i przemówił do ludzi, którzy stali na królewskiej przystani. Ogłosił śmierć króla Haralda ze swoich rąk i zażądał od nich, by przyjęli go i obrali na króla, do czego ma prawo z urodzenia. Wtedy zbiegli się do przystani liczni ludzie z królewskiej siedziby i zawołali jak jeden mąż, przysięgając, że nigdy nie przyjmą za króla i nie obiecają służby człowiekowi, który zamordował własnego brata: A jeśli on nie był twoim bratem, to nie masz żadnego prawa, aby być królem. Saga o Magnusie Ślepym i Haraldzie Słudze